Spoluzakladatel Binance Changpeng Zhao naznačil, že kryptoměny a blockchain by se během několika let mohly stát běžnou součástí každodenní infrastruktury. Podle něj by se o této technologii do roku 2031 už nemuselo mluvit jako o samostatném fenoménu, podobně jako dnes většina lidí neřeší internetové protokoly, ale internet jednoduše používá. Tento pohled zapadá do širšího optimismu části odvětví, která očekává výrazné zrychlení globální adopce digitálních aktiv.
CZ: kryptotechnologie má zmizet v pozadí
Changpeng Zhao ve vystoupení v podcastu Wolfa of All Streets uvedl, že jeho cílem je svět, ve kterém se za pět let nebude mluvit o kryptu jako o samostatné technologické kategorii. Přirovnal to k internetu, kde se běžně nediskutuje o TCP IP, HTML ani JavaScriptu, protože uživatelé tyto technologie pouze využívají v praxi. Podle Zhao by ideálním výsledkem bylo, aby lidé kryptoměny a blockchain jednoduše používali, aniž by nad nimi museli přemýšlet jako nad zvláštní novinkou. Zároveň připustil, že se budou dál objevovat nové případy využití, a to nejen ve finanční oblasti, ale také například u ukládání dat. Právě tato nenápadná integrace do každodenního života má být podle něj známkou skutečné vyspělosti odvětví.
Zhao tím navazuje na dlouhodobou představu, že nejúspěšnější technologie jsou ty, které se stanou neviditelnou vrstvou moderní ekonomiky. V okamžiku, kdy uživatel nemusí řešit technické pozadí, mizí i psychologická bariéra adopce. To je pro kryptosektor důležité zejména ve chvíli, kdy se stále potýká s pověstí složitého, spekulativního a pro část veřejnosti hůře srozumitelného prostředí. Pokud se blockchain skutečně přesune do role infrastruktury, může se jeho význam zásadně rozšířit i mimo dnešní investiční a tradingové využití.
Adopce krypta dál roste a sektor míří k mainstreamu
Zhaoův optimismus nepřichází ve vzduchoprázdnu. Podle dat společnosti DemandSage používá v roce 2026 kryptoměny odhadem 559 milionů lidí po celém světě. Takto vysoké číslo naznačuje, že digitální aktiva už dávno nejsou okrajovou záležitostí úzké technologické komunity. Přestože mezi jednotlivými regiony existují výrazné rozdíly v regulaci, infrastruktuře i reálném využití, celkový trend je podle řady analytiků jednoznačně rostoucí.
Někteří zástupci odvětví už v minulém roce odhadovali, že kryptosektor může být od plnohodnotné masové adopce vzdálen pouze jeden další tržní cyklus. Takové tvrzení stojí na předpokladu, že vedle spekulativního kapitálu začne rychleji růst i reálné používání stablecoinů, tokenizovaných aktiv a blockchainových platebních řešení. Důležitým faktorem je také zlepšující se uživatelská zkušenost, která postupně snižuje technickou náročnost práce s peněženkami, převody i decentralizovanými aplikacemi. Pokud tento trend vydrží, může se kryptoměnová infrastruktura přiblížit běžnému spotřebiteli mnohem rychleji než v předchozích letech.
Silné prognózy pro trh digitálních aktiv
Zhao není jediný, kdo očekává výrazný posun celého odvětví do konce této dekády. Investiční společnost ARK Invest vedená Cathie Wood v lednové zprávě uvedla, že by trh digitálních aktiv mohl do roku 2030 vyrůst až na hodnotu 28 bilionů dolarů. Takový scénář by znamenal dramatické rozšíření role kryptoměn ve světových financích a jejich mnohem hlubší propojení s tradičními kapitálovými trhy. Jde o ambiciózní výhled, který ale odráží přesvědčení části investorů, že digitální aktiva se stanou standardní třídou aktiv.
Další výrazně optimistickou předpověď nabídl spoluzakladatel Tetheru Reeve Collins, který v minulosti prohlásil, že do roku 2030 by se všechny měny mohly transformovat do podoby stablecoinů. Přestože jde o velmi odvážnou tezi, dobře ilustruje rostoucí význam tokenizovaných forem peněz navázaných na fiat měny. Stablecoiny už dnes hrají zásadní roli v kryptoměnovém obchodování, přeshraničních převodech i v platební infrastruktuře některých firem. Pokud bude jejich regulační status jasnější a technická integrace jednodušší, mohou se skutečně stát jedním z klíčových mostů mezi tradičním finančním systémem a blockchainem.
Podobně výrazná čísla přinesla i analytická firma Chainalysis, podle které by objemy stablecoinových transakcí mohly do roku 2035 dosáhnout 1,5 kvadrilionu dolarů. I když takové odhady vyžadují opatrnou interpretaci, ukazují, jak velkou důvěru část trhu vkládá do budoucnosti digitálních dolarů a dalších tokenizovaných měn. K tomu se přidává i průzkum Citi mezi bankami a správci aktiv, podle něhož většina respondentů očekává, že do pěti let bude přibližně desetina globálního post trade obratu zpracovávána prostřednictvím stablecoinů a tokenizovaných cenných papírů. To by znamenalo, že blockchain přestane být jen alternativním finančním experimentem a začne pronikat přímo do páteřních procesů velkých institucí.
