Stablecoiny dál posilují svou roli v globálních platbách, i když jejich celková tržní kapitalizace za poslední rok prakticky nerostla. Nová zpráva zadaná společností Coinbase ukazuje, že objem upravených převodů stablecoinů ve třetím čtvrtletí roku 2026 dosáhl 891 miliard dolarů, což představuje více než čtyřnásobný nárůst oproti začátku roku 2023. Zároveň přibývá bank i firem, které tuto infrastrukturu testují nebo přímo nasazují do praxe.
Objem převodů roste i bez růstu kapitalizace
Podle výzkumu zpracovaného The Block Research pro Coinbase přesouvaly stablecoiny ve třetím čtvrtletí roku 2026 v přepočtu více než 400 milionů dolarů za hodinu. Celkový kvartální objem dosáhl 891 miliard dolarů, což naznačuje výrazné zrychlení využití těchto digitálních aktiv v platebním styku. Zpráva přitom upozorňuje, že tržní kapitalizace stablecoinů se ve stejném období výrazně nezměnila. To může znamenat, že se stejný kapitál v síti otáčí rychleji a efektivněji než dříve. Jinými slovy, stablecoiny jsou stále častěji používány jako platební nástroj, nikoli jen jako pasivně držené kryptoměnové aktivum.
Důležitým zjištěním je také časové rozložení transakcí. Výzkum uvádí, že 73 procent sledovaného objemu převodů proběhlo mimo standardní bankovní hodiny v USA, tedy v noci, o víkendech nebo během svátků. To potvrzuje jednu z hlavních výhod blockchainových platebních sítí, které fungují nepřetržitě bez ohledu na provozní dobu tradičních finančních institucí. Právě dostupnost 24 hodin denně a 7 dní v týdnu je často zmiňována jako důvod, proč stablecoiny získávají pozornost firem i bank. Pro mezinárodní vypořádání plateb jde o vlastnost, kterou klasický bankovní systém nabízí jen omezeně.
Americké banky testují nové formy digitálního vypořádání
Zpráva dále uvádí, že sedm z deseti největších amerických bank již testovalo stablecoiny nebo tokenizované vklady pro účely vypořádání transakcí. To je významný signál, že zájem o tuto technologii se přesouvá z experimentální fáze směrem k praktickému využití. Banky se soustředí především na to, zda mohou digitální dolary zrychlit převody, snížit náklady a omezit závislost na zastaralé infrastruktuře přeshraničních plateb. Vedle stablecoinů se zkoumají i tokenizované depozitní modely, které by mohly být pro regulované instituce přijatelnější. Výsledek je ale podobný: hledá se efektivnější forma digitálního vypořádání.
Roste také využití mezi podniky. Podle studie používá nebo pilotně testuje stablecoiny 30 procent středně velkých firem, které realizují přeshraniční obchod. V roce 2024 to přitom bylo jen 10 procent. Jde tedy o trojnásobný nárůst během relativně krátké doby. Zároveň objem plateb mezi firmami meziročně vzrostl o 36 procent. Firmy v tom zjevně vidí cestu, jak urychlit vypořádání, zlepšit řízení hotovosti a snížit tření spojené s mezinárodními převody.
Počet adres držících stablecoiny dál roste
Výzkumníci identifikovali 293 milionů blockchainových adres, které drží stablecoiny. To je podle zprávy více, než kolik bylo dohromady vydáno karet společnostmi American Express a Discover. Tento údaj naznačuje masivní rozšíření stablecoinové infrastruktury napříč blockchainovým ekosystémem. Zároveň je ale potřeba srovnání interpretovat opatrně. Samotné adresy totiž automaticky neodpovídají počtu unikátních uživatelů, protože jeden člověk nebo jedna firma může využívat více peněženek současně.
Přesto jde o užitečný indikátor sílící adopce. Vyšší počet aktivních adres ukazuje, že stablecoiny se používají napříč různými sítěmi, aplikacemi i regiony. V kombinaci s rostoucím objemem převodů to podporuje tezi, že digitální dolarové tokeny se stávají důležitou vrstvou pro internetové finance. Jejich význam se navíc neomezuje jen na kryptoburzy, ale stále více proniká do běžných platebních a obchodních scénářů. To je pro celý sektor zásadní posun.
Potenciální přínos pro světovou ekonomiku je vysoký, ale zatím teoretický
Zpráva odhaduje, že pokud by se 80 procent mezinárodních transakcí přesunulo na stablecoinové sítě, mohlo by to každoročně přidat ke globálnímu HDP 155 miliard dolarů. Současně by se podle autorů mohly uvolnit zhruba 3 biliony dolarů likvidity, kterou dnes banky drží kvůli podpoře přeshraničních plateb. Takový scénář by znamenal výrazně efektivnější fungování finančního systému, zejména v oblasti vypořádání a správy kapitálu. Stablecoiny by v takovém případě fungovaly jako most mezi tradičními měnami a okamžitou digitální infrastrukturou. Pro firmy i finanční instituce by to mohlo přinést levnější a rychlejší převody.
Autoři studie ale zároveň upozorňují, že jde o modelové projekce, nikoli o již pozorované ekonomické výsledky. Jinak řečeno, zmíněné přínosy jsou založené na hypotetickém scénáři široké adopce. Výzkum navíc připouští i možné negativní vedlejší efekty. Masovější využití stablecoinů by mohlo omezit schopnost bank poskytovat úvěry, protože by část likvidity odtékala mimo tradiční bilanční rámec bankovního sektoru. To znamená, že přínosy rychlejších a levnějších plateb by mohly být částečně vyváženy tlakem na tradiční bankovní model.
