Jihokorejská centrální banka znovu potvrdila, že stablecoiny navázané na korejský won by měly být v první fázi vydávány především prostřednictvím bankovních konsorcií. Současně ale pokračuje v rozvoji pilotních projektů depozitních tokenů, které mají najít využití v běžné ekonomice i ve veřejném sektoru. Spor o to, kdo smí tyto digitální instrumenty vydávat, přitom dál komplikuje schválení klíčového zákona o digitálních aktivech v Jižní Koreji.
Centrální banka posiluje svůj postoj
Bank of Korea podle místních médií předložila finančnímu výboru Národního shromáždění materiály, v nichž znovu zdůraznila potřebu opatrného přístupu ke stablecoinům denominovaným ve wonu. Centrální banka požaduje, aby prioritu při emisích měly struktury vedené bankami, a zároveň navrhuje vznik zákonného koordinačního orgánu, do něhož by byly zapojeny relevantní státní instituce. Cílem má být vytvoření ochranných mechanismů, které omezí systémová rizika a zajistí dohled nad rychle se rozvíjejícím sektorem digitálních aktiv. Tento postoj není nový, ale nynější vyjádření potvrzuje, že banka na své strategii nehodlá nic měnit.
Jihokorejská centrální banka prosazuje bankovní model už několik měsíců a její argumentace se opírá hlavně o finanční stabilitu a regulatorní kontrolu. Podle tohoto přístupu mají banky díky existující infrastruktuře, licenci a dohledovým pravidlům nejlepší předpoklady k tomu, aby stablecoiny vydávaly bezpečněji než neregulované nebo méně regulované subjekty. Právě otázka emitentů se stala jedním z hlavních sporných bodů v domácí debatě o digitálních aktivech. Rozděluje politiky, finanční sektor i kryptoprůmysl, který by naopak rád viděl otevřenější model umožňující vstup širšímu spektru firem.
Depozitní tokeny zůstávají v centru pozornosti
Vedle stablecoinů banka zároveň pokračuje v rozvoji depozitních tokenů. Jde o digitální tokeny, které reprezentují vklady u komerčních bank a mohou sloužit jako forma tokenizovaných bankovních peněz. Podle aktuálních plánů chce Bank of Korea v druhé polovině roku dále rozšiřovat jejich praktické využití. Uvažuje se například o vyplácení vládních dotací, poukázek, podpoře infrastruktury pro nabíjení elektromobilů a dalších typech reálných transakcí pro širokou veřejnost.
Tato linie navazuje na dřívější vyjádření vedení banky. Už v dubnu guvernér Hyun-Song Shin ve svém prvním veřejném projevu podpořil jak depozitní tokeny, tak digitální měny centrální banky neboli CBDC. Ve stejném období oznámilo jihokorejské ministerstvo hospodářství a financí pilotní projekt, který počítá s využitím tokenizovaných vkladů pro provozní výdaje vlády. Depozitní tokeny tak v korejském modelu nepředstavují jen experiment, ale stále výrazněji se profilují jako preferovaný nástroj digitalizace plateb.
Stablecoiny brzdí zákon o digitálních aktivech
Nejnovější vyjádření centrální banky dále prohlubuje regulatorní pat, který zpomalil postup návrhu zákona Digital Asset Basic Act. Tento legislativní rámec má definovat pravidla pro fungování digitálních aktiv v Jižní Koreji, jenže opakovaně naráží právě na spor o stablecoiny. Bank of Korea se podle dostupných informací snaží prosadit, aby banky měly v emitentech stablecoinů většinové vlastnictví. To by výrazně omezilo prostor pro technologické firmy, fintech společnosti nebo čistě kryptoměnové hráče.
Debata se mezitím rozšířila i na širší oblast tokenizovaných aktiv reálného světa a jejich vztah ke stávajícím finančním zákonům. V dubnu vládnoucí Demokratická strana navrhla, aby stablecoiny a tokenizovaná aktiva reálného světa spadala pod již existující finanční legislativu. Takový krok by mohl urychlit základní regulatorní ukotvení trhu, avšak klíčová otázka, zda mají být emitenti stablecoinů primárně bankovní, zůstala i nadále bez definitivního řešení. A právě to je důvod, proč se schvalování zákona stále odsouvá.
