Navzdory výprodejům na kryptoměnovém trhu z posledních měsíců zůstává nálada mezi institucionálními investory překvapivě silná. Nový průzkum společností Coinbase a EY-Parthenon ukazuje, že velká část profesionálních investorů očekává v příštích 12 měsících růst cen digitálních aktiv a zároveň plánuje navýšit své alokace do kryptoměn. Významnou roli v tomto trendu hrají regulované investiční produkty, stabilní mince a rostoucí zájem o tokenizaci reálných aktiv.
Instituce chtějí přidávat kryptoměny do portfolií
Podle lednového průzkumu, do něhož se zapojilo 351 institucionálních investorů, plánuje 73 % respondentů zvýšit v roce 2026 svou expozici vůči digitálním aktivům. Ještě o něco více dotázaných, konkrétně 74 %, očekává, že ceny kryptoměn v následujících 12 měsících porostou. Výsledky naznačují, že nedávná tržní korekce nevedla k odlivu institucionálního kapitálu, ale spíše k promyšlenějšímu přístupu k řízení pozic. Z pohledu širšího trhu jde o důležitý signál, protože institucionální investoři bývají považováni za stabilizační prvek a zdroj dlouhodobější poptávky. Optimismus navíc nepřichází pouze od subjektů se spekulativním apetitem, ale i od hráčů, kteří sledují infrastrukturní a regulatorní vývoj.
Průzkum zároveň ukazuje, že instituce stále častěji vstupují do trhu prostřednictvím nástrojů, které odpovídají jejich interním pravidlům a regulatorním požadavkům. Právě to pomáhá snižovat bariéry, které dříve některé správce aktiv, fondy či firmy odrazovaly. V praxi to znamená, že kryptoměny už nejsou vnímány jen jako okrajová spekulace, ale jako aktivum, které si postupně nachází pevnější místo v profesionálně spravovaných portfoliích. Růst důvěry institucí tak může být jedním z klíčových faktorů pro další vývoj celého odvětví.
Regulované produkty jsou preferovanou cestou
Přibližně dvě třetiny respondentů uvedly, že preferovaným způsobem, jak získat expozici vůči kryptoměnám, jsou ETP produkty a další regulované investiční nástroje. Tento trend odráží rostoucí obeznámenost institucí s těmito strukturami i širší posun směrem k investičním kanálům, které nabízejí vyšší míru souladu s regulací. Pro velké investory je právě právní jistota, transparentnost a provozní jednoduchost zásadní podmínkou pro to, aby mohli do digitálních aktiv alokovat více kapitálu. Regulované produkty navíc usnadňují správu rizika, reportování i interní schvalovací procesy.
Silná orientace na regulované instrumenty zároveň potvrzuje, že institucionální poptávka po kryptu se neodvíjí pouze od cenového potenciálu, ale i od kvality tržní infrastruktury. Místo přímého držení tokenů mnoho investorů volí řešení, která jsou kompatibilní s tradičním finančním prostředím. To může v delším horizontu podpořit další propojování kryptotrhu s konvenčním investičním světem. Regulace se tak nejeví jako brzda, ale spíše jako katalyzátor širší adopce, pokud nabídne dostatečně jasná pravidla.
Největší téma je jasnější tržní struktura
Více než tři čtvrtiny dotázaných označily za nejdůležitější oblast, která potřebuje regulatorní vyjasnění, tržní strukturu. Jde o téma, které souvisí s tím, jak jsou digitální aktiva klasifikována, které úřady na ně dohlížejí a jaká pravidla se na jednotlivé segmenty trhu vztahují. Ve Spojených státech se o těchto otázkách stále vede intenzivní debata a právě nejistota kolem kompetencí a kategorizace aktiv zůstává pro část institucí problematická. Bez jasného rámce je složitější nastavovat dlouhodobé strategie, compliance procesy i produktovou nabídku.
Institucionální investoři zjevně nepožadují jen volnější prostředí, ale především předvídatelnost. Pokud budou mít jasně definováno, jak se na jednotlivá aktiva a služby pohlíží, mohou výrazně snáze rozhodovat o vstupu na trh. To je důležité i pro emitenty fondů, správce majetku nebo bankovní domy, které zvažují rozšíření služeb spojených s digitálními aktivy. Právě regulatorní jistota může rozhodnout o tom, jak rychle bude institucionální adopce pokračovat.
Volatilita instituce neodradila, změnila však jejich přístup
Přestože kryptoměnový trh zůstává volatilní, instituce podle průzkumu nereagují primárně ústupem. Téměř polovina respondentů, konkrétně 49 %, uvedla, že nedávná turbulence je vedla hlavně k tomu, aby kladli větší důraz na řízení rizika, likviditu a velikost pozic. Jinými slovy, namísto opuštění trhu se soustředí na sofistikovanější správu expozice. To je znak dozrávání sektoru, v němž se i výrazné cenové výkyvy stávají součástí standardního investičního rámce.