Američané chtějí kryptoslužby přímo od bank
Vedle institucionálního výzkumu zveřejnila National Cryptocurrency Association také samostatný průzkum mezi americkými spotřebiteli. Ten ukázal, že 42 procent dospělých Američanů, což odpovídá přibližně 112 milionům lidí, by s větší pravděpodobností otevřelo účet u banky nabízející kryptoslužby nebo by u takové instituce využívalo více finančních produktů. Z výsledků je patrné, že poptávka po propojení tradičního bankovnictví a digitálních aktiv se postupně stává součástí širšího hlavního proudu. Pro banky to může být nejen technologická, ale i obchodní příležitost. Instituce, které integraci krypta podcení, mohou v budoucnu ztrácet část klientely.
Průzkum zároveň ukázal, že 18 procent dospělých v USA by chtělo nakupovat nebo používat stablecoiny prostřednictvím své hlavní banky či finanční instituce. To je důležitý signál zejména pro regulované hráče, kteří dosud váhali s rozšířením nabídky. Na druhé straně přetrvává výrazná informační mezera. Celkem 64 procent respondentů uvedlo, že jejich banka, družstevní záložna nebo finanční poradce s nimi téma kryptoměn nikdy neotevřeli. Dalších 43 procent ani nevědělo, zda jejich banka nějaké kryptoslužby vůbec nabízí.
Tato data naznačují, že trh není brzděn jen regulací a technologiemi, ale také komunikací směrem ke klientům. Mnoho spotřebitelů má o kryptoměnové služby zájem, ale bankovní sektor jim zatím neposkytuje dostatek jasných informací. Pokud se tento stav změní, může tempo adopce dále zrychlit. Stablecoiny by v takovém scénáři mohly sloužit jako vstupní brána k širšímu využití digitálních aktiv v každodenních financích. Zvlášť pokud budou integrovány do známého prostředí běžného bankovnictví.
Tržní kapitalizace zůstává téměř beze změny
Navzdory rychle rostoucím transakčním objemům se celková velikost stablecoinového trhu výrazně neposunula. Podle dat DefiLlama činila tržní kapitalizace stablecoinů v úterý 301,42 miliardy dolarů. O rok dříve, 20. října 2025, to bylo 303,14 miliardy dolarů. Jde tedy o přibližný pokles o 0,6 procenta. Tento rozpor mezi stagnující nabídkou a rostoucím využitím je jedním z nejzajímavějších momentů celého vývoje.
Jedno z možných vysvětlení spočívá v tom, že stablecoiny obíhají ekonomikou rychleji než dříve. To by znamenalo vyšší efektivitu použití bez nutnosti výrazně navyšovat celkový objem emise. Další možností je, že trh prochází fází konsolidace, kdy se růst neprojevuje v absolutní velikosti nabídky, ale v kvalitě využití. Pro investory i analytiky je to důležitá připomínka, že samotná kapitalizace nemusí vždy přesně odrážet reálné přijetí technologie. V případě stablecoinů může být stále podstatnější sledovat tok transakcí a zapojení institucí.
Výhledy do roku 2030 se liší
Budoucí velikost stablecoinového trhu zůstává předmětem debat i mezi velkými finančními institucemi. Standard Chartered v minulém týdnu posunula svůj odhad dosažení hranice 2 bilionů dolarů z roku 2028 až na rok 2030. Důvodem má být pomalejší růst nabídky, než se dříve očekávalo. To ukazuje, že ani přes silný růst využití není expanze trhu lineární a naráží na regulatorní, infrastrukturní i obchodní omezení. Opatrnější výhled tak může odrážet realističtější tempo institucionální adopce.
Naopak Citi ve svém základním scénáři počítá s tím, že trh stablecoinů do roku 2030 dosáhne hodnoty 1,9 bilionu dolarů, zatímco optimističtější varianta počítá až se 4 biliony dolarů. Rozdílné odhady potvrzují, že sektor je stále v rané fázi vývoje a jeho trajektorie bude záviset na řadě proměnných. Klíčovou roli sehrají regulace, ochota bank integrovat nové technologie i to, zda budou stablecoiny nadále prokazovat užitnou hodnotu v reálném provozu. Dosavadní data nicméně naznačují, že jejich význam v platební infrastruktuře rychle roste.
Stablecoiny se posouvají od spekulace k infrastruktuře
Z kombinace všech zveřejněných dat vyplývá, že stablecoiny se stále více profilují jako praktický nástroj finanční infrastruktury. Rostoucí objem převodů, zájem bank a sílící poptávka ze strany firem i klientů ukazují, že nejde jen o doplněk kryptoměnového trhu. Stablecoiny se stávají technologií pro nepřetržité a globálně dostupné platby. Přesto zůstává otevřenou otázkou, jak rychle se jejich využití promítne do růstu celkové tržní kapitalizace a jak výrazně promění roli tradičních bank.
Nejbližší roky proto pravděpodobně rozhodnou o tom, zda se stablecoiny stanou běžnou součástí finančního systému, nebo zůstanou hlavně nástrojem pro specifické typy transakcí. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že jejich praktické využití roste rychleji než samotná velikost trhu. A právě to může být pro budoucnost digitálních dolarových tokenů ještě důležitější než samotná čísla o kapitalizaci.
