Nový průzkum agentury Public First pro Politico ukazuje, že většina Američanů přistupuje ke kryptoměnám i umělé inteligenci s výraznou skepsí. Zjištění přichází ve chvíli, kdy zájmové skupiny napojené na oba sektory posílají desítky milionů dolarů do kampaní před kongresovými volbami v roce 2026. Výsledky tak otevírají otázku, zda podpora od těchto organizací nemůže být pro některé kandidáty spíše přítěží než výhodou.
Průzkum ukázal silnou opatrnost voličů
Podle dubnového průzkumu uvedlo 45 % Američanů, že investice do kryptoměn podle nich nestojí za podstupované riziko. Dalších 44 % respondentů se domnívá, že se umělá inteligence vyvíjí příliš rychle. Data zároveň naznačují, že tradiční banky mají u veřejnosti stále výrazně vyšší důvěru než kryptoplatformy, protože téměř polovina dotázaných by dala přednost klasické finanční instituci. V případě AI pak zhruba dvě třetiny respondentů podporují přísnější regulaci nebo alespoň široký dohled Kongresu nad tímto odvětvím.
Průzkum probíhal od 11. do 14. dubna a zúčastnilo se ho 2 035 dospělých obyvatel USA v online prostředí. Výsledky byly statisticky upraveny podle věku, rasy, pohlaví, regionu i dosaženého vzdělání. Celková odchylka výběrového šetření činila plus minus 2,2 procentního bodu. I přes tuto běžnou statistickou toleranci je z výsledků patrné, že nedůvěra ke kryptu i AI není okrajovým názorem, ale poměrně široce rozšířeným postojem.
Miliony dolarů z oboru míří do politických kampaní
Zveřejněná data přicházejí v době, kdy organizace spojené s kryptem a umělou inteligencí výrazně zvyšují své politické výdaje. Pro-AI super PAC Leading the Future, který vznikl v srpnu 2025, podle dostupných informací vybral více než 75 milionů dolarů. Tyto prostředky už nasadil v primárkách v Severní Karolíně, Texasu, Illinois a New Yorku. Na kryptostranu patří zejména Fairshake, známý super PAC podporovaný firmami jako Coinbase, Andreessen Horowitz a Ripple Labs, který už utratil přibližně 28 milionů dolarů v klíčových primárních soubojích.
Vedle přímého financování kampaní oba sektory zvyšují i výdaje na lobbing. Společnosti OpenAI a Anthropic vykázaly v prvním čtvrtletí roku 2026 rekordní lobbistické náklady. Kryptoměnový průmysl se zároveň snaží prosadit v Senátu návrh CLARITY Act, tedy zákon o struktuře trhu, od něhož si slibuje větší regulatorní jistotu pro digitální aktiva. Právě kombinace volebních výdajů a intenzivního lobbingu ukazuje, že obě odvětví chtějí zásadně ovlivnit podobu budoucích pravidel.
Podpora od průmyslových PAC nemusí být pro kandidáty výhodou
Nejzajímavější část průzkumu se týká toho, jak voliči vnímají kandidáty podporované průmyslovými super PAC. V hypotetických soubojích byli respondenti výrazně méně ochotni podpořit kandidáty, za nimiž stály skupiny prosazující volnější pravidla pro AI, než kandidáty podporované organizacemi volajícími po přísnějších technologických regulacích. To naznačuje, že peníze z technologických a kryptoměnových kruhů nemusí automaticky znamenat politickou výhodu. V některých případech mohou naopak vyvolat podezření, že kandidát hájí zájmy průmyslu více než zájmy voličů.
Podle interpretace Politico by se současná skepse vůči oběma sektorům mohla proměnit v přímou negativní reakci voličů, pokud veřejnost nabude dojmu, že se dané obory snaží příliš agresivně kupovat politický vliv. To je zvlášť důležité ve chvíli, kdy se téma regulace AI i krypta stává součástí širší společenské debaty o bezpečnosti, ochraně spotřebitele a kontrole technologických gigantů. Kandidáti tak mohou stát před dilematem, zda finanční podporu přijmout, nebo se od ní raději veřejně distancovat.
Krypto průmysl už v minulosti ovlivnil důležité volby
Politický vliv kryptoprůmyslu není jen teoretickou možností. V roce 2024 utratil PAC spojený s Fairshake více než 40 milionů dolarů na podporu porážky senátora z Ohia Sherroda Browna, který dlouhodobě patřil ke kritikům kryptoměn. Brown nyní znovu kandiduje, což dává celé debatě další rozměr. Příklad z Ohia ukazuje, že kryptoměnové peníze už v americké politice prokazatelně sehrály významnou roli a mohou ovlivňovat i další volební cykly.
