Francouzské úřady v posledních dnech vysílají směrem ke kryptoměnovému sektoru jasný signál: regulace má přitvrdit. Bank of France volá po omezení využití stablecoinů navázaných na jiné měny než euro a zároveň francouzští zákonodárci posouvají vpřed návrh, který by zavedl oznamovací povinnost pro část kryptoměn držených ve self-custody peněženkách.
Tyto dva kroky ukazují, že se ve Francii i v širším evropském prostoru zostřuje debata o tom, jak kontrolovat rostoucí vliv dolarových stablecoinů a jak získat lepší přehled o aktivech držených mimo regulované platformy. V centru pozornosti stojí především MiCA, stablecoiny a soukromá správa kryptoměn.
Bank of France chce tvrdší limity pro stablecoinové platby
První náměstek guvernéra Bank of France Denis Beau během březnového semináře EUROFI vyzval Evropskou unii, aby zpřísnila pravidla pro používání stablecoinů při platbách. Zvláštní důraz přitom kladl na tokeny navázané na měny mimo eurozónu, tedy zejména na americký dolar. Jeho vystoupení bylo následně zveřejněno na webu Banky pro mezinárodní platby a potvrzuje, že francouzská centrální banka usiluje o úpravu současného regulatorního rámce.
Podle Beaua současné nastavení MiCA nepokrývá všechna rizika spojená s rychlým vývojem trhu. Upozornil zejména na scénář, kdy by se stablecoiny vydávané neevropskými subjekty začaly v Evropě masově používat. Právě široké rozšíření dolarových stablecoinů považuje Bank of France za strategický i regulatorní problém. Takový vývoj by podle této logiky mohl oslabit evropskou měnovou suverenitu a zvýšit závislost platebního ekosystému na zahraničních emitentech.
Dolarové stablecoiny dominují trhu
Francouzský regulátor svou argumentaci opírá i o aktuální rozložení trhu. Stablecoiny navázané na americký dolar dnes podle uvedených údajů představují přibližně 98 % celého stablecoinového segmentu. To znamená, že evropské nebo eurové alternativy zatím hrají jen okrajovou roli, a to navzdory vstupu MiCA v platnost.
Beau vedle přísnější regulace zmínil také potřebu podpory tokenizovaných forem centrálních i soukromých peněz. Odkázal přitom na iniciativy spojené s modernizací vypořádací infrastruktury, například projekty Pontes a Appia. Tyto snahy podle něj ukazují, že Evropa hledá vlastní technologickou odpověď, zároveň však naznačují, že samotná inovace bez tvrdších pravidel nemusí stačit.
MiCA podle kritiků nemusí stačit
Debata o tom, zda je MiCA dostatečně robustní, se nevede jen ve Francii. Už v roce 2025 například guvernér Bank of Italy Fabio Panetta uvedl, že dopad MiCA na adopci regulovaných stablecoinů v Evropě je omezený. Za klíčový nástroj, který by mohl vyvážit vliv soukromých stablecoinů, tehdy označil digitální euro.
Francouzský postoj tak zapadá do širší evropské diskuse. Z ní je patrné, že část centrálních bankéřů nepovažuje současný regulatorní rámec za konečné řešení a chce jej dále doplnit. Hlavním cílem je zřejmě omezit systémová rizika a zabránit tomu, aby se evropské platby dostaly pod silný vliv dolarových kryptoměnových nástrojů.
Francouzský parlament řeší i self-custody peněženky
Vedle stablecoinů se ve Francii otevírá i druhá důležitá oblast, a tou je dohled nad kryptoměnami drženými mimo centralizované služby. Národní shromáždění 7. dubna přijalo ustanovení v rámci zákona proti podvodům, podle něhož by měli daňoví poplatníci každoročně hlásit určitá kryptoaktiva držená ve self-hosted peněženkách. Povinnost by se měla týkat případů, kdy reálná hodnota těchto aktiv přesáhne hranici 5 000 eur.
