Kryptoměnové odvětví vložilo před americkými volbami do Kongresu v roce 2026 přibližně 176 milionů dolarů do podpory politických spojenců a souvisejících kampaní. Ve hře byla nejen kontrola nad oběma komorami, ale také další osud pravidel pro digitální aktiva. Předvolební analýza serveru Cointelegraph zveřejněná 3. listopadu upozornila především na zablokovaný návrh CLARITY Act, klíčové senátní souboje a omezenou vypovídací hodnotu historického vývoje bitcoinu po volbách.
Stamilionové výdaje mají pomoci prosadit pravidla pro kryptoměny
Podle zprávy agentury Reuters z 27. října směřovaly peníze kryptoměnových skupin do více než stovky volebních soubojů. Mezi hlavní finanční podporovatele politické sítě Fairshake patřily Coinbase, Ripple a investiční společnost Andreessen Horowitz. Rozsah výdajů ukazuje, jak velkou důležitost odvětví přikládá složení Kongresu. Zákonodárci totiž mohou zásadně ovlivnit podobu regulace i podmínky podnikání na americkém trhu.
Nejde přitom pouze o schvalování jednotlivých zákonů. Výsledek voleb rozhoduje také o tom, kdo povede výbory dohlížející na finanční sektor a kdo bude určovat jejich priority. Pro kryptoměnové firmy je proto důležitá nejen stranická většina, ale i postoj konkrétních zákonodárců. Právě tato kombinace vysvětluje soustředění značných prostředků do vybraných soubojů.
Kontrola Kongresu ovlivňuje dohled i personální rozhodnutí
Republikáni vstupovali podle volebního přehledu Blockchain Association do hlasování s 219 křesly ve Sněmovně reprezentantů a 53 mandáty v Senátu. Voliči rozhodovali o všech 435 sněmovních křeslech a o 35 senátních mandátech. Šlo tak o rozložení sil pro poslední dva roky druhého prezidentského období Donalda Trumpa. Predikční trh Kalshi v době vydání zdrojového článku přisuzoval větší šance na ovládnutí obou komor demokratům, což však představovalo tržní očekávání, nikoli výsledek hlasování.
Případná demokratická většina mohla podle analýzy přinést důkladnější kongresovou kontrolu kryptoměnových podnikatelských aktivit spojených s Trumpem. Větší pozornosti by mohla čelit také rozhodnutí regulačních úřadů. Zvláštní význam má v tomto směru Senát, který potvrzuje prezidentské nominace do regulatorních funkcí. Jeho složení tak může ovlivnit nejen legislativu, ale i budoucí vedení institucí dohlížejících na trh.
Ohio, Nebraska a Texas jako test politického vlivu
Jedním z nejsledovanějších soubojů byl senátní závod v Ohiu mezi republikánem Jonem Hustedem a demokratem Sherrodem Brownem. Kryptoměnové skupiny podle citovaných zpráv vynaložily přes 50 milionů dolarů na kampaň proti Brownovi. Ten patří k dlouhodobým kritikům odvětví a jeho návrat mohl znamenat také opětovné získání významné pozice v některém ze senátních výborů. Souboj proto představoval důležitou zkoušku toho, nakolik dokáže finanční podpora sektoru ovlivnit politické prostředí.
V Nebrasce čelil republikánský senátor Pete Ricketts nezávislému kandidátovi Danu Osbornovi. Ricketts je členem senátního bankovního výboru a podporoval legislativu vstřícnou ke kryptoměnám. Podle deníku Washington Examiner mu pomohly výdaje sítě Fairshake ve výši téměř 11 milionů dolarů. Pozornost přitahoval také Texas, kde proti sobě stáli republikán Ken Paxton a demokrat James Talarico; Paxtona podpořily výdaje Digital Freedom Fund, za nímž stojí bratři Winklevossovi.
CLARITY Act narážel na překážky už před volbami
Ústředním legislativním tématem zůstával CLARITY Act, návrh upravující strukturu amerického kryptoměnového trhu. Měl rozdělit dohled mezi Komisi pro cenné papíry a burzy, tedy SEC, a Komisi pro obchodování s komoditními futures, známou jako CFTC. Současně měl zavést pravidla pro zprostředkovatele na trhu digitálních aktiv. V procedurálním hlasování 15. září však získal pouze 49 hlasů při 50 hlasech proti, a nedosáhl tak požadované hranice 60 hlasů.
Demokratický senátor Mark Warner poukazoval na nedostatečné pojistky proti tomu, aby Trump profitoval z kryptoměnové politiky vlastní administrativy. Republikánští předkladatelé naopak tvrdili, že konečná verze obsahovala významné ústupky v oblasti etických pravidel požadované demokraty. Spor tak nebyl pouze otázkou technického rozdělení regulatorních pravomocí. Důležitou roli hrály také střety zájmů a politická důvěra.
Christian Davies z pojišťovny Relm Insurance uvedl pro Cointelegraph, že změna kontroly Kongresu by nejspíše znamenala přenastavení harmonogramu projednávání návrhu. Ryan Kirkley, generální ředitel Global Settlement Network, současně upozornil, že zákon měl problémy už za republikánské většiny. Volební vítězství jedné strany proto samo o sobě nezaručovalo jeho přijetí. Odvětví přesto již dosáhlo významného legislativního výsledku: federální rámec pro stablecoiny přinesl GENIUS Act, který se stal zákonem v červenci 2025.
Historie bitcoinu po volbách není spolehlivou prognózou
Na sociálních sítích se objevovala upozornění, že bitcoin po amerických volbách v polovině prezidentského období v letech 2014, 2018 a 2022 klesl pod předchozí minima daného roku. Michael Heinrich, spoluzakladatel a generální ředitel 0G Labs, však varoval před vyvozováním pevných závěrů z tak malého počtu případů. Podle něj se navíc trh výrazně proměnil. Větší význam než dříve mají peněžní toky do burzovně obchodovaných fondů, institucionální portfolia a globální likvidita.
Podobně Kirkley zdůraznil význam institucionálního kapitálu, očekávání úrokových sazeb a dostupnosti likvidity. Pro další vývoj bitcoinu podle něj není nezbytné vítězství konkrétní politické strany, ale především důvěra investorů a makroekonomické prostředí podporující ochotu riskovat. Volby mohou změnit dlouhodobé regulatorní podmínky, samy však neposkytují spolehlivý signál pro krátkodobý vývoj ceny. Pro investory je proto důležité oddělovat politický význam hlasování od zjednodušených cenových předpovědí.
