Krátce před dalším daňovým obdobím v USA se znovu ukazuje, že zdanění kryptoměn zůstává pro velkou část investorů nejasné. Nový průzkum Coinbase a CoinTracker odhalil, že řada uživatelů si stále není jistá ani základními pravidly, zejména tím, kdy přesně vzniká daňová povinnost. Výsledky zároveň naznačují, že problém nespočívá pouze v neochotě daně platit, ale především ve složitosti celého systému.
Základní daňová pravidla zůstávají pro mnoho investorů nejasná
Podle zprávy 2026 Crypto Tax Readiness Report správně chápe okamžik zdanění kryptoměn pouze 49 % dotázaných. Jinými slovy, méně než polovina respondentů správně ví, že ke zdanitelné události obvykle dochází při prodeji digitálních aktiv. Téměř čtvrtina účastníků průzkumu se naopak domnívá, že daňovou povinnost může vyvolat už samotný převod kryptoměn mezi peněženkami nebo platformami. To ukazuje, že i mezi aktivními uživateli trhu přetrvává výrazná informační mezera.
Průzkum vycházel z odpovědí 3 000 uživatelů kryptoměn ve Spojených státech a probíhal od 9. září do 3. října před daňovou sezonou pro rok 2025. Výsledky naznačují, že orientace v daňové problematice zaostává za tempem adopce digitálních aktiv. Přestože je krypto pro mnoho Američanů běžnou součástí investičního portfolia, daňové souvislosti zůstávají pro značnou část trhu obtížně srozumitelné. Největší slabinou není jen neznalost detailů, ale často i nepochopení úplných základů.
Uživatelé nechtějí pravidla obcházet, spíše jim nerozumějí
Zajímavým zjištěním je, že průzkum neukazuje na masové úmyslné vyhýbání se daňovým povinnostem. Naopak 74 % respondentů uvedlo, že si uvědomují, že kryptoměny podléhají zdanění. Dalších 65 % pak uvedlo, že svou kryptoměnovou aktivitu v minulosti už daňově přiznali. Autoři zprávy proto tvrdí, že data vyvracejí častou představu o rozsáhlém daňovém obcházení v kryptosektoru.
To je důležitý signál i pro regulátory a burzy. Pokud investoři pravidla respektovat chtějí, ale současně se v nich ztrácejí, je hlavním problémem spíše komplikovanost systému než nízká ochota spolupracovat. Daňová disciplína tedy nemusí být v kryptu tak slabá, jak se často předpokládá. Mnohem větší překážkou může být roztříštěnost dat, technická náročnost evidence a rozdílný způsob práce jednotlivých platforem.
Roztříštěnost portfolií komplikuje výpočet zisků a ztrát
Jedním z hlavních důvodů, proč je vykazování kryptoměnových daní složité, je způsob, jakým investoři svá aktiva drží. Podle průzkumu mají uživatelé v průměru kryptoměny rozložené napříč 2,5 peněženkami nebo burzami. Navíc 83 % respondentů využívá self-custody, tedy vlastní úschovu aktiv mimo centralizované platformy. Takové rozdělení sice zvyšuje kontrolu nad majetkem, ale zároveň významně ztěžuje zpětné dohledání všech transakcí.
Právě sledování nákladové základny je přitom pro správný výpočet zisků a ztrát zásadní. Pokud investor nakupuje a prodává stejná aktiva na více místech, musí si sám udržovat přesný přehled o cenách, časech nákupů a převodech mezi účty. V prostředí, kde si jednotlivé platformy automaticky nepředávají data, jde o úkol, který je pro běžného uživatele snadno chybový. Fragmentace kryptoměnového vlastnictví se tak stává jednou z největších překážek daňového reportingu.
Nová pravidla IRS přinášejí další vrstvu složitosti
Situaci dále komplikuje i vývoj regulace v USA. Od daňového roku 2025 mají brokeři vydávat formulář 1099-DA, který bude sloužit k hlášení výnosů z transakcí s digitálními aktivy. Zásadní háček ale spočívá v tom, že tento formulář podle dostupných informací nebude obsahovat nákladovou základnu. Investoři si tedy budou muset sami dopočítat, za jakou cenu aktiva pořídili, a to i v případech, kdy mezi různými platformami přesouvali prostředky opakovaně.
