Jižní Korea znovu otevírá debatu o zdanění kryptoměn. Petice namířená proti plánované 22% dani z výnosů z kryptoinvestic získala dostatek podpisů, aby se jí musel zabývat parlamentní výbor pro finance a hospodářské plánování. Kritici tvrdí, že navržená pravidla přicházejí v nevhodnou dobu a mohou domácí kryptotrh dále oslabit.
Petice míří k parlamentnímu přezkumu
Petice požadující zrušení nové daně z kryptoměn v Jižní Koreji překročila hranici 50 tisíc podpisů, která je nutná pro oficiální přezkoumání ze strany příslušného parlamentního výboru. Podle dostupných údajů se počet podporovatelů vyšplhal už nad 52 tisíc. Návrh daně počítá s tím, že od ledna 2027 bude zisk z investic do kryptoměn podléhat sazbě 22 %. Odpůrci opatření argumentují, že jde o krok, který zvýší administrativní i finanční zátěž investorů. Současně varují, že nová pravidla mohou poškodit konkurenceschopnost země v rychle se vyvíjejícím digitálním sektoru.
Autoři petice uvádějí, že zavedení této daně dopadne zejména na mladší generaci investorů. Právě ti podle jejich názoru čelí omezeným možnostem budování majetku, mimo jiné kvůli vysokým cenám nemovitostí, které jim komplikují vstup na trh bydlení. Kryptoměny pro část z nich představují jednu z mála alternativ, jak se pokusit zhodnotit kapitál. Pokud stát tuto oblast zatíží výraznou daňovou povinností, může tím jejich možnosti dále omezit. Petice proto nevnímá problém jen jako fiskální otázku, ale i jako téma ekonomické mobility a generační spravedlnosti.
Kritika nerovného přístupu k různým třídám aktiv
Jedním z hlavních argumentů odpůrců je skutečnost, že kryptoměny mají být zdaněny přísněji než některé jiné investiční nástroje. Podle petice tak vzniká nerovnováha, která může investory motivovat k přesunu kapitálu jinam. Kritici tvrdí, že pokud stát zvýhodňuje jiné třídy aktiv nižším daňovým zatížením, oslabuje tím domácí podíl Jižní Koreje na globálním kryptotrhu. V překladu stanoviska autorů petice zaznívá i varování, že snaha získat krátkodobé daňové příjmy může v delším horizontu vyústit ve vyšší ztráty. Těmi mají být zejména útlum odvětví a odliv kapitálu i talentů do zahraničí.
Tento argument zapadá do širší debaty o tom, jak mají státy přistupovat k regulaci digitálních aktiv. Příliš tvrdý režim může sice na první pohled posílit kontrolu a přinést vyšší výběr daní, zároveň ale může odradit podnikatele, investory i technologické firmy. V prostředí, kde je přesun kapitálu i aktivit relativně snadný, se regulační nastavení rychle promítá do atraktivity jednotlivých jurisdikcí. Pro zemi, která dlouhodobě patří mezi významná kryptocentra v Asii, je proto podobná diskuze zásadní.
Jižní Korea zůstává důležitým kryptocentrem
Jižní Korea je v asijsko-pacifickém regionu považována za jeden z klíčových trhů pro kryptoměny. Podle agentury Yonhap vlastnilo v březnu 2025 kryptoměny přibližně 32 % obyvatel země. To ukazuje, jak silně jsou digitální aktiva v korejské společnosti zakořeněná, a to nejen mezi spekulanty, ale i mezi běžnými retailovými investory. Vysoká míra adopce zároveň vysvětluje, proč návrh nové daně vyvolal tak výraznou veřejnou odezvu. Změna pravidel se totiž netýká úzké skupiny profesionálů, ale potenciálně milionů lidí.
Současně se však ukazuje, že domácí trh už delší dobu čelí ochlazení. V letošním roce podle dostupných informací podíl držitelů kryptoměn klesá, a to mimo jiné v návaznosti na tlak na ceny digitálních aktiv. Pokud se k nepříznivému tržnímu prostředí přidá i vyšší daňová a regulatorní zátěž, může to negativní trend ještě prohloubit. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč část komunity označuje navrženou daň za špatně načasovanou.
