Krátce po dalším posílení debaty o digitálních aktivech v Evropě zazněla z Francie jasná politická podpora pro vznik stablecoinů navázaných na euro. Francouzský ministr financí Roland Lescure podpořil bankovní iniciativu Qivalis, která má v souladu s pravidly MiCA přinést na trh nový eurový stablecoin ve druhé polovině roku 2026. Cílem je snížit závislost evropského trhu na tokenech krytých americkým dolarem, které dnes ve stablecoinovém sektoru jednoznačně dominují.
Francouzská vláda dává eurovým stablecoinům zelenou
Roland Lescure podle agentury Reuters podpořil projekt Qivalis, za nímž stojí skupina evropských bank včetně nizozemské ING a italské UniCredit. Tato iniciativa byla spuštěna už v září 2025 a jejím hlavním cílem je vytvořit stablecoin navázaný na euro, který bude plně odpovídat evropskému regulatornímu rámci Markets in Crypto-Assets, známému jako MiCA. Právě soulad s MiCA má být jedním z klíčových rozdílů oproti části globální konkurence. Lescure uvedl, že právě takový směr Evropa potřebuje a chce. Zároveň vyzval bankovní sektor, aby se více zabýval také možností zavádění tokenizovaných bankovních vkladů.
Podpora z úrovně francouzského ministerstva financí je významná zejména proto, že ukazuje rostoucí ochotu evropských institucí aktivně vstupovat do rozvoje digitálních finančních nástrojů. Stablecoiny navázané na euro totiž zatím ve srovnání s dolarovými alternativami hrají jen okrajovou roli. Lescure podle dostupných informací označil současný nízký objem eurových stablecoinů za neuspokojivý stav. Evropa tak stále hlasitěji naznačuje, že nechce v oblasti digitálních měn zůstat pouze regulátorem, ale chce se stát i relevantním emitentem a inovátorem.
Qivalis má být evropskou odpovědí na USDT a USDC
Trh se stablecoiny je dnes z velké části ovládán tokeny navázanými na americký dolar. Mezi nejvýznamnější patří především USDT od společnosti Tether a USDC od firmy Circle. Jen Tether měl podle dat zmiňovaných ve zdrojové zprávě tržní kapitalizaci přibližně 186 miliard dolarů. To ukazuje, jak výrazně dolarové stablecoiny převyšují evropské alternativy jak rozsahem, tak likviditou i globálním využitím.
Projekt Qivalis se snaží tuto nerovnováhu alespoň částečně narušit. Evropské banky chtějí vytvořit důvěryhodný digitální instrument, který by mohl sloužit pro platby, vypořádání i širší využití v rámci tokenizovaných finančních služeb. Výhodou má být nejen bankovní zázemí, ale i jasná opora v evropské legislativě. Pokud bude eurový stablecoin skutečně spuštěn ve druhé polovině roku 2026, může jít o důležitý test toho, zda je Evropa schopna převést regulatorní ambice do fungující tržní infrastruktury.
MiCA jako základ důvěry i konkurenční výhody
Regulace MiCA je pro evropský kryptotrh zásadním milníkem, protože zavádí jednotná pravidla pro emitenty digitálních aktiv napříč Evropskou unií. V případě stablecoinů je důležitá zejména tím, že klade důraz na transparentnost, správu rezerv, ochranu uživatelů i jasně definované povinnosti emitentů. Qivalis chce právě na tomto základě postavit produkt, který bude vhodný pro banky, instituce i širší finanční ekosystém. V prostředí, kde se důvěra stává jedním z nejcennějších aktiv, může být regulatorní soulad rozhodujícím faktorem úspěchu.
Evropské banky si zjevně uvědomují, že bez robustního právního rámce by se jen obtížně prosazovaly proti zavedeným dolarovým tokenům. MiCA jim zároveň poskytuje možnost odlišit se od neregulovaných nebo méně transparentních projektů. To je důležité i pro institucionální hráče, kteří vyžadují právní jistotu a předvídatelné podmínky. Evropská strategie tak nestaví pouze na technologii, ale i na kombinaci regulace, důvěry a bankovní infrastruktury.
