Krátce po zveřejnění nových informací deníkem The New York Times se znovu rozhořela debata o původu kapitálu proudícího do projektu World Liberty Financial. Podle reportu měl za nákupem tokenů WLFI v hodnotě 100 milionů dolarů stát podnikatel Guren Zhou, známý také jako Bobby Zhou, který byl v minulosti ve Spojeném království vyšetřován kvůli podezření na praní špinavých peněz. Případ znovu otevírá otázky ohledně transparentnosti investic do politicky citlivých kryptoprojektů a možných střetů zájmů.
Kdo měl stát za investicí do World Liberty Financial
Podle informací zveřejněných listem The New York Times byl právě Guren Zhou osobou stojící za subjektem Aqua 1, který v červnu 2025 nakoupil tokeny WLFI za 100 milionů dolarů. Tyto tokeny vydává kryptoměnový projekt World Liberty Financial, jenž je spojován s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nákup měl podle reportu finančně prospět jak Trumpově rodině, tak rodině Zacha Witkoffa, spoluzakladatele projektu World Liberty. Jde tedy o investici, která nemá jen obchodní rozměr, ale i výrazný politický přesah. Samotná velikost transakce navíc z projektu WLFI činí jednu z nejvýrazněji sledovaných kryptoiniciativ spojených s veřejně činnými osobami.
Aqua 1 a nejasnosti kolem skutečného původu prostředků
Aqua 1 se dříve prezentovala jako fond zaměřený na Web3 se základnou ve Spojených arabských emirátech. Právě původ investice i identita osoby, která za fondem skutečně stála, se staly předmětem spekulací. V minulosti se objevily dohady, že za Aqua 1 mohl stát Dave Lee. Nadace Aqua 1 v červenci 2025 uvedla, že se Lee připojil ke společnosti už v dubnu téhož roku jako spoluzakladatel a generální ředitel, zároveň však nepotvrdila, zda byl právě on zdrojem peněz použitých na nákup tokenů WLFI. Nejasná vlastnická a kapitálová struktura tak zůstala jedním z hlavních problematických bodů celé transakce.
Minulost Gurena Zhoua vyvolává další pochybnosti
Zásadní pozornost vzbuzuje i minulost samotného Gurena Zhoua. Podle citovaného reportu byl v roce 2021 ve Spojeném království zatčen v souvislosti s podezřením na praní špinavých peněz. Zároveň se jeho jméno objevuje v souvislosti s kolapsem kryptoměnového podnikání v mnohamilionovém rozsahu, které dříve rozjel. The New York Times proto uvedl, že zůstává záhadou, jak mohl Zhou následně investovat desítky až stovky milionů dolarů do projektu World Liberty Financial. Právě tato otázka původu kapitálu je pro další hodnocení celé kauzy klíčová. Bez jasného vysvětlení totiž rostou pochybnosti nejen o investorovi samotném, ale i o kontrolních mechanismech na straně příjemce investice.
Politický rozměr a otázky střetu zájmů
Investice do World Liberty Financial přitahuje pozornost i proto, že projekt je spojen s rodinou úřadujícího amerického prezidenta. Kritici upozorňují, že pokud do takového projektu vstupují zahraniční subjekty nebo osoby s vazbami na cizí jurisdikce, může vznikat riziko střetu zájmů. V tomto případě se mluví zejména o vazbách na Spojené arabské emiráty a Spojené království. Bílý dům prostřednictvím mluvčí Anny Kelley opakovaně odmítl, že by prezidentovy investice nebo obchodní vazby představovaly jakýkoli střet zájmů. Navzdory těmto vyjádřením však podobné transakce dál posilují tlak na větší transparentnost v oblasti kryptoměn napojených na politicky exponované osoby.
World Liberty Financial má i další silné podporovatele
Projekt World Liberty Financial nestojí pouze na jedné velké investici. Mezi jeho významné podporovatele patří také zakladatel Tronu Justin Sun, který do tokenů společnosti původně investoval 45 milionů dolarů. Dalším výrazným hráčem má být subjekt z Abú Zabí podporovaný šejkem Tahnoonem bin Zayedem Al Nahyanem, který podle dřívějších zpráv drží podíl v hodnotě přibližně 500 milionů dolarů. Tyto částky ukazují, že World Liberty Financial přitahuje mimořádně silné investory z mezinárodního prostředí. Právě kombinace vysokých objemů kapitálu, zahraničních vazeb a politického napojení dělá z projektu mimořádně citlivé téma pro regulátory i média.
Proč je případ důležitý pro kryptotrh
Celá kauza přesahuje rámec jedné konkrétní investice. Upozorňuje na širší problém, kterým je ověřování původu prostředků v kryptoměnovém sektoru a odpovědnost projektů při přijímání velkého kapitálu. Zároveň ukazuje, že spojení digitálních aktiv s politickými strukturami může rychle přerůst v reputační i regulatorní riziko. Pokud se potvrdí, že za obří investicí skutečně stála osoba s problematickou minulostí, bude to pravděpodobně znamenat další tlak na přísnější dohled nad podobnými transakcemi. Pro kryptoprůmysl je to připomínka, že důvěryhodnost trhu nestojí jen na technologii, ale i na transparentnosti investorů a firemních struktur.
Co zůstává nejasné
Přestože report přinesl nové jméno a konkrétnější souvislosti, řada otázek zůstává otevřená. Není zcela jasné, jak přesně byla investice strukturována, odkud pocházely prostředky ani jaké prověrky investor absolvoval před vstupem do projektu. Stejně tak zatím není definitivně objasněna role dalších osob spojených s Aqua 1. V tuto chvíli tak nejde o uzavřený případ, ale spíše o další díl širší skládačky kolem financování Trumpových kryptoměnových aktivit. Právě další odhalení o původu peněz a vztazích mezi investory mohou rozhodnout o tom, zda se z politicky citlivé kauzy stane i závažnější regulatorní problém.
