Bezpečnost v kryptoměnách zůstává i v roce 2026 jedním z největších témat celého odvětví. Podle společnosti CertiK budou mezi nejnebezpečnější hrozby patřit phishing, deepfaky v reálném čase, kompromitace dodavatelského řetězce a slabiny cross-chain infrastruktury. Firma zároveň upozorňuje, že útočníci stále častěji využívají umělou inteligenci, což zvyšuje rychlost i přesvědčivost útoků.
Jen za první část roku 2026 přišel kryptosektor podle dostupných údajů o více než 600 milionů dolarů. Výrazný podíl na tom měly dubnové incidenty spojované se Severní Koreou, které znovu ukázaly, že i jediný bod selhání v infrastruktuře může vést k obrovským ztrátám.
Velké útoky odhalily slabiny trhu
Seniorní blockchainová vyšetřovatelka společnosti CertiK Natalie Newson uvedla, že největší krypto hacky roku 2026 pravděpodobně nevzniknou náhodou, ale budou vycházet z dobře známých a stále sofistikovanějších vektorů útoku. Mezi ně zařadila především phishingové kampaně, zneužití deepfaků, útoky na dodavatelské řetězce a zranitelnosti při komunikaci mezi blockchainy. Právě kombinace technické zranitelnosti a lidského faktoru podle ní vytváří nejrizikovější prostředí.
Praktickým příkladem je dubnový exploit Kelp DAO v hodnotě zhruba 293 milionů dolarů. Podle dostupných informací souvisel se selháním jediného bodu důvěry v infrastruktuře cross-chain komunikačního protokolu LayerZero. Dalším velkým incidentem byl útok na Drift Protocol, při němž zmizelo přibližně 280 milionů dolarů. Oba případy podle expertů potvrzují, že bezpečnostní architektura napříč propojenými blockchainy bude pro celý sektor klíčovým tématem i v dalších měsících.
Vedle těchto masivních krádeží se objevil i útok menšího rozsahu, který ale dobře ilustruje nový trend. Peněženka Zerion 15. dubna oznámila, že hackeři napojení na Severní Koreu použili AI podporované sociální inženýrství v dlouhodobé kampani, díky níž odcizili zhruba 100 tisíc dolarů z firemních hot wallet peněženek. Nešlo tedy jen o technický průnik, ale o promyšlenou manipulaci lidí za pomoci moderních nástrojů.
Umělá inteligence zrychluje útoky i obranu
Podle Newson se v některých ohledech právě akcelerace umělé inteligence stane faktorem, který útoky na kryptoměnové projekty dále zhorší. Útočníci dnes mohou vytvářet mnohem přesvědčivější deepfaky, autonomní útočné agenty a takzvanou agentní AI, která dokáže samostatně vyhledávat chyby ve smart kontraktech, připravovat exploit kód a spouštět útoky strojovou rychlostí. To významně snižuje čas mezi objevením slabiny a jejím zneužitím.
Na začátku dubna se navíc objevily informace o aktérovi vystupujícím pod jménem Jinkusu, který měl údajně nabízet kyberkriminální nástroje určené k obcházení kontrol KYC v bankách a na kryptoplatformách. Tyto nástroje měly využívat právě deepfaky a manipulaci hlasu. Pokud se podobné technologie rozšíří, mohou zvýšit tlak nejen na burzy a směnárny, ale i na poskytovatele peněženek a další služby pracující s identitou uživatelů.
Současně však CertiK upozorňuje, že AI není jen zbraní útočníků. Stejné technologie mohou fungovat také jako jeden z nejsilnějších obranných mechanismů. V poslední době například roste počet hlášení v bug bounty programech, kam přispívají i nástroje založené na umělé inteligenci. Přestože část podání bývá chybná nebo bezcenná, celkově to rozšiřuje schopnost firem rychleji identifikovat zranitelnosti.
Zmiňován byl i model Claude Mythos od společnosti Anthropic, který má podle dostupných zpráv schopnost hledat zranitelnosti ve významných operačních systémech. Tento model byl nasazen obranně a zpřístupněn omezenému okruhu technologických firem. Trend je zřejmý: AI se stává součástí kybernetického závodu ve zbrojení, kde bude rozhodovat rychlost detekce, reakce i schopnost ověřit skutečnou hrozbu od falešného poplachu.