V praxi to znamená, že nová pravidla sice rozšíří formální reporting, ale nezbaví uživatele nejnáročnější části celého procesu. Burzy a další zprostředkovatelé dodají přehled o výnosech z transakcí, jenže odpovědnost za doplnění klíčových údajů zůstane na investorech. Místo plného zjednodušení tak může přijít spíše nárůst administrativní zátěže, zejména pro ty, kteří využívají více služeb současně.
Většina investorů stále spoléhá na běžný software a účetní
Navzdory rostoucí složitosti kryptodaňové agendy používá většina respondentů stále tradiční nástroje. Přibližně 78 % uvedlo, že využívá obecný daňový software, zatímco 52 % se obrací na účetní nebo daňové poradce. Specializované služby zaměřené výhradně na kryptoměny přitom používá jen 8 % dotázaných. To může naznačovat buď nízké povědomí o těchto nástrojích, nebo skutečnost, že uživatelé dávají přednost známým řešením i za cenu nižší specializace.
Z dat zároveň vyplývá, že značná část investorů své znalosti nepovažuje za špatné. Přesto se praktické výsledky v porozumění základním pravidlům s tímto sebehodnocením zcela nekryjí. Právě tento rozpor může být nebezpečný, protože pocit dostatečné informovanosti nemusí odpovídat realitě. U kryptoměnových daní tak může být sebevědomí uživatelů vyšší než jejich skutečná připravenost.
Roste zájem o umělou inteligenci při zpracování daní
Výzkum zároveň ukazuje sílící zájem o využití umělé inteligence v daňové oblasti. Téměř polovina respondentů uvedla, že by AI využila k výpočtu daňové povinnosti. Přibližně 30 % je pak otevřeno tomu, aby se na umělou inteligenci spolehlo během celého procesu. To potvrzuje, že investoři hledají cesty, jak si práci s komplikovanými transakčními daty zjednodušit.
AI může být v tomto směru přitažlivá zejména proto, že dokáže rychle zpracovávat velké objemy dat z různých zdrojů. U kryptoměn, kde se transakce často odehrávají na více burzách a peněženkách, může mít automatizace výrazný přínos. Současně ale platí, že případné chyby v datech nebo nesprávné vstupy mohou vést i k chybnému výstupu. Umělá inteligence tak může být užitečným pomocníkem, ale ne úplnou náhradou odpovědnosti investora.
IRS chce prosadit plně digitální doručování formulářů
Americký daňový úřad IRS navíc podle dřívějších informací navrhl pravidla, která by kryptoburzám ukládala doručovat daňové formuláře elektronicky. Tím by prakticky skončila možnost dostávat tyto dokumenty v papírové podobě. Pokud by návrh vstoupil v platnost, brokeři by mohli ukončit vztah s uživateli, kteří by s digitálním doručováním nesouhlasili. Zároveň by uživatelé po udělení souhlasu neměli možnost jej zpětně odvolat.
I v tomto režimu by burzy nadále vydávaly formulář 1099-DA pro reportování výnosů z transakcí. Povinnost sledovat nákladovou základnu by však podle všeho zůstala na samotných investorech. To znovu potvrzuje, že regulatorní posun v USA směřuje spíše k intenzivnějšímu sběru dat a vyšší formální evidenci než k úplnému zjednodušení uživatelské zkušenosti. Digitální doručování může reporting zrychlit, ale samo o sobě neřeší hlavní problém, kterým je složitá rekonstrukce historie obchodů.
Co z průzkumu vyplývá pro kryptotrh
Zveřejněná data ukazují, že americký kryptotrh dospívá, ale jeho daňová infrastruktura zatím zaostává za realitou používání digitálních aktiv. Investoři se stále častěji pohybují mezi burzami, vlastními peněženkami a různými typy služeb, zatímco daňový systém od nich vyžaduje přesnou a konzistentní evidenci. Výsledkem je prostředí, ve kterém i relativně poučený uživatel může snadno chybovat. Nedostatečné porozumění přitom nemusí znamenat špatný úmysl, ale prostou složitost pravidel a nástrojů.
Pro burzy, vývojáře daňových aplikací i regulátory je to jasný vzkaz. Pokud má být dodržování pravidel vyšší, bude potřeba nabídnout uživatelům přehlednější nástroje, lepší integraci dat a srozumitelnější vysvětlení toho, kdy přesně vzniká daňová povinnost. Klíčovým úkolem příštích let tak nebude jen zpřísňování reportingu, ale hlavně zlepšení orientace uživatelů v daňových pravidlech. Bez toho bude zdanění kryptoměn pro mnoho investorů i nadále oblastí plnou nejistoty.