Návrh zatím neprošel celým legislativním procesem, a nejde tedy o definitivně schválené pravidlo. Přesto jde o významný signál, že francouzský stát chce získat přesnější přehled o kryptoměnových aktivech, která nejsou uložena na regulovaných burzách nebo u licencovaných správců. Pokud by opatření vstoupilo v platnost, šlo by o další posun směrem k vyšší transparentnosti soukromě držených kryptoměn.
Návrh naráží i na kritiku
Podle informací, které zveřejnil Grégory Raymond z francouzského média The Big Whale, se návrh setkal s odporem části poslanců i některých představitelů vlády a daňové správy. Kritici upozorňují zejména na praktické limity vymáhání takové povinnosti. U self-custody peněženek totiž stát naráží na to, že uživatel drží privátní klíče sám a aktiva se mohou přesouvat mezi různými adresami bez prostředníka.
Dalším problémem jsou obavy o bezpečnost dat. Povinné shromažďování informací o soukromých peněženkách může vyvolat otázky, jak budou taková citlivá data chráněna a kdo k nim bude mít přístup. V prostředí, kde se klade velký důraz na finanční soukromí a kybernetickou bezpečnost, jde o bod, který může sehrát významnou roli v dalším projednávání.
Tvrdší francouzský přístup zapadá do širšího trendu
Když se oba kroky spojí dohromady, vzniká poměrně jasný obraz. Francie nechce řešit jen emitenty stablecoinů a pravidla pro digitální platby, ale také držbu kryptoměn mimo dohled tradičních institucí. To naznačuje, že tamní politici a regulátoři vnímají kryptotrh stále více jako oblast, kterou je potřeba systematicky monitorovat z hlediska finanční stability, daňové transparentnosti i prevence podvodů.
Evropa současně stojí před širší otázkou, jak naložit s rostoucím vlivem amerických dolarových stablecoinů. Pokud by se tyto tokeny staly běžným prostředkem digitálních plateb i v EU, mohlo by to podle zastánců přísnější regulace oslabit pozici eura v digitální ekonomice. Francouzské kroky tak nejsou izolovaným výstřelkem, ale součástí širšího evropského boje o kontrolu nad budoucností digitálních financí.
Paris Blockchain Week přichází v citlivém okamžiku
Celá debata se odehrává krátce před konáním Paris Blockchain Week, jedné z nejvýznamnějších evropských akcí zaměřených na blockchain a digitální aktiva. Konference se má uskutečnit 15. a 16. dubna v pařížském Carrousel du Louvre. Podle mediálních zpráv se očekává i mimořádné vystoupení prezidenta Emmanuela Macrona, což podtrhuje rostoucí politický význam tohoto odvětví.
Načasování je pozoruhodné. Zatímco se zástupci průmyslu chystají diskutovat o inovacích, tokenizaci a institucionálním využití blockchainu, francouzský stát současně ukazuje, že vedle podpory technologického rozvoje chce důsledně prosazovat i přísnější dohled. Právě tento dvojí přístup může v příštích měsících určovat tón evropské kryptoregulace.
Co to může znamenat pro trh
Pokud by se tlak na úpravu MiCA skutečně proměnil v konkrétní legislativní změny, mohlo by to citelně zasáhnout zejména poskytovatele platebních služeb a emitenty stablecoinů navázaných na dolar. Přísnější omezení by mohla zpomalit jejich expanzi v Evropě nebo zvýšit regulatorní náklady na provoz. Zároveň by se tím mohl otevřít prostor pro eurové stablecoiny nebo pro projekty navázané na digitální euro.
V případě self-custody peněženek by dopady pocítili především samotní uživatelé. Oznamovací povinnost nad hranici 5 000 eur by znamenala další administrativní vrstvu a mohla by změnit způsob, jakým investoři evidují své držby a transakce. Pro kryptokomunitu je to připomínka, že i oblast osobní správy aktiv se stále více dostává do hledáčku regulátorů.
Francouzský vývoj tak stojí za pozornost i mimo domácí trh. Země často patří mezi nejvlivnější hráče při formování evropských pravidel a její postoj může ovlivnit i další diskusi v Bruselu. To, co dnes vypadá jako národní iniciativa, se proto zítra může stát součástí širší evropské normy.
