Maďarsko se chystá zrušit přísná pravidla pro obchodování s kryptoměnami, která v některých případech hrozila i vězením za převody mezi kryptem a fiat měnami nebo mezi jednotlivými digitálními aktivy. Nová vláda označila dosavadní režim za nefunkční, škodlivý pro trh a problematický i z pohledu souladu s evropským právem. Plánovaný obrat představuje výraznou změnu maďarské kryptopolitiky po loňském zavedení restriktivního rámce.
Vláda chce zrušit pravidla, která ochromila trh
Podle vyjádření mluvčí vlády strany Tisza Anity Köböl Maďarsko ustoupí od omezení zavedených v minulém roce, která podmiňovala kryptoměnové konverze schváleným validačním procesem. Porušení těchto pravidel přitom mohlo vést až ke kriminalizaci uživatelů i poskytovatelů služeb. Köböl na tiskové konferenci uvedla, že tato legislativa vedla k poklesu obchodní aktivity v zemi a v praxi výrazně zkomplikovala fungování trhu. Podle jejích slov šlo o zbytečný zákonný zásah, který účastníky trhu spíše zastrašil, než aby přinesl větší právní jistotu. Negativní dopady se podle vlády mohly dotknout několika set tisíc lidí.
Důsledky restrikcí se neomezily jen na retailové investory. Köböl upozornila, že některé platformy pro digitální aktiva včetně Revolutu v reakci na maďarská pravidla pozastavily v zemi své kryptoslužby. To dále oslabilo dostupnost trhu pro běžné uživatele i firmy. Vedle ekonomických dopadů se přidaly také právní otázky na evropské úrovni, protože Evropská unie začala zkoumat, zda jsou maďarská omezení slučitelná s unijními pravidly. Právě kombinace tržních škod a evropské kontroly zřejmě urychlila rozhodnutí o změně kurzu.
Co přesně zavedla maďarská pravidla z roku 2025
Kontroverzní omezení vycházela z legislativního balíčku schváleného v roce 2025, který upravil maďarský trestní zákoník i zákon o kryptotrhu známý jako Crypto Act. Pravidla vstoupila v účinnost 1. července 2025 a vytvořila mimořádně přísný systém pro směnu digitálních aktiv. Podle této úpravy bylo možné směňovat kryptoměny pouze tehdy, pokud transakce získala certifikát souladu vydaný autorizovaným poskytovatelem validační služby pro konverzi kryptoaktiv. Bez tohoto potvrzení byla transakce považována za nepovolenou. S tím se pojilo i to, že převody spojené s takovou transakcí byly právně neplatné a neměly vyvolávat právní účinky.
Zákon zároveň vytvořil nový typ regulovaného subjektu, takzvaného poskytovatele validační služby pro konverzi kryptoaktiv. Takový subjekt musel získat povolení od maďarského dozorového úřadu pro regulované činnosti. Jeho úkolem nebylo jen formální potvrzení transakce, ale i rozsáhlá kontrola původu digitálních aktiv, ověření vlastnictví peněženky či zařízení a vyhodnocení uživatelského profilu. Součástí procesu bylo také porovnávání transakcí s externími databázemi. Šlo tedy o model, který přenesl na každý převod významnou administrativní i compliance zátěž.
Za neautorizované obchody hrozilo až osm let vězení
Nejpřísněji kritizovanou částí maďarského rámce byly trestní sankce. Pokud fyzická nebo právnická osoba využila neautorizovanou směnárenskou službu pro kryptotransakci v hodnotě od 5 milionů do 50 milionů maďarských forintů, tedy přibližně od 16 tisíc do 160 tisíc dolarů, mohla čelit trestu odnětí svobody až na dva roky. U transakcí v rozmezí 50 milionů až 500 milionů forintů stoupala horní hranice trestu na pět let. U částek nad 500 milionů forintů pak zákon připouštěl trest až osm let vězení. Na evropské poměry šlo o mimořádně tvrdý přístup ke kryptoměnovým převodům.
