Italská centrální banka zpřísňuje dohled nad kryptoměnovým sektorem. Nově požaduje, aby poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy důsledně prověřovali, zda převody nesouvisejí se sankcionovanými osobami nebo subjekty. Cílem opatření je omezit nelegální finanční toky a posílit vymáhání sankčního režimu Evropské unie.
Nový požadavek od Banca d Italia
Banca d Italia oznámila, že poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv, tedy CASP, musí zavést interní pravidla, procesy a kontrolní mechanismy pro uplatňování finančních sankcí Evropské unie při zpracování kryptoměnových transferů. Regulátor tím reaguje na rostoucí význam digitálních aktiv v přeshraničních platbách i na obavy, že kryptoměny mohou sloužit k obcházení mezinárodních omezení. Podle centrální banky by firmy měly usilovat o dostatečně robustní kontrolní rámec, který umožní rozpoznat klienty i transakce napojené na sankcionované subjekty. Nejde tedy jen o formální povinnost, ale o praktické nastavení compliance procesů. Opatření se dotýká celé oblasti zpracování kryptotransferů v rámci italského trhu a širšího evropského regulatorního prostředí.
Prověřování klientů i samotných transakcí
Klíčovou součástí nového přístupu je screening zákazníků a transakčních toků. Poskytovatelé mají identifikovat rizikové vazby nejen při onboardingu klienta, ale také průběžně při samotném pohybu digitálních aktiv. To v praxi znamená větší důraz na interní monitoring, vyhodnocování peněženek, kontrolu protistran a zjišťování možného napojení na sankční seznamy. Pro kryptofirmy to může znamenat vyšší náklady na technologie i personální zajištění souladu s regulací. Z pohledu úřadů však jde o nezbytný krok, protože tradiční finanční sankce mají smysl jen tehdy, pokud jsou vymáhány i v nových digitálních kanálech.
Proč úřady zpřísňují dohled
Tlak na přísnější kontrolu přichází v době, kdy se kryptoměny podle dostupných zjištění stále častěji používají k obcházení sankcí. Ve zprávě je zmíněno, že íránské i ruské subjekty využívají digitální aktiva jako alternativní infrastrukturu pro přesuny hodnoty mimo tradiční bankovní systém. Právě tato schopnost rychlého, globálního a relativně flexibilního převodu prostředků činí z kryptoměn nástroj, který přitahuje pozornost regulačních orgánů. Centrální banky a dohledové instituce se proto snaží zabránit tomu, aby se kryptosektor stal slabým článkem sankční politiky. Italský krok tak zapadá do širšího trendu, který je patrný napříč Evropou i Spojenými státy.
Ruský stablecoin A7A5 a vysoké objemy
Jedním z uváděných příkladů je stablecoin A7A5 navázaný na ruský rubl. Podle údajů blockchainové bezpečnostní platformy CertiK tento token mezi únorem 2025 a květnem 2026 zpracoval kumulativní transakce v objemu 110 miliard dolarů, a to navzdory tomu, že se stal terčem západních sankcí. Tento případ ukazuje, že i projekty spojené se sankcionovaným prostředím mohou v kryptosvětě dosahovat velmi významné aktivity. Pro regulátory je to důkaz, že bez důsledného screeningu a analytických nástrojů mohou sankcionované toky pokračovat i mimo konvenční finanční infrastrukturu. Současně jde o varování pro burzy a další zprostředkovatele, že pasivní přístup už nebude dostačující.
Írán a využití Bitcoinu i USDT
Další důležitý příklad se týká Íránu. Podle dřívějších informací měla íránská centrální banka zmírnit devizová omezení tak, aby podpořila podniky ve využívání kryptoměn, například Bitcoinu a tokenu USDt, při vypořádání přeshraničních transakcí prostřednictvím domácích burz. Takový postup by mohl firmám pomoci obejít omezení v běžném mezinárodním platebním styku. Právě podobné mechanismy znepokojují západní regulátory, protože digitální aktiva mohou fungovat jako paralelní platební kanál mimo tradiční bankovní síť. Italská centrální banka se proto snaží zajistit, aby evropské kryptoslužby podobné převody včas rozpoznaly a správně vyhodnotily.
Zmrazené prostředky a zjištění z blockchainové analýzy
Spojené státy v posledních měsících několikrát ukázaly, že dohled nad kryptoměnami v souvislosti se sankcemi výrazně posilují. Americký ministr financí Scott Bessent 14. července uvedl, že tamní úřady nařídily zmrazení více než 130 milionů dolarů v kryptoměnách držených v peněženkách spojených s íránskou centrální bankou. V jiném případě americké úřady podle souvisejících informací zmrazily kryptoměny v hodnotě 344 milionů dolarů navázané na Írán. K tomu se přidala i červnová zpráva společnosti TRM Labs, podle níž mezi burzou CoinEx a sankcionovanými íránskými subjekty proteklo za více než sedm let přes 3,8 miliardy dolarů. Tyto údaje podporují argument regulačních institucí, že kryptoměnový ekosystém vyžaduje stejné, nebo v některých ohledech i přísnější kontrolní standardy jako tradiční finance.
Dopad na kryptofirmy v Itálii a EU
Pro firmy působící v Itálii i v rámci evropského trhu znamená nový požadavek další posun směrem k profesionalizaci compliance. Poskytovatelé služeb budou muset investovat do systémů pro kontrolu sankčních seznamů, blockchainové analytiky a interních auditních postupů. Zároveň lze očekávat, že poroste význam dokumentace a prokazatelnosti toho, jak firma jednotlivé kontroly provádí. Regulace tím zvyšuje laťku pro celý sektor, což může posílit důvěryhodnost zavedených hráčů, ale zároveň zkomplikovat fungování menším společnostem s omezenými zdroji. V širším kontextu jde o další signál, že evropské úřady chtějí kryptoměnové služby pevně začlenit do pravidel proti praní špinavých peněz a obcházení sankcí.
Co italský krok znamená pro budoucnost trhu
Rozhodnutí Banca d Italia potvrzuje, že kryptoměnové převody už nejsou na okraji zájmu finančního dohledu, ale stávají se plnohodnotnou součástí regulatorního rámce. Sankční screening se postupně mění z doporučené praxe na konkrétní povinnost. Pro uživatele to může znamenat přísnější ověřování a větší dohled nad transakcemi, pro trh jako celek pak další sbližování s pravidly známými z bankovnictví. Pokud se podobná opatření rozšíří i do dalších zemí EU, budou muset kryptofirmy počítat s tím, že compliance a monitoring transakcí budou patřit mezi základní podmínky podnikání. Itálie tak vysílá jasný vzkaz, že digitální aktiva nesmějí sloužit jako úniková cesta před mezinárodními sankcemi.