Hodnota držených kryptoměn i obchodní aktivita klesají
Data z odvětví naznačují, že jihokorejský kryptotrh za poslední rok výrazně oslabil. Celková hodnota kryptoměn držených investory v zemi klesla z přibližně 121,8 bilionu wonů, tedy zhruba 83,3 miliardy dolarů v lednu 2025, na asi 60,6 bilionu wonů, což odpovídá zhruba 41,4 miliardy dolarů v únoru 2026. Jinými slovy se objem držených aktiv zhruba snížil na polovinu. Tak výrazný pokles ukazuje, že místní trh čelí kombinaci slabšího sentimentu, cenových tlaků i opatrnějšího chování investorů.
Podobný obrázek nabízí také údaje o obchodních objemech. Na pěti největších kryptoburzách v zemi, mezi které patří Upbit, Bithumb, Coinone, Korbit a Gopax, se denní objem obchodů propadl z 11,6 miliardy dolarů v prosinci 2024 na pouhé 3 miliardy dolarů v únoru. Tak prudký pokles zpravidla signalizuje nižší aktivitu retailových i institucionálních účastníků a celkově slabší důvěru v krátkodobý vývoj trhu. V takovém prostředí může další zpřísnění pravidel působit jako další brzda.
Regulace AML a KYC přilévá olej do ohně
Debata v Jižní Koreji se netýká jen samotného zdanění. Kritici upozorňují také na to, že investory od kryptosektoru odrazuje přísnější dohled v oblasti AML a KYC pravidel, tedy opatření proti praní špinavých peněz a pravidel pro ověřování klientů. Podle nich stát v poslední době prosazuje systém, který zvyšuje regulatorní tlak na burzy i uživatele zároveň. Výsledkem může být větší provozní náročnost pro platformy a menší komfort pro samotné investory.
V březnu navrhly jihokorejská Komise pro finanční služby a finanční zpravodajská jednotka, aby všechny kryptotransakce nad 10 milionů wonů, tedy přibližně 6630 dolarů, které směřují do zahraničních kryptopeněženek nebo z nich přicházejí, byly automaticky označovány jako podezřelé. Takové nastavení by znamenalo další vrstvu reportingu a dohledu nad přeshraničními přesuny digitálních aktiv. Regulační orgány tím sledují vyšší kontrolu nad kapitálovými toky a prevenci nelegálních aktivit. Pro část trhu je ale podobný přístup příliš široký a může vést k nadměrnému zatěžování legitimních transakcí.
Burzy varují před vyšší provozní zátěží
Proti novým pravidlům se postavily také organizace zastupující kryptoprůmysl. Ty upozorňují, že navrhované oznamovací povinnosti mohou pro burzy znamenat významnou operační a administrativní zátěž. V praxi by to mohlo vést k vyšším nákladům na compliance, úpravy interních systémů i většímu tlaku na monitoring klientských transakcí. Menší hráči by navíc mohli mít větší problém takové požadavky financovat a dlouhodobě zvládat.
Pokud se zvýšené náklady promítnou do služeb, mohou je nakonec pocítit i samotní uživatelé, ať už prostřednictvím vyšších poplatků, pomalejšího zpracování nebo přísnějších kontrol. To je další důvod, proč část odvětví tvrdí, že vláda by měla postupovat opatrněji a více zohlednit skutečné dopady na fungování trhu. V kombinaci s plánovanou 22% daní se totiž podle kritiků vytváří prostředí, které může oslabit domácí burzovní scénu a posílit motivaci přesouvat aktivity mimo Jižní Koreu.
Co může následovat dál
Překročení hranice 50 tisíc podpisů automaticky neznamená, že daň bude zrušena. Znamená však, že téma získává formální politickou váhu a musí se jím zabývat parlamentní výbor. To může vést k dalším veřejným debatám, úpravám návrhu nebo k tlaku na odklad či revizi celého opatření. Vzhledem k tomu, že daň má vstoupit v platnost až v roce 2027, zůstává prostor pro politické vyjednávání i případné změny parametrů.
Další vývoj bude záviset na tom, zda vláda upřednostní fiskální a dohledové cíle, nebo vezme více v potaz argumenty trhu o nutnosti udržet konkurenceschopnost a inovace. Jisté je, že Jižní Korea stojí před důležitým rozhodnutím, jak nastavit vztah ke kryptoměnám v době, kdy domácí trh už vykazuje známky oslabení. Souboj mezi regulací, daňovou politikou a podporou technologického sektoru tak bude v následujících měsících patřit k nejdůležitějším tématům tamního digitálního finančního prostředí.
