Lídr britské strany Reform UK Nigel Farage se znovu dostal pod tlak kvůli svým vazbám na dárce spojené s kryptoměnovým odvětvím. Podle nové mediální zprávy měl ještě před vstupem do parlamentu přijímat výhody od George Cottrella, podnikatele zapojeného do kryptoměnového hazardu, který byl ve Spojených státech odsouzen za podvod. Případ přichází v době, kdy se ve Spojeném království zesiluje dohled nad kryptem i nad politickým financováním spojeným s tímto sektorem.
Další kontroverze kolem darů a výhod
Podle informací deníku The Sunday Times měl Farage od George Cottrella získat podporu v podobě personálu, ochranky, dopravy i ubytování, aniž by všechny tyto výhody byly veřejně přiznány. Cottrell je dlouholetým Farageovým poradcem a zároveň figurou spojenou s offshore kryptokasinem. Jádrem celé kauzy je otázka, zda byly tyto benefity řádně zveřejněny a zda nešlo o střet zájmů v době, kdy Farage aktivně prosazuje prokryptoměnovou politiku. Farage obvinění odmítl a uvedl, že pravidla dodržel, protože dary obdržel ještě před svým zvolením poslancem v červenci 2024. Zároveň označil mediální zprávu za účelový útok.
Případ není ojedinělý. Už v květnu začal parlamentní dohledový orgán prověřovat, zda Farage neporušil pravidla tím, že nenahlásil dar v hodnotě 5 milionů liber od kryptomiliardáře Christophera Harborna. Ten je mimo jiné spoluvlastníkem společnosti Tether, která stojí za největším stablecoinem na trhu. Farage i v tomto případě tvrdí, že oznámení nebylo nutné, protože finance měly sloužit na jeho osobní bezpečnost v době, kdy ještě nebyl poslancem. Opakované otázky kolem nehlášených darů ale posilují debatu o transparentnosti vztahů mezi politiky a kryptoprůmyslem.
Kdo je George Cottrell
George Cottrell je britský aristokrat a podnikatel, který je podle dostupných informací zapojen do webu Tether.bet. Tato platforma funguje v oblasti online hazardu a využívá stablecoin Tether USDt. Právě jeho propojení s kryptosektorem dává celé kauze další rozměr, protože nejde jen o standardního politického podporovatele, ale o osobu se zájmem na podobě regulace digitálních aktiv.
Cottrell má navíc problematickou minulost. V roce 2016 byl ve Spojených státech zatčen a obviněn v souvislosti s plánem na praní špinavých peněz. Původně čelil 21 bodům obžaloby, nakonec se však po dohodě s žalobci přiznal k jednomu skutku souvisejícímu s podvodem přes elektronickou komunikaci. Ve vězení strávil osm měsíců. Právě tato trestní minulost činí současná obvinění politicky mimořádně citlivými.
Jaké výhody měl Farage podle médií získat
The Sunday Times uvedl, že Cottrell měl Farageovi zajistit řidiče a bezpečnostní tým, který tvořili převážně bývalí vojáci. Kromě toho měl údajně najmout a platit tři pracovníky, kteří pomáhali s Farageovou komunikací na sociálních sítích. Po volbách měl také Farageovi umožnit využívat pronajatý pětipatrový dům nedaleko Buckinghamského paláce. Zdroj z prostředí Reform UK nicméně tvrdí, že Farage většinou pobýval ve vlastním domě a dotčenou nemovitost běžně nevyužíval.
Při vstupu do parlamentu Farage podle zpráv oficiálně nahlásil jen jednu výhodu od Cottrella, a to benefit v hodnotě nižší než 9300 liber spojený s cestou, ochrankou a ubytováním při akci v Belgii. To otevírá otázku, zda rozsah podpory nebyl ve skutečnosti širší, než jak ukazují veřejné záznamy. Pokud by se potvrdilo, že část přijatých výhod oznámena nebyla, mohlo by to mít důsledky nejen reputační, ale i institucionální.
Vyšetřování se netýká jen darů, ale i možného lobbingu
Tlak na Farage zesílil i kvůli dalšímu podezření, tentokrát ohledně údajného lobbingu ve prospěch kryptosektoru. Deník The Guardian informoval, že parlamentní komisař pro standardy byl vyzván k prověření, zda Farage nevyvíjel tlak na Bank of England, aby ustoupila od plánů na digitální měnu centrální banky, tedy CBDC. Podnět podal labouristický poslanec Phil Brickell, který vede parlamentní skupinu zaměřenou na boj proti korupci.