Politické a geopolitické okolnosti hrají roli
Zpoždění legislativy není způsobeno jen odborným sporem o podobu trhu, ale také širším politickým a geopolitickým vývojem. Vláda původně v lednu informovala prezidenta Lee Jae-myunga, že cílem je stihnout přípravu zákona do prvního čtvrtletí roku 2026. Tento harmonogram se ale následně posunul. Podle dostupných informací sehrály roli jak mezinárodní události včetně války mezi USA, Izraelem a Íránem, která začala na konci února, tak domácí volby a průtahy při reorganizaci výborů Národního shromáždění.
Tyto faktory ukazují, že regulace digitálních aktiv nevzniká ve vakuu. I když se stablecoiny a tokenizace mohou na první pohled jevit jako technické téma, ve skutečnosti jsou úzce spojeny s prioritami hospodářské politiky, finanční stability i fungováním státu. Jihokorejský případ dobře ilustruje, že vývoj kryptoregulace je často ovlivněn nejen trhem, ale i aktuální politickou agendou. To může zpomalit i relativně pokročilé návrhy, pokud kolem nich neexistuje dostatečný konsenzus.
Co tento spor znamená pro trh
Pokud se prosadí model vedený bankami, Jižní Korea by se mohla vydat cestou přísně kontrolovaného prostředí, kde budou digitální formy wonu vznikat hlavně uvnitř tradičního finančního systému. To by mohlo zvýšit důvěru konzervativnější části trhu a usnadnit napojení na existující platební infrastrukturu. Na druhé straně by takové nastavení mohlo omezit konkurenci a zpomalit inovace, které často přicházejí právě z fintechového a kryptoměnového sektoru. Výsledek sporu tak ovlivní nejen podobu stablecoinů, ale i celkovou dynamiku domácího digitálního finančnictví.
Pro investory a firmy je důležité sledovat zejména to, zda se podaří najít kompromis mezi bezpečností a otevřeností trhu. Depozitní tokeny se zatím jeví jako oblast, kde má centrální banka silnější podporu a jasnější plán. Stablecoiny však zůstávají politicky citlivým tématem, protože se dotýkají nejen plateb, ale i měnové suverenity, bankovní konkurence a rozdělení regulatorních pravomocí. V nejbližších měsících tak bude Jižní Korea pravděpodobně pokračovat v opatrném testování tokenizovaných bankovních peněz, zatímco debata o soukroměji orientovaných stablecoinech zůstane otevřená.
Jižní Korea hledá vlastní digitální model
Aktuální vývoj naznačuje, že Soul nechce bezhlavě přebírat zahraniční přístupy, ale snaží se vytvořit vlastní model kombinující inovace s vysokou mírou dohledu. Bank of Korea sází na postupný přechod, v němž mají hrát hlavní roli banky, depozitní tokeny a případně i budoucí napojení na CBDC infrastrukturu. Tento rámec může být pro stát atraktivní, protože zachovává silnou kontrolu nad oběhem digitálních peněz. Zároveň ale zůstává otázkou, zda takto nastavený systém nabídne dostatek flexibility pro rychle se měnící kryptoměnový a fintechový trh.
Jisté je zatím jedno: jihokorejská centrální banka neustupuje ze své pozice a považuje bankovní vedení emisí stablecoinů za zásadní podmínku. Souběžný rozvoj depozitních tokenů ukazuje, že země nechce čekat se všemi inovacemi až na definitivní podobu zákona. Místo toho postupuje po dvou kolejích, kdy na jedné straně testuje praktické využití tokenizovaných bankovních peněz a na druhé straně vede tvrdou debatu o tom, kdo bude mít právo vydávat digitální won pro širší trh. Právě výsledek tohoto střetu může rozhodnout o tom, jak bude vypadat další fáze korejské digitální ekonomiky.