Takový přístup je pro institucionální investory typický. Místo emotivní reakce na propady cen hledají způsoby, jak portfolio nastavit tak, aby bylo odolnější vůči výkyvům a zároveň mohlo těžit z dlouhodobého růstového potenciálu. Tento posun naznačuje, že kryptoměny jsou v institucionálním segmentu stále častěji vnímány jako samostatná třída aktiv, která si žádá specifická pravidla řízení. Nejde tedy o slepé navyšování sázek, ale o disciplinovanější vstup do trhu.
Stablecoiny se posouvají do centra zájmu
Jedním z nejvýraznějších zjištění průzkumu je rostoucí zájem o stablecoiny a jejich praktické využití. Podle výsledků 85 % respondentů stablecoiny již používá nebo je plánuje používat pro platby a treasury operace. Mezi hlavní případy využití patří vypořádání transakcí a interní řízení hotovosti. To naznačuje, že stablecoiny nejsou pro instituce jen spekulativním nástrojem nebo prostředkem pro obchodování na burzách, ale čím dál více i funkční součástí finanční infrastruktury.
Pro firmy a finanční instituce je atraktivní zejména schopnost stablecoinů zrychlit přesuny kapitálu a zefektivnit provozní procesy. Pokud jsou navíc tyto nástroje podpořeny přehlednějším regulatorním rámcem, může se jejich využití dál rozšiřovat i mimo čistě krypto prostředí. Stablecoiny se tak profilují jako jeden z nejpraktičtějších mostů mezi blockchainem a tradičními financemi. Právě jejich užitná hodnota může být jedním z motorů další institucionální adopce.
GENIUS Act může adopci stablecoinů urychlit
Důležitou roli v tomto vývoji hraje i regulatorní posun v USA. Podle průzkumu se 83 % respondentů domnívá, že přijetí zákona GENIUS Act zvýší ochotu finančních institucí zapojit se do práce se stablecoiny. Více než dvě třetiny dotázaných, tedy 69 %, zároveň věří, že tato legislativa podpoří širší využívání transakcí založených na stablecoinech. Jde o další důkaz toho, že instituce vidí v regulaci nikoli překážku, ale nástroj, který může otevřít prostor pro bezpečnější a masovější nasazení nových technologií.
Pokud se stablecoiny dočkají jasných pravidel, mohou se stát běžnější součástí firemních platebních toků, treasury managementu i mezibankovního vypořádání. Pro trh by to znamenalo zásadní posun od spekulativního využití k reálným ekonomickým funkcím. Legislativní ukotvení stablecoinů by tak mohlo být jedním z nejdůležitějších momentů pro další fázi rozvoje digitálních aktiv.
Roste také zájem o tokenizaci reálných aktiv
Vedle stablecoinů sílí i zájem o tokenizovaná reálná aktiva, označovaná jako RWA. Průzkum ukázal, že 63 % investorů má zájem získat expozici vůči tokenizovaným aktivům a 61 % očekává, že tokenizace v příštích letech významně ovlivní strukturu trhu. Tento vývoj zapadá do širšího trendu, kdy blockchain přestává být spojován pouze s kryptoměnami a stále více se využívá pro reprezentaci tradičních finančních či reálných aktiv v digitální podobě.
Tokenizace slibuje rychlejší vypořádání, lepší dělitelnost aktiv, vyšší transparentnost a potenciálně i širší přístup investorů k některým třídám majetku. Právě proto ji instituce sledují s rostoucím zájmem. Zároveň však platí, že rozvoj tohoto segmentu bude do velké míry záviset na kvalitě právního rámce, technologické infrastruktuře a standardizaci trhu. Pokud se tyto podmínky podaří naplnit, může se tokenizace stát jedním z nejvýznamnějších trendů příštích let.
Co průzkum naznačuje pro další vývoj trhu
Souhrn výsledků studie Coinbase a EY-Parthenon naznačuje, že institucionální kapitál z kryptotrhu neustupuje. Naopak se zdá, že navzdory volatilitě převažuje přesvědčení, že digitální aktiva mají před sebou další růstovou fázi. Zájem se přitom nesoustředí pouze na samotné ceny bitcoinu či dalších kryptoměn, ale i na širší ekosystém zahrnující regulované investiční produkty, stablecoiny a tokenizaci. To ukazuje na vyzrálejší pohled trhu, v němž se pozornost přesouvá od čisté spekulace k infrastruktuře a praktickému využití.
Pro celý sektor je to důležitá zpráva. Pokud budou instituce skutečně navyšovat alokace a současně poroste zájem o blockchainová řešení s konkrétní ekonomickou funkcí, může to podpořit další profesionalizaci odvětví. Klíčovým faktorem však zůstane regulatorní vývoj, zejména v USA. Právě kombinace kapitálu, infrastruktury a jasných pravidel může rozhodnout o tom, zda rok 2026 přinese další výrazné posílení institucionální přítomnosti v kryptoměnách.