Základní bezpečnostní návyky zůstávají klíčové
Ačkoli se hrozby technologicky posouvají, doporučení pro běžné investory zůstávají v jádru překvapivě jednoduchá. Natalie Newson zdůrazňuje, že nejlepší obranou je znalost aktuálních rizik a důsledné dodržování základních bezpečnostních pravidel. U phishingu to znamená zejména pečlivě ověřovat pravost webových adres, aplikací i smart kontraktů, se kterými uživatel přichází do kontaktu.
S tím, jak jsou útoky sofistikovanější, by podle ní měli drobní investoři více uvažovat o správě aktiv mimo centralizované platformy. Významnou roli zde hrají hardwarové a další cold wallet peněženky, které umožňují podepisovat transakce bez toho, aby byly soukromé klíče vystaveny online prostředí. Pro prostředky, s nimiž uživatel nepracuje pravidelně, jde o výrazně bezpečnější řešení než jejich dlouhodobé držení na burze.
Právě lidská pohodlnost a podcenění základních kontrol často otevírá útočníkům dveře. Mnoho incidentů nezačíná prolomením pokročilé kryptografie, ale kliknutím na podvodný odkaz, instalací kompromitovaného softwaru nebo důvěrou ve falešnou identitu. Technologická vyspělost útoků tak paradoxně zvyšuje význam elementární digitální hygieny.
Rostoucí škody a dražší jednotlivé incidenty
Data naznačují, že problém není jen v počtu útoků, ale i v jejich finančním dopadu. Průměrná velikost kryptoměnových hacků podle citovaných údajů TRM Labs v roce 2025 vzrostla na 19,5 milionu dolarů. To ukazuje, že útočníci míří na stále větší cíle a lépe rozumějí infrastrukturním slabinám, které mohou přinést mimořádně vysoké výnosy.
Už dříve CertiK uvedl, že hackeři v roce 2025 odcizili z kryptosektoru přibližně 3,3 miliardy dolarů. Nejškodlivější kategorií se staly útoky na dodavatelský řetězec, které ve dvou incidentech způsobily ztráty ve výši kolem 1,45 miliardy dolarů. Z toho samotný hack burzy Bybit z února 2025 představoval asi 1,4 miliardy dolarů.
Právě útok na Bybit podle zprávy naznačil, že v ekosystému působí stále aktivněji dobře financovaní a koordinovaní útočníci. CertiK očekává, že sofistikovanost supply-chain útoků poroste, protože pachatelé se budou zaměřovat na širší okruh infrastrukturních poskytovatelů. Jinými slovy, místo útoku na koncový produkt se budou snažit kompromitovat software, služby nebo komunikační vrstvy, na nichž stojí více firem současně.
Regulátoři zpřísňují dohled nad digitálními aktivy
Na zhoršující se bezpečnostní situaci začínají reagovat i úřady. Dne 9. dubna oznámil americký úřad Office of Cybersecurity and Critical Infrastructure Protection při ministerstvu financí USA, že rozšiřuje svůj program identifikace kybernetických hrozeb také na společnosti působící v oblasti digitálních aktiv. Jde o signál, že kryptoměnové firmy jsou stále častěji vnímány jako součást kritické finanční a technologické infrastruktury.
Vyšší pozornost regulátorů může znamenat přísnější požadavky na monitoring rizik, hlášení incidentů i ochranu uživatelských prostředků. Pro část trhu to může představovat náklad navíc, z dlouhodobého pohledu však může jít o nezbytný krok. Pokud mají kryptoměny oslovit širší veřejnost i institucionální kapitál, musí sektor přesvědčit, že umí zvládat nejen inovace, ale také odpovědnost za bezpečnost.
Rok 2026 bude testem odolnosti celého odvětví
Varování CertiK přichází v době, kdy se kryptoměnový trh opět rychle rozvíjí, ale zároveň čelí stále profesionálnějším protivníkům. Kombinace AI, sociálního inženýrství, slabin v infrastruktuře a útoků na dodavatelský řetězec vytváří prostředí, v němž může i malá chyba vést k obrovským ztrátám. Největší riziko už nespočívá jen v jednotlivém smart kontraktu, ale v propojenosti celého ekosystému.
Pro investory i firmy z toho plyne jasné poučení. Nestačí sledovat cenu bitcoinu nebo výnos nových projektů, stále důležitější je hodnotit bezpečnostní architekturu, způsob úschovy prostředků a kvalitu interních procesů. Rok 2026 tak může být obdobím, kdy se definitivně ukáže, které kryptofirmy mají robustní obranu a které stále stojí na křehkých základech.
