Bývalý britský premiér Boris Johnson vidí v blockchainu a tokenizaci příležitost pro domácí finanční sektor, přestože vůči kryptoměnám zůstává skeptický. Na londýnské konferenci Solana Breakpoint podpořil ambici Spojeného království stát se lídrem v těchto technologiích. Debata zároveň ukázala, že k takovému cíli podle zástupců odvětví nestačí jen vstřícná regulace, ale také kvalitní tržní infrastruktura.
Podpora technologie neznamená důvěru v bitcoin
Johnson během vystoupení v pondělí 16. listopadu 2026 zopakoval své výhrady k bitcoinu, které už dříve formuloval v březnovém komentáři pro Daily Mail. Nejznámější kryptoměnu nadále přirovnává k Ponziho schématu a zpochybňuje, na koho se mohou investoři obrátit v případě odcizení prostředků. Jde o jeho hodnocení, nikoli o závěr, který by z debaty vyplýval jako prokázaná skutečnost.
Od kritiky kryptoměn však bývalý premiér oddělil pohled na technologii, na níž fungují. Británie by podle Johnsona měla stát v čele tokenizace, tedy převádění aktiv či souvisejících práv do podoby digitálních tokenů. V tomto směru vidí příležitost pro britské finančnictví, aniž by tím ustupoval od svých pochybností o samotných kryptoměnách.
Kempsell chce propojit regulaci s inovacemi
Na pódiu Johnsona doprovodil lord Ross Kempsell, kterého někdejší premiér v roce 2022 nominoval na udělení šlechtického titulu. Také Kempsell vyjádřil vůči kryptoměnám výhrady, současně ale zdůraznil růstový potenciál těch částí odvětví, které lze zahrnout do regulatorního rámce. Připomněl přitom výzkum zadaný britským Úřadem pro finanční etiku FCA a zveřejněný v prosinci 2025, podle něhož kryptoměny drží více než 8 % dospělých obyvatel země.
V následném rozhovoru pro Cointelegraph Kempsell uvedl, že chce z Londýna vybudovat a dlouhodobě udržet centrum inovací využívajících blockchain. Ochranu spotřebitelů a finanční inovace podle něj nelze považovat za protichůdné cíle. Jako příklad jejich soužití zmínil zavedený britský fintechový sektor, který se rozvíjí v regulovaném prostředí.
Místo jednoho zákona průběžná spolupráce s trhem
Kempsell se vyslovil proti představě jediného všeobjímajícího zákona, který by najednou řešil celé kryptoměnové odvětví. Přednost by dal pružnějšímu přístupu reagujícímu na konkrétní oblasti a jejich potřeby. Regulátoři by podle něj měli úzce spolupracovat s účastníky trhu, aby lépe porozuměli jak rizikům, tak obchodním příležitostem.
Ochranu spotřebitelů označil za zásadní, odmítl však představu, že právě kryptoměny jsou jediným sektorem, v němž jsou klienti vystaveni riziku. Za důležité považuje také možnosti hospodářského růstu, vznik pracovních míst a propojení blockchainového odvětví s umělou inteligencí, technologiemi a tradičními finančními inovacemi. Současná vláda by se podle něj měla soustředit na základní podmínky podnikání, zejména na daňovou konkurenceschopnost a podporu inovativních firem.
Dobrá pravidla sama o sobě nestačí
Tim Meggs, spoluzakladatel londýnské společnosti Lo:Tech zaměřené na obchodování s digitálními aktivy, uznal oprávněnost Johnsonových obav ze ztrát investorů. Podle jeho názoru však většina ztrát v odvětví pramenila z nedostatečné likvidity a malé transparentnosti cenotvorby. Pokud FCA správně vymezí rozsah své působnosti, může podle Meggse pomoci vytvořit prostředí, kde bude transparentnost běžným standardem.
Zároveň upozornil, že samotná regulace Londýnu významné postavení v obchodování s digitálními aktivy nezajistí. Nutný je také rozvoj clearingu a služeb prime brokerů, tedy infrastruktury pro vypořádání obchodů a obsluhu velkých obchodních klientů. Bez odpovídajícího zázemí podle něj ani kvalitní pravidla nebudou stačit k přilákání profesionálního obchodování ve větším měřítku.
Transparentnost blockchainu jako protiargument
Na Johnsonovu otázku, kdo za systém odpovídá, reagoval také Robin Nordnes, zakladatel a generální ředitel společnosti Raiku, která buduje infrastrukturu pro Solanu. Právě tato otázka podle něj podporuje argument ve prospěch blockchainu, protože veřejná účetní kniha nepotřebuje jediného garanta. Zdůraznil, že transakce na Solaně jsou veřejné a kdokoli si je může ověřit, což postavil do kontrastu s omezenou průhledností některých činností londýnského finančního sektoru.
Nordnes zároveň varoval před tím, aby britští politici vnímali celé odvětví pouze jako prostor pro drobné spekulanty. Pokud podle něj tento pohled převáží, infrastruktura příští generace finančních trhů vznikne v New Yorku a Singapuru a Londýn ji bude pouze využívat jako zákazník. Ústředním tématem debaty tak nebyla jen důvěra v kryptoměny, ale především schopnost Británie udržet si roli při vývoji nových finančních technologií.