Brickell argumentuje tím, že Farage se veřejně chlubil zásluhami na tom, že banka zmírnila svůj postoj k digitální měně centrální banky. Podle něj by z oslabení nebo odmítnutí státní digitální měny mohl těžit právě Christopher Harborne, protože soukromé stablecoiny by čelily menší konkurenci. Debata se tak neposouvá jen k tomu, kdo Farage financoval, ale také zda jeho politické postoje nemohly zvýhodnit investice konkrétních dárců. Brickell v této souvislosti uvedl, že nejde pouze o spor kolem kryptoměn, ale o širší otázku, zda může poslanec přijímat miliony od jednoho dárce a současně prosazovat kroky, které zvyšují hodnotu jeho obchodních zájmů.
Farage jako hlasitý zastánce krypta
Nigel Farage patří v britské politice k nejvýraznějším podporovatelům kryptoměn. Jeho strana Reform UK v minulém roce představila návrh legislativy, jejímž cílem je proměnit Spojené království v přední světové centrum pro digitální aktiva. Reform UK se také stala první britskou politickou stranou, která začala přijímat dary v Bitcoinu.
Farage zároveň navrhoval snížení daně z kapitálových výnosů z kryptoměn z 24 procent na 10 procent. Vedle toho vyzval Bank of England k vytvoření bitcoinové rezervy. Jeho silně prokryptoměnové postoje proto nyní mnozí vyhodnocují i prizmatem toho, kdo jeho politickou dráhu finančně podporoval. To platí zvlášť v situaci, kdy britské úřady věnují kryptosektoru stále větší pozornost a řeší otázky reklamy, regulace i možného obcházení pravidel při politickém financování.
Rostoucí tlak regulátorů ve Spojeném království
Celá aféra se odehrává v době, kdy se přístup britských institucí ke kryptoměnám zpřísňuje. Regulační i politická reprezentace čím dál častěji upozorňuje na rizika spojená s ochranou spotřebitele, praním špinavých peněz i netransparentními finančními toky. V březnu ministerstvo financí dočasně zakázalo politické dary poskytované přímo v kryptoměnách, což ukazuje, jak citlivým tématem se toto pole stalo.
Kombinace přísnější regulace a současně sílícího politického lobbingu vytváří prostředí, v němž jsou vazby mezi politiky a kryptobyznysem pod daleko větším drobnohledem než dříve. Případ Farage tak může sloužit jako test toho, jak důsledně budou britské instituce posuzovat transparentnost darů, bezpečnostních výhod i nefinanční podpory poskytované před vstupem do volené funkce.
Co může kauza znamenat pro britskou kryptopolitiku
Ať už vyšetřování dopadne jakkoli, aktuální zjištění znovu otevírají otázku, jakým způsobem by měli politici zveřejňovat podporu od osob napojených na digitální aktiva. V případě Farage je problém o to výraznější, že nejde jen o soukromé dárce, ale o osoby, které mohou mít přímý ekonomický prospěch z konkrétního nastavení regulace. To je v kryptoprůmyslu obzvlášť podstatné, protože i dílčí legislativní změny mohou významně ovlivnit hodnotu firem, tokenů nebo stablecoinových projektů.
Pro samotný kryptosektor v Británii je kauza nepříjemná i z reputačního hlediska. Odvětví se dlouhodobě snaží vystupovat jako legitimní součást finančního systému, zároveň se ale opakovaně dostává do kontaktu s příběhy o netransparentním financování, offshore strukturách nebo osobách s problematickou minulostí. Pokud se kryptoměny mají stát respektovanou součástí ekonomiky, bude tlak na jasná pravidla a úplné zveřejňování vazeb mezi politikou a průmyslem dále sílit.
Farage zatím trvá na tom, že pravidla neporušil. Nad jeho vztahem ke kryptodárcům se však hromadí další otázky a britská veřejná debata se stále více soustředí na to, zda jeho politická agenda není formována i zájmy vlivných podporovatelů z kryptosvěta. Právě odpověď na tuto otázku může v příštích měsících výrazně ovlivnit nejen jeho politickou pozici, ale také podobu britské debaty o kryptoměnách jako celku.
