Goldman Sachs upravila svůj výhled pro cenu zlata na konec roku a nově očekává hodnotu 4900 dolarů za unci místo dříve uváděných 5400 dolarů. Důvodem je především předpoklad, že americký Fed letos nepřistoupí ke snižování úrokových sazeb, což zhoršuje podmínky nejen pro drahé kovy, ale nepřímo i pro kryptoměny. Vyšší sazby a opatrnější měnová politika totiž tradičně oslabují zájem o riziková aktiva včetně Bitcoinu.
Goldman Sachs koriguje odhad ceny zlata
Americká investiční banka Goldman Sachs snížila svůj cílový odhad ceny zlata pro závěr roku o 500 dolarů na unci. Nová prognóza počítá s cenou 4900 dolarů, zatímco předchozí výhled pracoval s úrovní 5400 dolarů. Podle analytiků banky zůstává dlouhodobý pohled na zlato nadále pozitivní, krátkodobě ale sílí riziko poklesu. Banka tak sice stále předpokládá růst proti současným úrovním, očekává však pomalejší a méně výrazný postup, než odhadovala dříve.
Za úpravou výhledu stojí především změna očekávání ohledně měnové politiky ve Spojených státech. Goldman Sachs nově předpokládá, že nejbližší snížení sazeb ze strany Fedu by mohlo přijít až v březnu 2027 a další až v prosinci 2027. Právě odklad uvolnění měnové politiky je klíčovým faktorem, který snižuje atraktivitu zlata i dalších aktiv citlivých na likviditu. Trh tak podle všeho přehodnocuje scénář levnějších peněz, který v minulosti podporoval prudký růst cen.
Proč vyšší sazby škodí zlatu i kryptoměnám
Zlato nenese žádný průběžný výnos, a proto bývá ve fázi vyšších úrokových sazeb pod větším tlakem. Pokud investoři mohou získat atraktivnější výnos na dluhopisech nebo v hotovostních nástrojích, držení zlata se relativně prodražuje. Tento mechanismus se promítá i do kryptoměn, zejména do Bitcoinu, který je často vnímán jako aktivum závislé na ochotě investorů podstupovat riziko. Když sazby zůstávají vysoko, kapitál obvykle méně proudí do spekulativnějších segmentů trhu.
Na opatrnější náladu upozorňují i další analytici trhu. Podle seniorního výzkumníka společnosti HashKey Group Tima Suna se celkový apetit k riziku výrazněji obrátí teprve ve chvíli, kdy inflace začne přesvědčivě klesat, snížení sazeb bude reálně na stole a zároveň se zlepší likvidita i kapitálové podmínky. Do té doby mohou podle něj přetrvávat tlaky na široké spektrum aktiv. To se týká jak drahých kovů, tak digitálních měn.
Bitcoin zůstává pod tlakem makra
Odklad očekávaného snižování sazeb může být problematický i pro Bitcoin. Ten podle uvedených dat od začátku roku oslabil o 28,3 procenta, zatímco zlato ztratilo více než 22 procent od svého lednového historického maxima 5327 dolarů za unci. Přestože obě aktiva mají odlišnou roli v portfoliích investorů, v aktuálním prostředí je spojuje citlivost na makroekonomická očekávání, inflaci a vývoj sazeb v USA. Trhy tak zůstávají sevřené mezi přetrvávající inflací a slabší nadějí na brzké uvolnění politiky Fedu.
Na sentiment vedle měnové politiky dopadá i geopolitické napětí. V článku je zmíněn konflikt v Íránu, respektive širší napětí na Blízkém východě, které se podepisuje na chování investorů napříč trhy. Takové události obvykle zvyšují nejistotu, ale jejich dopad na cenu aktiv nemusí být jednoznačný. Zatímco část trhu hledá bezpečí, jiní investoři redukují expozici i v tradičně defenzivních aktivech, pokud se zároveň zhoršují finanční podmínky.
Inflace v USA komplikuje scénář obratu
Dalším důležitým faktorem je vývoj americké inflace. Analytici v minulých dnech upozorňovali, že Bitcoin i zlato mohou letos čelit dalším překážkám poté, co květnový index spotřebitelských cen ve Spojených státech meziročně vzrostl o 4,2 procenta. Taková hodnota naznačuje, že inflační tlak zůstává zvýšený a Fed nebude mít velký prostor k rychlému snižování sazeb. Právě to je pro trhy zásadní, protože levnější peníze byly jedním z hlavních motorů předchozích růstových vln.
Nástroj FedWatch od CME podle článku ukazuje vysokou pravděpodobnost, že sazby během zbývajících měsíců roku 2026 zůstanou na stejné úrovni, případně ještě porostou. Současné cílové pásmo činí 3,5 až 3,75 procenta. Pokud se tento scénář potvrdí, investoři budou muset počítat s delším obdobím přísnějších finančních podmínek, což omezuje prostor pro výraznější růst Bitcoinu i zlata. Trh tak zůstává citlivý na každá nová data o inflaci, trhu práce a komentáře centrálních bankéřů.
Zlato se přiblížilo důležité hranici
Cena zlata se podle dostupných dat dostala jen 135 dolarů od hranice 4000 dolarů za unci, pod kterou by klesla poprvé od loňského listopadu. I když nový cíl Goldman Sachs stále předpokládá růst z aktuálních úrovní, krátkodobý vývoj ukazuje na zřetelnou nervozitu trhu. Investoři tak sledují nejen samotnou trajektorii sazeb, ale i to, zda se nenaruší dlouhodobější přesvědčení o roli zlata jako bezpečného uchovatele hodnoty. V prostředí silného dolaru a vyšších výnosů je totiž tato role pravidelně testována.
Pro kryptoměnový trh je podstatné, že podobná nervozita se snadno přelévá i do Bitcoinu. Ten bývá v obdobích makroekonomické nejistoty často hodnocen dvojím způsobem, buď jako digitální alternativa ke zlatu, nebo naopak jako vysoce rizikové aktivum. V současné fázi převažuje spíše druhý pohled. To znamená, že bez jasného signálu o poklesu inflace a budoucím snížení sazeb může Bitcoin dál narážet na omezenou poptávku.
Co z toho plyne pro investory
Revize výhledu od Goldman Sachs ukazuje, jak silně dnes ceny zlata i kryptoměn závisí na měnové politice Spojených států. Ačkoli banka zůstává k dlouhodobému vývoji zlata konstruktivní, krátkodobě varuje před další volatilitou a rizikem poklesu. Podobný závěr lze vztáhnout i na Bitcoin, který zůstává citlivý na výnosy, likviditu i celkovou ochotu investorů vstupovat do rizika. V nejbližších měsících tak mohou být rozhodující zejména nové inflační statistiky a signály z Fedu.
Pro investory to znamená především potřebu větší opatrnosti při interpretaci růstových scénářů. Samotný fakt, že Goldman Sachs stále čeká vyšší cenu zlata, ještě neznamená, že cesta k tomuto cíli bude přímočará. Naopak, banka sama upozorňuje na kombinaci krátkodobých rizik a střednědobého růstového potenciálu. Stejná logika platí i pro Bitcoin, jehož další směr bude do značné míry určovat to, zda se americká ekonomika začne posouvat k nižší inflaci a uvolněnějším finančním podmínkám.