Takto nastavený systém fakticky postavil značnou část trhu do právně rizikové pozice. Nešlo přitom jen o burzy nebo zprostředkovatele, ale i o samotné uživatele, kteří mohli nést trestní odpovědnost za využití nepovolené služby. Kritici upozorňovali, že pravidla byla natolik přísná a provozně náročná, že mohla vytlačit legální kryptoměnovou aktivitu mimo regulovaný prostor nebo ji zcela zastavit. Z pohledu trhu tak nevznikal předvídatelný rámec, ale prostředí nejistoty. Právě tento efekt nyní nová vláda označuje za jeden z hlavních důvodů, proč chce normy zrušit.
Politická změna otevřela cestu k obratu
K plánovanému zvratu dochází krátce po parlamentních volbách z 12. dubna 2026. Ty ukončily šestnáctiletou vládu dlouholetého nacionalistického premiéra Viktora Orbána a přivedly k moci proevropskou stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem. Nová administrativa se podle všeho snaží zmírnit napětí, které v předchozích letech panovalo mezi Budapeští a institucemi Evropské unie. Revize kryptoregulace tak zapadá do širšího obrazu politického a institucionálního přesměrování země.
Zrušení tvrdého kryptorežimu lze číst nejen jako reakci na praktické problémy trhu, ale také jako signál směrem k Bruselu. Pokud se potvrdí, že maďarská omezení byla v rozporu s evropským rámcem, mohla by jejich další existence pro novou vládu představovat zbytečnou právní i politickou zátěž. Uvolnění pravidel proto může mít dvojí cíl: obnovit fungování domácího trhu a současně zlepšit vztahy s EU. V kontextu unijní regulace digitálních aktiv je zároveň zřejmé, že členské státy budou pod stále větším tlakem držet se společně vymezených mantinelů.
Co může změna znamenat pro uživatele a firmy
Pokud Maďarsko skutečně přistoupí k dekriminalizaci obchodování s kryptem a zruší povinný validační mechanismus v dosavadní podobě, může to znamenat významné oživení trhu. Uživatelé by se zbavili hrozby trestního postihu za transakce, které byly dříve posuzovány jako neautorizované. Pro kryptoplatformy by změna mohla otevřít cestu k návratu služeb, jež byly v reakci na legislativu pozastaveny. To by zvýšilo konkurenci i dostupnost kryptoměnových produktů v zemi.
Současně ale nelze očekávat, že by Maďarsko rezignovalo na regulaci úplně. Pravděpodobnější je přechod k režimu, který bude více sladěn s evropskými pravidly a méně postavený na trestněprávních hrozbách. Trh tak může získat prostředí, které bude lépe vyvažovat dohled nad praním špinavých peněz, ochranu spotřebitelů a možnost legálně podnikat i investovat. Klíčové bude, jak rychle vláda připraví náhradní rámec a zda obnoví důvěru investorů i poskytovatelů služeb.
Maďarský obrat může být varováním pro další státy
Případ Maďarska ukazuje, jak rychle se může příliš restriktivní přístup obrátit proti původnímu záměru regulace. Namísto větší kontroly nad kryptotrhem vzniklo prostředí, které omezilo legální provoz, odradilo firmy a přitáhlo pozornost evropských institucí. V době, kdy se Evropa snaží o koordinovanější dohled nad digitálními aktivy, může být maďarská zkušenost důležitou lekcí i pro další země. Přehnaně tvrdá pravidla totiž nemusí vést k vyšší bezpečnosti, ale k útlumu trhu a právní nejistotě.
Plánované zrušení těchto opatření tak představuje víc než jen technickou novelu zákona. Jde o uznání, že předchozí model selhal jak ekonomicky, tak politicky. Pokud bude změna dotažena do konce, Maďarsko se může během krátké doby posunout od jednoho z nejtvrdších přístupů ke kryptu v EU k podstatně pragmatičtější regulaci. Pro investory, firmy i evropské regulátory půjde o vývoj, který bude stát za pozorné sledování.
