Francie chce výrazně posílit ochranu lidí a firem působících v kryptoměnovém sektoru. Tamní ministerstvo vnitra reaguje na prudký nárůst případů únosů, vydírání a pokusů o vymáhání kryptoměn pod hrozbou fyzického násilí, takzvaných wrench attacků. Za první polovinu roku 2026 úřady evidují 77 takových incidentů, což už nyní výrazně překonává celkový počet za celý rok 2025.
Francie hlásí skokový růst útoků
Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez oznámil, že stát přijme ambicióznější přístup k ochraně kryptoměnové komunity. Podle jeho vyjádření bylo od začátku roku 2026 zaznamenáno 77 případů únosů, vydírání nebo pokusů o vydírání spojených s kryptoměnami. Pro srovnání, za celý rok 2025 šlo o 45 incidentů. Tempo růstu je tedy mimořádně vysoké a z pohledu bezpečnosti jde o varovný signál pro celý evropský trh. Nuñez zároveň uznal, že obavy firem i investorů jsou oprávněné. Stát proto podle něj musí nabídnout viditelnější podporu a účinnější ochranná opatření.
Francie se v posledních letech zařadila mezi nejvýraznější ohniska těchto útoků. Jde o situace, kdy pachatelé použijí fyzické násilí nebo jeho hrozbu, aby oběť donutili předat přístup ke kryptoměnovým prostředkům. Riziko je o to větší, že kryptoměny vlastní podle asociace ADAN přibližně 11 procent francouzské populace, tedy zhruba 7,3 milionu lidí. Takto široké rozšíření digitálních aktiv zvyšuje počet potenciálních cílů, od drobných investorů až po manažery velkých firem. Právě kombinace vysoké adopce a mediálně známého domácího kryptosektoru dělá z Francie atraktivní terč pro organizované skupiny.
Vláda sází na rychlé varování i užší spolupráci
Francouzské úřady už letos spustily specializovanou preventivní platformu a také systém rychlého varování a ochrany určený držitelům kryptoměn i profesionálům z oboru. Podle Nuñeze se do něj zatím přihlásilo 724 uživatelů. Smyslem tohoto řešení je umožnit rychlejší kontakt s bezpečnostními složkami, lepší prevenci a efektivnější reakci při bezprostřední hrozbě. Právě rychlost zásahu může u násilných útoků rozhodovat o zdraví i životě obětí. Systém má současně pomoci i při identifikaci vzorců útoků a mapování kriminálních sítí.
Ministr také uvedl, že dosavadní mimořádná opatření vedla už ke 200 zatčením. V jednom z nedávných případů byl podle něj útočník dopaden během osmi hodin, mimo jiné díky tomu, že oběť využila nouzovou identifikační linku. To naznačuje, že nový model spolupráce mezi veřejností a bezpečnostními složkami může fungovat, pokud je dostatečně rychlý a dobře organizovaný. Současně ale platí, že samotné reakční mechanismy problém nevyřeší. Pokud počet útoků dál poroste, bude potřeba posílit také prevenci, vzdělávání a ochranu citlivých osobních údajů.
Tříbodový plán má posílit bezpečnost sektoru
Nuñez představil také rámec nového tříbodového plánu, který má bezpečnost kryptoměnového odvětví dále posílit. Prvním pilířem má být intenzivnější sdílení zpravodajských informací, protože pachatelé a jejich sítě často operují ze zahraničí. Druhou částí je hlubší partnerství s asociací ADAN, která ve Francii zastupuje hráče z oblasti digitálních aktiv. Třetím bodem má být lepší operativní koordinace mezi jednotlivými bezpečnostními službami. Stát tak chce reagovat nejen represivně, ale i systémově a ve spolupráci se samotným odvětvím.
Tento přístup odráží realitu současných hrozeb. Kriminalita spojená s kryptoměnami už dávno není jen otázkou online podvodů, phishingu nebo hackerských útoků. V řadě případů přechází do fyzického světa, kde jsou cílem konkrétní lidé, jejich rodiny a kolegové. Zvlášť zranitelní mohou být zakladatelé firem, veřejně známí investoři nebo lidé, kteří na sociálních sítích otevřeně prezentují své bohatství či vazby na kryptoměny. Právě tato viditelnost může útočníkům usnadnit výběr cíle.