Tokenizace a stablecoiny jako téma roku 2026
Význam stablecoinů v evropské debatě nepodtrhl jen francouzský ministr financí. Už v lednu na Světovém ekonomickém fóru upozornil guvernér Banque de France François Villeroy de Galhau, že tokenizace a stablecoiny budou patrně jedním z hlavních témat roku 2026. Podle něj může blockchainová infrastruktura přinést finančnímu sektoru významné výhody, zejména v oblasti efektivity, rychlosti vypořádání a modernizace trhu. Tato slova zapadají do širšího trendu, kdy tradiční finanční instituce stále častěji hledají způsoby, jak využít blockchain v regulovaném prostředí.
Zároveň ale evropské autority nevolají po bezbřehé liberalizaci. Villeroy de Galhau se vyslovil proti úročeným stablecoinům, protože podle něj mohou představovat riziko pro finanční stabilitu. Podobný názor sdílí i část evropských a amerických politiků a centrálních bankéřů. Spor o to, zda mají stablecoiny nést výnos, zůstává jedním z nejcitlivějších bodů regulatorní debaty. Evropa tedy podporuje inovaci, ale současně se snaží pečlivě vymezit hranice, za nimiž by už stablecoiny mohly začít konkurovat tradičním bankovním produktům příliš agresivně.
Americká debata zůstává zaseknutá
Zatímco Evropa postupně buduje jednotný rámec a podporuje nové projekty, ve Spojených státech pokračují spory kolem širší regulace kryptotrhu. Podle zdrojového článku američtí senátoři zatím neoznámili kompromis, který by posunul legislativu týkající se tržní struktury kryptoměn blíže k hlasování. Návrh známý jako CLARITY Act, jenž prošel v červenci Sněmovnou reprezentantů, se zadrhl kvůli neshodám ohledně stablecoinových výnosů, tokenizovaných akcií, etických otázek a dalších témat.
Tento kontrast je důležitý i z pohledu Evropy. Zatímco americký trh má obrovský náskok v objemu i dominanci dolarových stablecoinů, regulatorní nejistota může v některých segmentech otevírat prostor pro evropské hráče. Pokud se EU podaří nabídnout funkční a důvěryhodný model pro vydávání stablecoinů v regulovaném režimu, může získat výhodu především u konzervativnějších institucí. Nejde tedy jen o měnovou konkurenci eura vůči dolaru, ale také o soutěž dvou přístupů k regulaci digitálních financí.
Co může eurový stablecoin změnit
Případné spuštění eurového stablecoinu Qivalis by mohlo mít dopad v několika rovinách. V první řadě by šlo o posílení role eura v digitální ekonomice, kde dnes dolar jednoznačně převažuje. Dále by se vytvořil nový nástroj pro evropské banky a firmy, které chtějí pracovat s blockchainovou infrastrukturou bez nutnosti opírat se o dolarové tokeny. To může být důležité nejen z obchodního hlediska, ale i z pohledu strategické autonomie Evropské unie.
Dalším efektem může být urychlení tokenizace tradičních finančních aktiv. Pokud banky získají regulovaný stablecoin navázaný na euro, mohou jej využít jako základní prostředek pro vypořádání tokenizovaných dluhopisů, fondů nebo dalších digitálních instrumentů. Lescureho výzva k dalšímu zkoumání tokenizovaných vkladů naznačuje, že ambice evropského bankovního sektoru mohou být širší než samotné stablecoiny. Qivalis tak není jen samostatný projekt, ale může představovat první krok k rozsáhlejší transformaci evropských financí.
Evropa chce být aktivním hráčem, ne jen pozorovatelem
Podpora francouzského ministra financí ukazuje, že evropské instituce začínají stablecoiny vnímat jako strategickou součást budoucího finančního systému. Nejde jen o reakci na popularitu kryptoměn, ale o širší snahu zajistit, aby euro mělo v digitálním prostoru odpovídající postavení. V situaci, kdy trh ovládají dolarové tokeny a americké firmy, je taková ambice pochopitelná. Otázkou zůstává, zda se ji podaří přetavit do produktu, který bude dostatečně atraktivní pro trh a zároveň plně splní přísné regulatorní požadavky.
Jisté ale je, že rok 2026 může být pro evropské stablecoiny přelomový. Pokud bude Qivalis spuštěn podle plánu a získá podporu bank i institucí, může se stát jedním z nejdůležitějších evropských kryptofinančních projektů posledních let. Francie tím vysílá jasný signál, že digitální eurové nástroje mají být součástí evropské odpovědi na sílící dolarovou dominanci v kryptosektoru.
