Evropský parlament tlačí na Evropskou komisi, aby ve své připravované protikorupční strategii výslovně zohlednila také rizika spojená s kryptoměnami. Zákonodárci upozorňují, že digitální aktiva, neprůhledné vlastnické struktury a moderní digitální nástroje mohou komplikovat odhalování korupce i navracení výnosů z trestné činnosti.
Pokud Komise jejich výzvu vyslyší, může se krypto sektor stát jedním z konkrétních témat první komplexní protikorupční strategie Evropské unie. Vedle dohledu nad digitálními aktivy europoslanci požadují také tvrdší postup při zmrazování, konfiskaci a vymáhání majetku pocházejícího z nelegálních aktivit.
Evropský parlament žádá širší pohled na korupční rizika
Poslanci Evropského parlamentu přijali nezávazné usnesení, ve kterém stanovili priority pro chystanou protikorupční strategii Evropské komise. V dokumentu vyzývají Brusel, aby se vedle tradičních forem korupce zaměřil i na nové hrozby spojené s digitálním prostředím. Mezi nimi výslovně zmiňují kryptoaktiva, netransparentní vlastnické struktury a technologické nástroje, které mohou usnadňovat skrývání původu peněz. Podle europoslanců je právě tato oblast stále důležitější, protože finanční toky se přesouvají do rychlejších a složitějších digitálních kanálů. Usnesení sice není právně závazné, ale představuje politický signál, jaké body by měla Komise do strategie zahrnout.
Evropská komise podle současného plánu přijme svou první protikorupční strategii do konce roku 2026. Tato iniciativa má navázat na již platnou unijní protikorupční směrnici, která vstoupila v účinnost v květnu. Směrnice sjednocuje definice korupčních trestných činů a minimální úrovně sankcí napříč členskými státy. Strategie má tento rámec doplnit o širší praktická a politická opatření. Zařazení kryptoměn do tohoto dokumentu by mohlo posílit tlak na důslednější dohled nad tokem digitálních aktiv v celé EU.
Kryptoměny jako součást boje proti praní peněz a ukrývání majetku
Důvod, proč se europoslanci zaměřili právě na kryptoaktiva, souvisí s jejich potenciálním využitím při převodu a ukrývání hodnoty. Ačkoli blockchain umožňuje veřejné sledování transakcí, v praxi mohou některé nástroje, služby nebo složité vlastnické vazby ztížit identifikaci skutečných příjemců a konečných vlastníků majetku. Právě to podle zákonodárců vytváří prostor pro obcházení kontrolních mechanismů nebo maskování výnosů z korupce. Nejde tedy o kritiku samotné technologie, ale o snahu postihnout její možné zneužití. Regulace se tak stále více posouvá od obecného dohledu nad kryptem ke konkrétnímu vyhodnocování rizik v trestněprávní a protikorupční oblasti.
Europoslanci současně zdůraznili, že účinný boj proti korupci nekončí u odhalení podezřelých transakcí. Klíčové je také schopnost majetek dohledat, zmrazit, zabavit a následně vrátit. V případě digitálních aktiv může být tento proces technicky i právně náročnější než u tradičních financí, zejména pokud se prostředky přesouvají přes více jurisdikcí nebo skrze složité digitální infrastruktury. Proto Parlament volá po silnějším mechanismu pro trasování, zmrazování, konfiskaci a navracení výnosů z trestné činnosti. Právě tato oblast může být v budoucnu jedním z nejdůležitějších bodů evropské debaty o kryptoregulaci.
Strategie má přesáhnout samotné krypto
Návrhy europoslanců ale zdaleka nekončí u digitálních aktiv. Usnesení požaduje také přísnější pravidla pro veřejné zakázky a přidělování grantů, protože právě v těchto oblastech bývá korupční riziko tradičně vysoké. Zároveň volá po větším sladění pravidel pro střet zájmů, jasnější regulaci lobbingu a společných pravidlech pro financování politiky. Cílem je vytvořit soudržnější rámec, který omezí rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a sníží prostor pro obcházení pravidel. Kryptoměny jsou tak v návrhu jen jednou částí širšího tažení za transparentnější správu veřejných peněz.
Důležitou součástí doporučení je i silnější ochrana whistleblowerů a investigativních novinářů. Právě tyto skupiny často hrají zásadní roli při odhalování korupčních schémat, ať už jde o tradiční finanční toky, nebo o nové digitální mechanismy. Parlament tím dává najevo, že protikorupční politika nemá stát jen na represivních nástrojích, ale také na prevenci, transparentnosti a podpoře těch, kteří na problémy upozorňují. V kontextu kryptoměn je tento přístup významný i proto, že odhalování podezřelých struktur často vyžaduje kombinaci technologické expertizy, datové analýzy a novinářské práce. Bez kvalitního dohledu a ochrany oznamovatelů může být i sebelepší regulace méně účinná.
Co může nový přístup znamenat pro krypto sektor v EU
Pokud Evropská komise doporučení Parlamentu zapracuje, může to vést k tomu, že se kryptoměny v evropské politice ještě pevněji propojí s tématy finanční transparentnosti a boje proti korupci. To by mohlo znamenat větší tlak na identifikaci skutečných vlastníků, důslednější kontrolu převodů digitálních aktiv a užší spolupráci mezi regulačními, justičními a vyšetřovacími orgány. Pro firmy působící v kryptosektoru by to pravděpodobně znamenalo další důraz na compliance, sledování transakcí a plnění oznamovacích povinností. Evropská unie tím vysílá signál, že krypto už nevnímá jen jako tržní nebo technologické téma, ale i jako součást bezpečnostní a protikorupční politiky. Tento posun může ovlivnit nejen burzy a poskytovatele služeb, ale také investory a institucionální hráče operující na evropském trhu.
Současně platí, že přijaté parlamentní usnesení je nezávazné a samo o sobě pravidla nemění. Rozhodující bude až konkrétní podoba strategie, kterou Komise představí do konce roku 2026, a případné navazující legislativní kroky. Už nyní je však zřejmé, že evropští zákonodárci chtějí, aby se digitální aktiva stala pevnou součástí širší debaty o transparentnosti, odpovědnosti a potírání korupce. Pro kryptoměnový sektor v Evropě je to další připomínka, že regulatorní prostředí se bude stále více zaměřovat nejen na ochranu investorů a stabilitu trhu, ale i na prevenci zneužití této technologie k nelegálním účelům.