CertiK: Evropa je pod tlakem, Francie je epicentrem
Bezpečnostní společnost CertiK upozornila už v květnu, že počet wrench attacků na globální úrovni vzrostl v prvních čtyřech měsících roku 2026 meziročně o 41 procent. Největší koncentrace těchto případů se podle firmy objevuje v Evropě. Francii CertiK označuje přímo za epicentrum útoků. Důvodem má být kombinace několika faktorů, včetně přítomnosti významných kryptofirem a jejich vedoucích představitelů, přetrvávající kultury veřejného vystavování majetku a dobrovolného odhalování identity v komunitě a také dopadů dřívějších úniků citlivých dat.
Právě dobrovolné zveřejňování osobních informací, adres nebo detailů o držených aktivech může v kryptoměnovém prostředí představovat závažné bezpečnostní riziko. To, co se na internetu může jevit jako marketing, budování osobní značky nebo demonstrace úspěchu, může být v očích pachatelů návodem k útoku. Ve spojení s databázemi z dřívějších úniků se pak zvyšuje pravděpodobnost, že si organizované skupiny vytipují konkrétní osoby s vysokou pravděpodobností držby digitálních aktiv. Ochrana soukromí se tak stává stejně důležitou jako ochrana samotných privátních klíčů.
Případ Ledgeru dál dopadá na celé odvětví
Jedním z nejznámějších případů ve Francii byl únos spoluzakladatele společnosti Ledger Davida Ballanda a jeho partnerky v lednu 2025. Oba byli drženi kvůli výkupnému, než je osvobodila policie. Případ výrazně upozornil na to, že úspěšní lidé z kryptoprůmyslu mohou být cílem nejen digitálních, ale i brutálně fyzických útoků. Zároveň ukázal, že pachatelé jsou ochotni útočit přímo na osoby spojené s významnými značkami v oboru. Takové incidenty mají silný psychologický dopad na celý trh a zvyšují tlak na firmy, aby věnovaly větší pozornost osobní bezpečnosti zaměstnanců i vedení.
Ledger navíc patří mezi společnosti, které už v minulosti utrpěly velmi vážný únik dat. V roce 2020 byla napadena databáze zákazníků firmy, což vedlo k úniku více než 270 tisíc osobních záznamů. Následovala vlna phishingových kampaní a také wrench attacků, jejichž důsledky jsou podle dostupných informací patrné dodnes. CertiK v této souvislosti uvedl, že Francie patří mezi nejčastěji cílené země na světě, pokud jde o tento typ narušení bezpečnosti. To opět potvrzuje, že propojení mezi únikem osobních údajů a fyzickou kriminalitou je v kryptoměnovém sektoru stále silnější.
Bezpečnost už není jen technická otázka
Současný vývoj připomíná, že bezpečnost v kryptoměnách nelze zúžit pouze na hardware peněženky, seed fráze nebo dvoufázové ověřování. Stejně důležitá je osobní bezpečnost, práce s identitou, opatrnost při veřejném vystupování i ochrana databází zákazníků. Pokud se citlivé údaje dostanou ven, mohou útočníci propojit digitální stopu s reálnou adresou a konkrétní osobou. V takovém okamžiku už nejde jen o kybernetický problém, ale o přímé ohrožení fyzické integrity. Pro firmy i jednotlivce v kryptosektoru se tak security musí chápat mnohem šířeji než dříve.
Francouzská reakce může být důležitým testem pro celou Evropu. Pokud se podaří zkombinovat rychlé zásahy, lepší koordinaci úřadů, efektivní sdílení informací a důslednější prevenci, může vzniknout model, který převezmou i další státy. Zároveň ale bude nutné, aby se změnila i část chování uvnitř kryptokomunity, zejména pokud jde o zveřejňování osobních údajů a demonstraci majetku. Nárůst násilných útoků totiž ukazuje, že s rostoucím významem kryptoměn roste i zájem organizovaného zločinu. A právě proto bude ochrana lidí v odvětví v příštích letech stejně důležitá jako ochrana samotných digitálních aktiv.
