Ethereum se podle nové studie Cambridgeské univerzity řadí k energeticky méně náročným sítím využívajícím konsensus proof-of-stake. Přestože v absolutní spotřebě elektřiny převyšuje většinu sledovaných PoS blockchainů, po přepočtu na tržní hodnotu vychází velmi příznivě. Zjištění přináší detailnější pohled na to, jak si druhá největší kryptoměna vede po zásadním přechodu z těžby na staking.
Ethereum má nízkou energetickou intenzitu
Výzkum Cambridge Centre for Alternative Finance odhaduje, že síť Ethereum ročně spotřebuje přibližně 7,87 gigawatthodiny elektřiny. Samotné číslo není v rámci proof-of-stake ekosystému nejnižší, protože některé menší sítě fungují s ještě nižší absolutní spotřebou. Klíčové je ale srovnání vůči velikosti projektu a jeho tržní kapitalizaci. Po tomto přepočtu vychází Ethereum na zhruba 33 kilowatthodin na 1 milion dolarů tržní hodnoty, což byla druhá nejlepší hodnota mezi hodnocenými PoS sítěmi. Lepší výsledek zaznamenal pouze BNB Chain.
Studie tak naznačuje, že Ethereum dokáže při své velikosti fungovat relativně efektivně. To je důležitý údaj zejména pro investory, regulátory i instituce, které sledují environmentální dopady blockchainových sítí. Samotná absolutní spotřeba totiž často nevypovídá o efektivitě provozu v širším kontextu. Síť s vyšší ekonomickou aktivitou může spotřebovat více energie, ale zároveň ji využívat hospodárněji vzhledem ke své hodnotě a využití. Právě v této metrice Ethereum patří mezi nejúspornější velké PoS blockchainy.
Srovnání se Solanou a dalšími sítěmi
Z porovnávaných blockchainů vykázala nejvyšší roční spotřebu elektřiny Solana, a to přibližně 13,48 gigawatthodiny. Z hlediska energetické intenzity dosáhla asi 283 kilowatthodin na 1 milion dolarů tržní hodnoty, což představuje zhruba 8,5násobek hodnoty Etherea. Celková spotřeba všech sítí zahrnutých do srovnání se pohybovala kolem 38 gigawatthodin ročně. I z tohoto pohledu je vidět, že Ethereum sice není v absolutních číslech nejmenším spotřebitelem, ale v efektivitě provozu si vede velmi dobře.
Takové srovnání je podstatné, protože veřejná debata o energetické náročnosti kryptoměn bývá často zjednodušená. V minulosti se pozornost soustředila hlavně na model proof-of-work, kde je vysoká spotřeba elektřiny přímo spojena s těžbou. U proof-of-stake je situace odlišná a rozdíly mezi jednotlivými sítěmi jsou nyní více otázkou infrastruktury, počtu uzlů a způsobu jejich provozu. Cambridgeská studie proto nabízí přesnější základ pro hodnocení udržitelnosti moderních blockchainových sítí.
Merge snížil spotřebu o 99,96 procenta
Zásadním milníkem pro Ethereum byl přechod na proof-of-stake v září 2022, známý jako Merge. Tím síť opustila původní model proof-of-work, v němž bezpečnost zajišťovali těžaři soutěžící pomocí energeticky náročného hardwaru. Nově tuto roli převzali validátoři, kteří uzamykají Ether a podílejí se na zabezpečení sítě prostřednictvím stakingu. Podle studie vedla tato změna k poklesu energetické spotřeby přibližně o 99,96 procenta.
Tento propad patří k nejvýraznějším technologickým změnám v historii kryptoměnového sektoru. Ethereum bylo před Mergem často terčem kritiky kvůli vysoké energetické náročnosti, podobně jako Bitcoin a další proof-of-work sítě. Po přechodu na nový model se však jeho provozní profil dramaticky změnil. Dnešní diskuse se tak už netýká těžby, ale spíše toho, jak efektivně fungují uzly a z jakých zdrojů pochází elektřina, kterou využívají. Merge tím zásadně proměnil environmentální obraz Etherea.