Právě tento precedent může posilovat obavy části veřejnosti, že velké technologické a finanční skupiny získávají nepřiměřený vliv na demokratický proces. Z pohledu voličů nemusí být rozhodující jen to, kolik peněz bylo utraceno, ale také odkud tyto prostředky pocházejí a jaké zájmy mají jejich dárci. V prostředí, kde kryptoměny stále bojují o širší důvěru, může být každé podobné propojení politicky citlivé.
Většina voličů tyto skupiny zatím ani nezná
Zajímavé je, že navzdory vysokým částkám většina voličů zatím o těchto organizacích téměř neslyšela. Pouze 9 % respondentů uvedlo, že znají skupinu Leading the Future, a jen 3 % rozpoznala Fairshake. To znamená, že skutečný dopad těchto výdajů se může projevit teprve ve chvíli, kdy si voliči propojí konkrétní kampaně s odvětvími, která za nimi stojí. Právě tehdy by se podle politických pozorovatelů mohla současná latentní nedůvěra proměnit v otevřený odpor.
Bývalý kongresman z Ohia Jim Renacci v této souvislosti pro Politico uvedl, že pokud voliči uvidí, že je někdo podporován kryptem, bude to téměř vždy problém. I když jde o politický názor, dobře vystihuje atmosféru, kterou průzkum zachytil. Kryptoměnové firmy tak mohou narážet na paradox: snaží se zvyšovat svůj vliv ve Washingtonu, ale čím viditelnější jejich angažmá bude, tím větší riziko představuje pro kandidáty, které podporují.
Co to znamená pro regulaci krypta
Z pohledu kryptosektoru má průzkum několik důležitých důsledků. Zaprvé potvrzuje, že ani po letech růstu a institucionalizace se kryptoměnám nepodařilo přesvědčit širší veřejnost o své bezpečnosti a užitečnosti. Zadruhé ukazuje, že volání po jasnější a přísnější regulaci může mít mezi voliči silnou podporu, což může posílit politiky prosazující tvrdší dohled nad digitálními aktivy. A zatřetí naznačuje, že samotné investice do politického marketingu nemusejí stačit, pokud odvětví nezlepší svou reputaci u běžných občanů.
Pro hráče jako Coinbase, Ripple či venture kapitálové fondy podporující kryptoměnové PAC to znamená, že vedle politických výdajů budou muset věnovat více energie i vysvětlování přínosů odvětví. Bez větší důvěry veřejnosti totiž hrozí, že jakákoli viditelná politická podpora bude vnímána jako snaha obejít veřejnou debatu a získat výhodu skrze zákulisní vliv. V prostředí americké politiky, kde jsou otázky transparentnosti a střetu zájmů mimořádně citlivé, jde o podstatné reputační riziko.
AI a krypto spojuje podobný problém důvěry
Ačkoli jde o dvě odlišná odvětví, průzkum ukazuje, že veřejnost je vnímá podobně opatrně. U krypta převažují obavy z rizikovosti investic a slabší důvěryhodnosti platforem. U umělé inteligence dominuje strach z příliš rychlého rozvoje a nedostatečné kontroly. Společným jmenovatelem je nedostatek důvěry v to, že se technologie rozvíjejí způsobem, který je bezpečný a prospěšný pro běžné lidi.
To je důležitý signál i pro politiky. Kandidáti, kteří budou přijímat podporu od těchto sektorů, budou pravděpodobně muset mnohem přesvědčivěji vysvětlovat, proč tak činí a jak chtějí chránit veřejný zájem. Nestačí tedy jen převzít finance a mluvit o inovacích. Volební úspěch může stále více záviset na tom, zda kandidát nabídne důvěryhodný plán regulace, odpovědnosti a ochrany spotřebitelů.
Volby 2026 mohou být testem reputace celého odvětví
Blížící se americké volby do Kongresu tak nebudou jen soubojem mezi stranami a kandidáty, ale i nepřímým testem toho, jakou reputaci mají krypto a AI u široké veřejnosti. Pokud se ukáže, že voliči trestají kandidáty příliš úzce spojené s těmito odvětvími, může to změnit strategii super PAC i firem, které je financují. Naopak pokud se negativní efekt nepotvrdí, budou průmyslové skupiny pravděpodobně pokračovat v ještě agresivnější politické ofenzivě.
V tuto chvíli však data naznačují spíše varovný scénář. Američané jsou vůči kryptoměnám i umělé inteligenci převážně nedůvěřiví a masivní volební výdaje tuto skepsi nemusí zmírnit, ale naopak zvýraznit. Pro kryptoměnový sektor je to připomínka, že skutečná legitimita nevychází jen z kapitálu a lobbingu, ale především z důvěry uživatelů, investorů a voličů.
