Zlato utrpělo prudký výprodej a během jediného týdne odepsalo 11 %, což představuje jeho nejhorší týdenní výkon od roku 1983. Pokles přichází v době zvýšeného geopolitického napětí na Blízkém východě, rostoucích inflačních obav a sílícího přesvědčení trhu, že americký Fed letos sazby nesníží. Zatímco drahý kov ztrácel půdu pod nohama, bitcoin se ve stejném období ukázal jako odolnější aktivum a část své relativní ztráty vůči zlatu smazal.
Zlato spadlo o 11 % za týden
Cena zlata v pátek oslabila o dalších 3,5 % na 4488 dolarů za unci. Za celý týden tak drahý kov ztratil přibližně 11 %, což podle dat TradingView znamená nejprudší týdenní propad od roku 1983. Trh tím zároveň navázal na předchozí mimořádně volatilní období, kdy se zlato nejprve dostalo k úrovním nad 5300 dolarů za unci a následně rychle zamířilo níže. Investoři tak sledují, zda zlato krátkodobě neztrácí část své pověsti tradičního bezpečného přístavu.
Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael poprvé zaútočily na Írán, klesla cena zlata o více než 15 %. Tím se smazala část předchozí rally, která na konci ledna vytlačila cenu až směrem k 5500 dolarům za unci. Prudké pohyby ukazují, že ani aktiva považovaná za bezpečná nejsou v období extrémní nejistoty imunní vůči výprodejům. Pro část trhu jde o signál, že investoři v tuto chvíli přehodnocují, jakou roli má zlato v aktuálním makroekonomickém prostředí hrát.
Blízký východ zvyšuje nervozitu na trzích
Jedním z klíčových faktorů zůstává pokračující konflikt s Íránem, který negativně dopadá i na globální energetické toky. Pozornost se soustředí především na Hormuzský průliv, tedy strategickou trasu pro přepravu ropy. Jakékoli narušení provozu v této oblasti vyvolává obavy z delší energetické krize, která by mohla dál rozkolísat komoditní i finanční trhy. Geopolitická nejistota tak nevytváří jen tlak na cenu ropy, ale nepřímo i na očekávání inflace a měnové politiky.
Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že zvažuje omezení vojenských aktivit USA na Blízkém východě. Současně však Spojené státy do regionu vyslaly další tisíce vojáků a vzdušné údery pokračují. Trhy proto dostávají smíšené signály: na jedné straně se hovoří o možném útlumu operací, na straně druhé dochází k další vojenské eskalaci. Právě tato nečitelnost zvyšuje volatilitu napříč třídami aktiv a komplikuje investorům rozhodování.
Fed, sazby a inflace mění investiční kalkul
Vedle geopolitiky působí na zlato také měnící se očekávání ohledně americké centrální banky. Obchodníci stále více počítají s tím, že Fed letos úrokové sazby nesníží. Vyšší sazby tradičně zlepšují atraktivitu dluhopisů a dalších výnosových nástrojů, zatímco zlato žádný průběžný výnos nenese. Pokud tedy investoři očekávají delší období vyšších sazeb, může to být pro cenu drahého kovu významná brzda.
Předseda Fedu Jerome Powell navíc ve středu upozornil, že vyšší ceny energií pravděpodobně v krátkodobém horizontu zvýší inflaci. To je pro trhy podstatný moment, protože kombinace geopolitického napětí a dražší energie může držet cenové tlaky vysoko déle, než se původně čekalo. V takovém prostředí se snižuje prostor pro rychlé uvolnění měnové politiky. Právě vyhlídka na setrvání sazeb na vyšších úrovních patří mezi hlavní důvody, proč zlato čelí dalšímu tlaku.
Bitcoin letos za zlatem zaostával, v posledních týdnech ale zabral
Při pohledu na posledních 12 měsíců zůstává zlato výkonnějším aktivem než bitcoin. Drahý kov za toto období vzrostl o 48,5 %, zatímco bitcoin naopak ztratil 16,5 %. Z dlouhodobější perspektivy tedy zlato stále vede a jeho předchozí růst byl výrazný. Přesto se v poslední fázi napětí kolem Íránu ukazuje, že kryptoměna reaguje jinak než tradiční bezpečné aktivum.
Od prvního útoku USA a Izraele na Írán bitcoin posílil o více než 11,6 % a dostal se na zhruba 70 535 dolarů. Ve stejném období zlato výrazně klesalo, což znovu otevřelo debatu o tom, jak investoři vnímají obě aktiva v době krizí. Bitcoin v tomto konkrétním úseku předvedl lepší relativní odolnost než zlato, přestože za poslední rok celkově zaostává. Pro kryptotrh jde o zajímavý signál, že se role bitcoinu v očích části investorů může postupně proměňovat.
Otazník nad rolí bezpečného přístavu
Současný vývoj naznačuje, že vztah mezi geopolitickou krizí a chováním tradičních bezpečných aktiv není zdaleka přímočarý. Intuitivně by se dalo čekat, že válka a nejistota budou zlato automaticky podporovat. Ve skutečnosti ale do hry vstupují i další faktory, zejména úrokové sazby, inflace, pohyb dolaru a potřeba investorů rychle přesouvat kapitál mezi jednotlivými trhy. Výsledkem může být i překvapivě silný pokles ceny aktiva, které bývá s ochranou hodnoty běžně spojováno.
Bitcoin si naproti tomu v posledních týdnech vedl lépe, což ale neznamená, že by definitivně převzal roli nového bezpečného přístavu. Kryptoměny zůstávají vysoce volatilní a jejich reakce na makroekonomické i geopolitické šoky se může rychle měnit. Aktuální data však ukazují, že v tomto konkrétním období se bitcoin dokázal od zlata výkonnostně odpoutat. Pro investory je to připomínka, že tržní narativy se mohou měnit rychleji, než bývalo zvykem.
Co sledovat dál
Další vývoj bude záviset především na třech oblastech: pokračování konfliktu na Blízkém východě, situaci na ropném trhu a komunikaci amerického Fedu. Pokud by se napětí v regionu dále stupňovalo a ceny energií pokračovaly v růstu, inflační očekávání by mohla zůstat zvýšená. To by posílilo argument pro delší období vyšších sazeb a mohlo dál tlačit na zlato. Naopak jakýkoli náznak deeskalace nebo změny postoje Fedu by mohl tržní sentiment rychle přesměrovat.
V případě bitcoinu bude důležité, zda si udrží oblast kolem 70 tisíc dolarů a potvrdí, že jeho poslední růst nebyl jen krátkodobou reakcí na chaos na trzích. Pokud kryptoměna dokáže navázat stabilitou i dalším růstem, může to posílit její pozici v portfoliích investorů hledajících alternativu k tradičním aktivům. Zlato zatím zůstává z dlouhodobého pohledu silným hráčem, ale poslední týden ukázal, že ani ono není v období kombinace války, inflace a vysokých sazeb bez rizika. Nejbližší týdny tak mohou napovědět, zda šlo jen o výjimečný výprodej, nebo o hlubší změnu tržního vnímání.
