Americká kryptobanka Anchorage Digital podpořila návrh ministerstva financí USA, který má v rámci zákona GENIUS Act nastavit pravidla proti praní špinavých peněz a dodržování sankcí pro emitenty stablecoinů. Firma však zároveň upozorňuje, že bez přesnějších pravidel hrozí regulovaným společnostem právní nejistota, zejména u transakcí probíhajících na sekundárním trhu. Právě tam podle Anchorage není vždy možné spolehlivě rozpoznat, kdo se smart kontraktem interaguje a zda nejde o sankcionovanou osobu.
Anchorage: návrh je krok správným směrem
Anchorage Digital, federálně licencovaná kryptobanka a poskytovatel infrastruktury pro stablecoiny, zveřejnila připomínkový dopis k navrhovanému rámci amerického ministerstva financí. V něm uvádí, že předložená pravidla v zásadě dobře vyvažují požadavky na compliance a podporu inovací. Společnost souhlasí s tím, aby hlavní povinnosti v oblasti AML nesli regulovaní emitenti stablecoinů, zároveň ale požaduje doplnění několika klíčových bodů. Jde především o odpovědnost za sankční rizika na sekundárním trhu, podobu celopodnikových AML programů a pravidla pro korespondenční účty.
Podle Anchorage je zásadní, aby konečná verze regulace byla prakticky použitelná a právně srozumitelná. Firma argumentuje, že právě jasná a proveditelná pravidla dávají regulovaným institucím jistotu pro další rozvoj a zároveň mohou posílit postavení Spojených států v nové generaci platební a vypořádací infrastruktury. Jinými slovy, Anchorage neodmítá přísnější dohled, ale chce, aby povinnosti odpovídaly tomu, co lze v praxi technicky a provozně zvládnout.
Sporným bodem je sekundární trh
Největší pozornost ve vyjádření Anchorage míří na otázku sankční odpovědnosti při obchodování stablecoinů na sekundárních trzích. Společnost tvrdí, že emitenti by neměli nést striktní odpovědnost za to, že samostatně neodhalí sankcionované uživatele, kteří se smart kontrakty pracují mimo jejich přímý dohled. Na sekundárním trhu totiž často nevzniká přímý vztah mezi emitentem a koncovým uživatelem, a emitent tak nemusí mít dostatek informací ani technických možností k identifikaci všech protistran.
Právě tato část návrhu je pro sektor citlivá, protože stablecoiny se po vydání běžně přesouvají mezi peněženkami, burzami a decentralizovanými aplikacemi. Pokud by emitent nesl odpovědnost i za transakce, které neřídí a do nichž nevidí, mohlo by to podle kritiků vytvořit nepřiměřené právní riziko. Anchorage proto usiluje o to, aby regulace jasně rozlišovala mezi činnostmi pod přímou kontrolou emitenta a pohybem tokenů v širším tržním ekosystému.
Co přesně navrhuje ministerstvo financí
Diskuse vychází z pravidel navržených americkým ministerstvem financí v dubnu. Ta by klasifikovala emitenty platebních stablecoinů jako finanční instituce podle zákona Bank Secrecy Act. To by znamenalo povinnost zavést programy proti praní špinavých peněz, provádět hloubkovou kontrolu klientů a podávat hlášení o podezřelých aktivitách.
Návrh připravily společně úřad FinCEN a kancelář OFAC, tedy instituce odpovědné za boj s finanční kriminalitou a vymáhání sankcí. Cílem je sladit emitenty stablecoinů s existujícími americkými standardy AML a sankční compliance. Součástí mají být i rozšířené povinnosti v oblasti monitoringu a uchovávání záznamů. Pro trh by to znamenalo další krok k tomu, aby stablecoinové společnosti fungovaly podobně jako tradiční regulované finanční subjekty.
Podpora v odvětví není jednotná
Přestože Anchorage návrh převážně podpořila, zbytek kryptoprůmyslu není v hodnocení tak jednoznačný. Vlastní připomínky nedávno předložily také lobbistické organizace spojené s derivátovou burzou Hyperliquid a investiční firmou Paradigm. Ty sice sdílejí obavy kolem sekundárního trhu, jejich celkový pohled na návrh je však výrazně kritičtější.
Podle těchto skupin může současná podoba pravidel emitentům ukládat sankční povinnosti i v situacích, kdy nemají s uživateli na sekundárním trhu přímý vztah ani dostatečný přehled o jejich aktivitě. Kritici upozorňují, že pokud OFAC považuje interakce se smart kontrakty za pokračující poskytování služeb, může se compliance rámec nebezpečně rozšířit i na transakce, které emitent fakticky nekontroluje. To by podle nich mohlo vést k přehnaným regulatorním nárokům a zvýšit nejistotu pro legálně fungující společnosti.
Proč je výklad sankcí tak důležitý
Debata kolem stablecoinů se dnes nevede jen o samotném praní peněz, ale i o tom, kde přesně končí odpovědnost emitenta. Pokud regulace nestanoví jasné hranice, mohou se firmy dostat do situace, kdy budou odpovídat za chování účastníků trhu, které nedokážou identifikovat ani ovlivnit. To je zásadní zejména u veřejných blockchainů, kde se tokeny pohybují mezi řadou adres bez nutnosti přímého kontaktu s emitentem.
Pro americké úřady je naopak klíčové zabránit tomu, aby stablecoiny sloužily jako nástroj pro obcházení sankcí nebo převody nelegálních prostředků. Výsledná pravidla tak budou muset najít rovnováhu mezi dohledem státu a technologickou realitou otevřených blockchainových sítí. Právě tato rovnováha rozhodne, zda se USA podaří vytvořit funkční model regulace, který nebude brzdit inovace více, než je nezbytné.
Dopad na budoucnost stablecoinů v USA
Výsledek konzultací může mít významný dopad na celý americký stablecoinový sektor. Pokud bude konečné znění pravidel příliš široké, mohou se emitenti stáhnout z některých modelů využití nebo výrazně zpřísnit přístup k integraci se sekundárními trhy a decentralizovanými aplikacemi. Naopak dobře nastavený rámec by mohl posílit důvěru institucí, usnadnit rozvoj infrastruktury a podpořit širší adopci digitálních dolarových tokenů.
Případ Anchorage ukazuje, že ani regulované kryptofirmy nevolají po deregulaci za každou cenu. Místo toho žádají přesná, předvídatelná a technicky realistická pravidla, která umožní plnit zákonné povinnosti bez nejasné odpovědnosti za dění mimo jejich kontrolu. Debata o GENIUS Act tak není jen sporem o jednu právní formulaci, ale i testem toho, jak budou Spojené státy přistupovat k regulaci stablecoinů v příštích letech.
