Debata o tom, co dnes ještě lze označit za decentralizované finance, znovu nabírá na intenzitě. Andre Cronje, jedna z nejvýraznějších osobností sektoru, tvrdí, že většina současných DeFi protokolů už nesplňuje původní definici decentralizace a posunula se do modelu, který spíše připomíná otevřené onchain finance.
Podle Cronjeho se z mnoha projektů vytratila neměnnost i absence prostředníka, tedy vlastnosti, na nichž DeFi původně stavělo. Současně ale upozorňuje, že menší část trhu si stále zachovává skutečně decentralizovaný charakter a dál přináší inovace.
Cronje: skutečné DeFi zůstalo jen v malých nikách
Zakladatel platformy Flying Tulip Andre Cronje v rozhovoru pro Cointelegraph uvedl, že DeFi v původním smyslu slova už téměř neexistuje. Podle jeho názoru dnes přežívá jen v několika úzkých segmentech trhu, zatímco většina známých protokolů se od původních principů vzdálila. Za pravé DeFi označuje pouze systémy, které jsou decentralizované, neměnné a fungují bez prostředníka.
Cronje tvrdí, že právě tato definice už na velkou část dnešních protokolů nesedí. Mnohé projekty podle něj přešly k modelu, kde důležitou roli hraje firma, rozhodovací orgán, kurátor nebo rizikový výbor. Jinými slovy se do prostředí, které mělo odstranit tradiční finanční mezičlánky, podle něj postupně vracejí prvky dobře známé z bankovnictví a klasických financí.
Nejde přitom o názor, který by Cronje vyslovil poprvé. Už dříve upozorňoval, že značná část odvětví už není DeFi v přísném významu tohoto označení. Diskuse se vede zejména kolem zavádění ochranných mechanismů, jako jsou nouzové vypínače či jiné krizové zásahy, které mají chránit uživatele před exploity a ztrátami, ale zároveň oslabují princip neměnnosti.
Od decentralizace k onchain finance
Cronje je přesvědčen, že sektor se ve skutečnosti neposunul k zániku, ale k proměně. Podle něj se z DeFi stalo onchain finance nebo také otevřené finance, tedy systém, který nadále běží na blockchainové infrastruktuře, avšak už není plně decentralizovaný. Technologie zůstává, ale správa, kontrola rizik a některé zásahy se podle něj čím dál více podobají tradičnímu finančnímu světu.
Tento posun je důležitý i z hlediska očekávání investorů a uživatelů. Označení DeFi v minulých letech vyvolávalo představu prostředí bez centrální autority, bez cenzury a bez možnosti dodatečných zásahů. Pokud však protokoly spoléhají na úzké rozhodovací skupiny nebo mají mechanismy, které lze aktivovat v krizových situacích, mění se tím samotná podstata jejich fungování.
Cronje zároveň neříká, že by to automaticky znamenalo něco negativního. Připouští, že některé zásahy a bezpečnostní pojistky mohou být z praktického hlediska užitečné, zvlášť v době častých útoků a zneužití chyb ve smart kontraktech. Jeho hlavní výhrada ale míří k tomu, že trh by měl přesněji pojmenovávat, co je ještě DeFi a co už je jen blockchainová verze tradičních financí.
Data ukazují výrazný ústup kapitálu
Cronjeho komentáře přicházejí v době, kdy sektor decentralizovaných financí čelí viditelnému poklesu. Celková uzamčená hodnota, tedy ukazatel TVL, se podle dat DefiLlama během posledních deseti měsíců propadla z přibližně 167 miliard dolarů na zhruba 75 miliard dolarů. To znamená pokles o více než polovinu, což naznačuje citelné ochlazení trhu i opatrnější přístup investorů.
Samotný pokles TVL sice nevypovídá jen o úrovni decentralizace, ale dobře ukazuje změnu nálady v celém sektoru. Menší objem kapitálu může souviset s nižší tolerancí k riziku, s odlivem likvidity i s tím, že část uživatelů ztrácí důvěru v projekty, které se od původních ideálů odklonily. Protokoly se tak dostávají pod tlak nejen technologický, ale i reputační.
Současně je třeba dodat, že TVL je ovlivněna i cenami samotných kryptoměn. Přesto zůstává jedním z nejsledovanějších ukazatelů kondice DeFi trhu. Když se propad spojí s debatou o centralizaci řízení a nouzových zásazích, vytváří to obraz odvětví, které prochází hlubší identitní proměnou.
Podobné pochybnosti má i Evropská centrální banka
Cronje není jediný, kdo zpochybňuje míru decentralizace dnešních protokolů. Podobné závěry naznačila také Evropská centrální banka ve své pracovní studii z letošního března. Ta se zaměřila na DAO spojené s projekty Aave, MakerDAO, Ampleforth a Uniswap a dospěla k závěru, že vlastnictví governance tokenů je silně koncentrované.