Umělá inteligence může vývoj blockchainu urychlit
Dalším důležitým bodem Zhaoova vystoupení byla role umělé inteligence. Podle něj může AI zásadně zvýšit rychlost vývoje softwaru a tím urychlit i rozvoj blockchainových aplikací. V praxi by to mohlo znamenat rychlejší tvorbu kódu, efektivnější testování i snazší nasazování nových produktů. Zhao zároveň uvedl, že AI agenti budou kryptoměny ve velké míře využívat, což může vytvořit nový silný zdroj poptávky po blockchainové infrastruktuře.
Tato úvaha je důležitá, protože propojení AI a krypta se v posledních měsících stává jedním z nejsledovanějších trendů technologického trhu. Automatizovaní agenti, kteří budou samostatně vykonávat úkoly, obchodovat služby nebo pracovat s digitální identitou, potřebují nativně digitální platební a transakční vrstvu. Právě zde mohou kryptoměny a blockchain nabídnout rychlé, programovatelné a globálně dostupné řešení. Pokud se AI agenti skutečně rozšíří ve větším měřítku, může to přinést blockchainu nové využití, které nebude stát primárně na lidském spekulativním chování, ale na strojové ekonomice.
Zhao už dříve upozornil také na to, že projekty zaměřené na AI by měly klást důraz především na skutečnou užitečnost svých produktů, nikoli na vydávání vlastních tokenů jen za účelem získání kapitálu. Tento postoj odráží širší debatu v kryptoprůmyslu o tom, zda tokenizace sama o sobě vytváří hodnotu, nebo zda je jen marketingovým nástrojem. V kontextu AI je tato otázka ještě citlivější, protože trh je náchylný k rychlému vzniku módních narativů. Reálná adopce tak bude pravděpodobně záviset hlavně na tom, zda nové projekty nabídnou funkční služby a jasné ekonomické využití.
Země, které zaspí AI a blockchain, mohou zaostat
Zhao zároveň varoval, že státy, které budou ignorovat blockchain a umělou inteligenci, se v budoucnu dostanou do výrazné nevýhody. Ve své úvaze označil internet, blockchain a AI za tři největší technologická odvětví své dospělé éry. Podle něj platí, že každá země, která jednu z těchto vln propásne, bude strukturálně znevýhodněna. Nejde jen o technologickou prestiž, ale o konkurenceschopnost ekonomiky, kvalitu finanční infrastruktury i schopnost přitahovat kapitál a talent.
Tento argument je stále relevantnější v době, kdy se technologické závody mezi státy odehrávají nejen v oblasti polovodičů nebo cloudových služeb, ale také v digitálních aktivech, tokenizaci a AI aplikacích. Země, které vytvoří srozumitelný regulační rámec, podpoří inovace a zároveň ochrání uživatele, mohou získat významnou strategickou výhodu. Naopak jurisdikce, které budou příliš dlouho vyčkávat nebo sázet na restriktivní přístup bez jasné alternativy, riskují odliv podnikání i talentovaných vývojářů. V kryptu i AI totiž platí, že kapitál i inovace se přesouvají velmi rychle tam, kde mají lepší podmínky.
Kde se dnes daří kryptu a kde vede AI
Jako příklad vstřícného přístupu ke kryptoměnám byla v lednu vyzdvihnuta švýcarská jurisdikce. Platforma Signzy ji označila za zemi nejpřívětivější vůči kryptu a analytická společnost Arkham ji zároveň zařadila mezi přední světová centra inovací v tomto segmentu. Švýcarsko dlouhodobě těží z kombinace stabilního právního prostředí, otevřenosti vůči finančním inovacím a silné reputace v oblasti správy majetku. To vytváří podmínky, ve kterých mohou blockchainové firmy snáz růst i spolupracovat s tradičním finančním sektorem.
V oblasti umělé inteligence pak lednová zpráva Microsoftu označila Spojené státy za lídra v AI infrastruktuře a ve vývoji nejpokročilejších modelů. Současně ale upozornila, že v samotném reálném používání AI zaostávají USA za některými menšími, vysoce digitalizovanými ekonomikami, například za Spojenými arabskými emiráty. Ty byly podle zprávy globálním lídrem v adopci a využívání AI. Tento kontrast dobře ukazuje, že technologické vedení nemusí automaticky znamenat nejrychlejší implementaci v praxi. Stejně jako u kryptoměn bude i zde rozhodující schopnost převést inovace z laboratoří a firemních pilotů do každodenní ekonomiky.
Co Zhaoova vize znamená pro budoucnost trhu
Pokud se Zhaoova představa naplní, kryptoměny čeká proměna z mediálně exponovaného fenoménu na běžnou infrastrukturu, která funguje na pozadí plateb, investic, správy dat i digitálních služeb. Takový vývoj by byl pro odvětví paradoxně známkou úspěchu, protože by technologie přestala být sama o sobě tématem a stala by se nástrojem. To by mohlo snížit spekulativní přehřátí části trhu a současně otevřít prostor pro stabilnější a praktičtější využití. Zda k tomu dojde už během pěti let, zůstává otevřenou otázkou, ale současné trendy v adopci, stablecoinech, tokenizaci i AI naznačují, že podobný scénář nelze podceňovat.
Pro investory, firmy i regulátory z toho plyne jediné. Klíčové už nebude jen sledovat ceny jednotlivých tokenů, ale především to, jak rychle se blockchain stává součástí reálné ekonomiky. Skutečným milníkem nebude chvíle, kdy se o kryptu mluví nejvíc, ale okamžik, kdy ho budou stovky milionů lidí používat, aniž by to vůbec řešily. Právě tehdy se ukáže, zda se naplní ambice proměnit kryptoměny z technologického trendu v neviditelnou, ale zásadní vrstvu digitálního světa.
