Britská centrální banka postupně upravuje svůj pohled na stablecoiny a naznačuje větší otevřenost vůči jejich roli v domácím finančním systému. Zároveň ale upozorňuje, že od kryptoměnového sektoru stále postrádá dostatečně konkrétní návrhy, jak řešit rizika spojená s širším přijetím těchto digitálních aktiv.
Debata se točí především kolem pravidel pro systémově významné stablecoiny navázané na britskou libru. Právě zde se střetává snaha podpořit inovace s tradiční opatrností regulátora, který chce zabránit destabilizaci bankovního sektoru a platební infrastruktury.
Bank of England naznačuje vstřícnější přístup
Bank of England zahájila konzultaci ke stablecoinům v listopadu 2025, kdy představila návrh regulatorního rámce pro systémové stablecoiny denominované v librách. Tento krok navázal na dřívější diskusní materiál z roku 2023, v němž banka sbírala názory od bank, poskytovatelů platebních služeb, provozovatelů platebních systémů, akademiků i profesních asociací. Už tehdy však část trhu tvrdila, že centrální banka vnímá rizika stablecoinů příliš přísně. Novější vyjádření představitelů banky ale naznačují, že původní tvrdý tón se začíná zmírňovat.
Podle zástupkyně guvernéra Sarah Breeden je centrální banka ochotná znovu otevřít některé nejspornější body návrhu. To se týká zejména limitů pro držbu stablecoinů, které byly od počátku jedním z nejkritizovanějších opatření. Banka tak dává najevo, že její rámec ještě není definitivně uzavřený a že připouští změny, pokud se objeví přesvědčivá alternativa.
Sporné limity držby stablecoinů
Mezi nejdiskutovanější návrhy patřilo omezení objemu stablecoinů, které by mohly držet jednotlivci i firmy. Původní návrh počítal s limitem 20 000 liber pro fyzické osoby a 10 milionů liber pro podniky, které by stablecoiny přijímaly jako platební prostředek. Kritici upozorňovali, že takové stropy mohou výrazně zpomalit rozvoj trhu a omezit praktické využití digitálních liberových tokenů.
Bank of England vysvětlovala, že tyto limity mají chránit bankovní systém před náhlým odlivem vkladů směrem ke stablecoinům. Pokud by se velká část peněz přesunula z bankovních účtů do tokenizovaných forem peněz, mohlo by to podle regulátora oslabit stabilitu komerčních bank. Breeden nyní připustila, že limity nejsou cílem samy o sobě, ale pouze jedním z možných nástrojů řízení rizika. Pokud odvětví předloží jiné funkční řešení, banka je připravena o něm jednat.
Regulátor chce méně kritiky a více konkrétních řešení
Přestože banka deklaruje ochotu naslouchat, podle Breeden zůstává problém v samotné kvalitě zpětné vazby od trhu. Regulátor vnímá silný tlak, aby navržená pravidla byla mírnější nebo jinak nastavena, ale tvrdí, že od mnoha hráčů slyší spíše nesouhlas než konkrétní návrhy alternativ. Jinými slovy, centrální banka tvrdí, že odvětví často říká, co nechce, ale už méně přesně formuluje, co by chtělo místo toho.
Tato výtka vyvolala nesouhlas části kryptoměnového sektoru. Zástupci firem i oborových sdružení argumentují, že v posledních dvou letech věnovali konzultacím značné úsilí, účastnili se kulatých stolů a předali regulátorům rozsáhlé připomínky. Podle nich není problém v nedostatku komunikace, ale v tom, že se vytváří komplexní regulace pro trh, který se teprve formuje a zatím nenabízí dostatek tvrdých dat. Právě proto by podle průmyslu dával větší smysl pružnější režim založený více na principech než na detailních restrikcích.
Odvětví volá po praktičtějším modelu konzultací
Nick Jones, šéf britské platformy pro digitální aktiva Zumo, uvedl, že profesní skupiny pracovaly pod časovým tlakem a snažily se regulátorům dodat hmatatelné návrhy. Podle něj by ale dialog mohl být užitečnější, kdyby Bank of England zvolila podobný přístup jako Financial Conduct Authority v rámci modelu Spring. Ten stojí na časově omezených workshopech zaměřených na konkrétní praktické scénáře využití technologií.
Takový formát by podle trhu pomohl převést obecné obavy regulátora do konkrétních otázek a následně i do přesnějších odpovědí. Místo abstraktní debaty o systémových rizicích by bylo možné řešit například fungování rezerv, vypořádání plateb nebo dohled nad emitenty v reálných obchodních modelech. Právě větší technická a provozní konkrétnost může být klíčem k tomu, aby se diskuse mezi regulátorem a průmyslem posunula kupředu.