Jak Cambridge měřila spotřebu sítě
Výzkumníci měřili spotřebu elektřiny u ethereum uzlů v místě jejich připojení a sledovali 20 kombinací hlavních softwarových klientů sítě. Studie zjistila, že běžná domácí konfigurace spotřebovává asi 18 wattů, zatímco výkonnější pracovní stanice přibližně 153 wattů. Na základě kombinace domácích a profesionálně hostovaných uzlů pak Cambridge odhadla průměrný příkon jednoho uzlu na zhruba 105 wattů.
Významné je i to, že výzkumníci pracovali s konkrétním odhadem počtu veřejně zjistitelných plných uzlů. Těch podle studie existuje přibližně 8 522. Z toho asi 64 procent běží v cloudu nebo v podnikových datových centrech, zatímco zbývajících 36 procent funguje na rezidenčních připojeních. Tato struktura pomáhá lépe pochopit, odkud spotřeba sítě skutečně pochází a proč není možné vystačit jen s jednoduchými odhady založenými na počtu validátorů.
Právě metodika založená na reálném provozu uzlů dává výsledkům větší váhu. Ethereum má rozsáhlý a geograficky rozptýlený ekosystém infrastruktury, takže přesnější modelování je pro seriózní odhady nezbytné. Studie se tím odlišuje od starších nebo povrchnějších analýz, které často vycházely jen z obecných předpokladů. Cambridge tak nabídla dosud jeden z nejdetailnějších pohledů na energetickou stopu Etherea po Merge.
Emise dnes závisí hlavně na energetickém mixu
Podle autorů studie už zbývající emise Etherea nejsou primárně otázkou výpočetního výkonu, ale hlavně zdrojů elektřiny, které napájejí jednotlivé uzly. Cambridge odhaduje, že přibližně 56,4 procenta elektřiny používané sítí pochází z obnovitelných zdrojů a jádra. Zbývajících 43,6 procenta připadá na fosilní paliva. To znamená, že další snižování environmentální stopy Etherea bude do značné míry záviset na dekarbonizaci elektrických sítí a na tom, kde budou provozovatelé uzlů infrastrukturu umisťovat.
Tento posun je důležitý i z pohledu veřejné politiky. Zatímco u proof-of-work sítí se řeší především samotný objem spotřebované energie, u Etherea je nyní relevantnější otázka energetického mixu. Pokud bude podíl obnovitelných a nízkoemisních zdrojů dále růst, může se ekologická stopa sítě dál zlepšovat i bez zásadních změn v samotném blockchainu. Ethereum je tak po technologické stránce již výrazně efektivnější, ale finální dopad dnes stále ovlivňuje kvalita energetické infrastruktury.
Co výsledky znamenají pro trh
Nová data z Cambridge mohou hrát roli v debatách o regulaci, institucionálním přijetí i hodnocení ESG rizik. Velcí investoři a firmy stále častěji sledují nejen výkonnost a likviditu digitálních aktiv, ale také jejich dopad na životní prostředí. Ethereum díky těmto výsledkům posiluje svou pozici sítě, která kombinuje vysokou ekonomickou aktivitu s relativně nízkou energetickou intenzitou. To může být výhodou při jednáních s regulátory i při začleňování do produktů zaměřených na odpovědné investování.
Současně je ale vhodné připomenout, že srovnání mezi blockchainy závisí na zvolené metodice a použité metrice. Absolutní spotřeba, spotřeba na transakci nebo spotřeba vztažená k tržní kapitalizaci mohou vést k odlišným závěrům. Přesto studie potvrzuje trend, který byl po Merge očekáván: Ethereum se z hlediska energetické náročnosti výrazně vzdálilo éře proof-of-work a dnes patří mezi efektivnější velké blockchainové sítě.