Podle zkoumaných dat drželo 100 největších vlastníků governance tokenů více než 80 procent nabídky u každého z analyzovaných protokolů. Pokud je rozhodovací moc takto soustředěná, vyvstává otázka, zda lze takové organizace skutečně považovat za plně decentralizované. To má zásadní význam i pro regulaci, protože právě deklarovaná decentralizace bývá argumentem, proč některé služby nespadají do stejného rámce jako centralizované finanční subjekty.
Autoři studie ECB upozornili, že tyto poznatky zpochybňují představu o vrozené decentralizaci DAO. Zároveň tím otevírají diskusi, zda by podobné protokoly měly i nadále stát mimo evropskou regulaci MiCA jako plně decentralizované služby. Jinak řečeno, pokud je reálná kontrola v rukou relativně malé skupiny aktérů, regulační výjimka může být čím dál hůře obhajitelná.
Bezpečnost versus ideály původního DeFi
Jedním z hlavních důvodů, proč se projekty odklánějí od přísné decentralizace, je snaha zvýšit bezpečnost. Vývojáři čelí prostředí, kde chyba ve smart kontraktu může během několika minut vést ke ztrátám v řádu milionů dolarů. Zavádění nouzových mechanismů, zásahových pravomocí nebo speciálních výborů pro řízení rizik proto z jejich pohledu představuje pragmatickou reakci na reálné hrozby.
Právě zde ale vzniká základní rozpor. Čím více ochranných prvků projekt přidá, tím více se vzdaluje ideji systému, který funguje autonomně a bez možnosti zásahu. Uživatelé tak často stojí před volbou mezi vyšší bezpečností a vyšší mírou decentralizace. To, co je dobré pro ochranu kapitálu, nemusí být dobré pro zachování původních principů DeFi.
Cronjeho argument proto není jen filozofický, ale i velmi praktický. Pokud už protokol spoléhá na lidské rozhodování, správní struktury a krizové zásahy, měl by podle této logiky být popisován jinak než čistě decentralizovaný systém. Přesnější terminologie by mohla pomoci uživatelům lépe chápat rizika i způsob fungování konkrétních platforem.
Cronjeho pozice v odvětví dává jeho slovům váhu
Andre Cronje patří mezi nejrespektovanější tvůrce v historii decentralizovaných financí. V minulosti stál za projekty Yearn.finance a Keep3r Network, které výrazně ovlivnily podobu DeFi ekosystému. Jeho názory proto nelze vnímat jen jako komentář zvenčí, ale jako pohled člověka, který byl přímo u formování celého sektoru.
Cointelegraph v aktualizaci článku upřesnil také Cronjeho roli v souvislosti se sítí Fantom a společností Sonic Labs. Cronje byl označen jako technický architekt, který vedl vývoj fungující sítě Fantom, a současně jako někdejší technologický ředitel Sonic Labs. Právě blockchain Sonic podle dostupných informací uvádí, že v testnetovém prostředí dosáhl finálního potvrzení transakcí za 720 milisekund, což jej řadí mezi nejrychlejší řetězce kompatibilní s Ethereum Virtual Machine.
Jeho slova tak mají váhu nejen kvůli minulosti v DeFi, ale i kvůli pokračující aktivitě ve vývoji blockchainové infrastruktury. Když právě Cronje tvrdí, že se odvětví posunulo od DeFi k onchain finance, jde o signál, který bude komunita i investoři pravděpodobně brát velmi vážně.
Co tato změna znamená pro budoucnost trhu
Pokud se Cronjeho interpretace ujme, může to ovlivnit způsob, jakým budou projekty komunikovat své fungování, jak k nim přistoupí regulátoři i jak je budou hodnotit investoři. Označení DeFi totiž není jen marketingová nálepka, ale také vyjádření určitého technologického a správního modelu. Když tento model přestává odpovídat realitě, tlak na přesnější kategorizaci poroste.
Zároveň není vyloučeno, že se vedle sebe ustálí dva paralelní proudy. První budou tvořit platformy orientované na praktičnost, bezpečnost a efektivitu, tedy onchain finance s určitým stupněm řízení. Druhý proud mohou představovat menší, skutečně decentralizované protokoly, které si zachovají důraz na neměnnost a absenci prostředníků i za cenu vyššího rizika nebo pomalejšího vývoje.
Pro celý kryptoměnový sektor je to důležitý moment. Debata už se nevede jen o růstu a výnosech, ale o samotné definici toho, co DeFi dnes znamená. A právě na odpovědi na tuto otázku může záviset, jak budou decentralizované finance vypadat v dalších letech.