Vize více forem peněz v jednom systému
Zřejmě nejpozitivněji působí vyjádření Sarah Breeden, že Bank of England chce vidět tokenizované peníze vydávané i nebankovními subjekty. Ve svých vystoupeních mluvila o takzvaném multi-moneyverse, tedy prostředí, v němž vedle sebe fungují různé formy peněz a platebních nástrojů. Podle této vize by větší konkurence mohla přinést širší výběr, rychlejší platby, nižší náklady a více inovací pro firmy i domácnosti.
Základním předpokladem takového systému má ovšem zůstat důvěra v peníze jako celek. Centrální banka tím naznačuje, že není proti stablecoinům jako takovým, ale chce mít jistotu, že jejich rozvoj nenaruší finanční stabilitu. Pro kryptoměnový sektor je už samotné přijetí myšlenky koexistence různých forem peněz významným posunem. Mnozí představitelé odvětví to vnímají jako důkaz, že dřívější skepse britské centrální banky vůči digitálním aktivům postupně slábne.
Rozpor uvnitř centrální banky i odlišné use case
Přesto není postoj Bank of England zcela jednotný. Někteří zástupci trhu připomínají, že optimističtější slova Sarah Breeden kontrastují s dřívějšími výroky guvernéra Andrewa Baileyho, který stablecoiny nevnímal jako náhradu za peníze komerčních bank. To ukazuje, že i uvnitř centrální banky zřejmě stále probíhá debata o tom, jak významnou roli by stablecoiny měly v britském finančním systému hrát.
Současně se ukazuje, že různé typy digitálních peněz mohou sloužit různým účelům. Podle průmyslu jsou velcí institucionální investoři spíše otevřeni tokenizovaným bankovním vkladům, zatímco menší platební společnosti mohou více těžit ze síťového efektu stablecoinů. Trh tedy neprosazuje jediné univerzální řešení, ale spíše pluralitu nástrojů podle konkrétního využití. Právě tato argumentace dobře zapadá do konceptu multi-moneyverse, který nyní zmiňuje i centrální banka.
Další spor: kapitálová pravidla a struktura rezerv
Vedle limitů držby zůstávají sporným bodem také kapitálové požadavky na emitenty stablecoinů. Odvětví se staví proti tomu, aby na plně kryté emitenty dopadala pravidla podobná bankovnímu sektoru. Podle firem by se dohled měl soustředit především na kvalitu rezerv, jejich likviditu a transparentnost, nikoli na model převzatý z klasického bankovnictví.
Významnou otázkou je také podoba samotných rezerv. Bank of England zatím navrhuje, aby emitenti drželi 40 procent rezerv v neúročených vkladech u centrální banky a až 60 procent v kvalitním krátkodobém britském státním dluhu. Tento přístup vychází mimo jiné ze zkušeností s minulými otřesy na trhu, včetně kolapsu Silicon Valley Bank v roce 2023, po němž stablecoin USDC dočasně ztratil navázání na dolar. Regulátor se tím snaží omezit pravděpodobnost podobného scénáře na britském trhu.
Průmysl ale upozorňuje, že neúročená část rezerv může výrazně zhoršit obchodní životaschopnost emitentů. Objevují se proto návrhy, aby alespoň část prostředků uložených u Bank of England byla úročena. Debata tak není jen o bezpečnosti, ale i o tom, zda budou budoucí pravidla dostatečně konkurenceschopná pro rozvoj domácího stablecoinového trhu.
Co bude následovat v roce 2026
Dalším klíčovým krokem má být finální stanovisko Bank of England k podobě pravidel. Podle dosavadních plánů se konečná verze regulace očekává ve druhé polovině roku 2026. Do té doby však stále existuje prostor pro úpravy, zejména pokud se podaří najít kompromis mezi požadavky na stabilitu a snahou vytvořit atraktivní prostředí pro inovace.
Británie má podle zástupců odvětví šanci zařadit se mezi světové lídry v oblasti stablecoinů, ale pouze za předpokladu, že výsledná regulace bude přiměřená a mezinárodně konkurenceschopná. Pokud budou pravidla příliš restriktivní, hrozí, že se rozvoj přesune do jiných jurisdikcí. Pokud však Londýn dokáže sladit bezpečnost, důvěru a prostor pro nové obchodní modely, může se z britského trhu stát jedno z hlavních center pro stablecoiny navázané na fiat měny.
Současný vývoj ukazuje, že Bank of England už stablecoiny nevnímá pouze jako hrozbu, ale stále více i jako potenciální součást budoucí platební infrastruktury. O tom, zda se tato změna postoje promění v opravdu funkční a podpůrný regulatorní rámec, rozhodnou následující měsíce vyjednávání mezi státem a kryptoměnovým sektorem.
