Americký Senát nepodpořil procedurální návrh, který měl otevřít cestu k projednání zákona Digital Asset Market Clarity Act, známého jako CLARITY Act. Návrh měl přinést první ucelený federální rámec pro regulaci digitálních aktiv ve Spojených státech, jeho další osud je však po neúspěšném hlasování velmi nejistý. Výsledek zároveň znovu ukázal, jak citlivým tématem zůstává rozdělení pravomocí mezi americké regulátory i otázka etických pravidel pro veřejné činitele.
Klíčové hlasování v Senátu neuspělo
Senát v úterý nedokázal schválit takzvaný cloture motion, tedy procedurální krok potřebný k posunu zákona do další fáze legislativního procesu. Pro návrh hlasovalo 49 senátorů, proti bylo 50, což nestačilo na požadovaných 60 hlasů nutných k zahájení debaty na plénu. CLARITY Act se tak zatím neposunul k plnohodnotnému projednání a jeho přijetí se výrazně vzdálilo. Jde o významný neúspěch po měsících vyjednávání o podobě amerického dohledu nad kryptoměnovým sektorem. Výsledek hlasování zároveň zvyšuje nejistotu pro firmy i investory, kteří čekali na jasnější pravidla.
Čas pro schválení se rychle krátí
Další postup zákona komplikuje také kalendář Kongresu. Do začátku nového zasedání Kongresu v roce 2027, které má následovat po listopadových volbách v polovině funkčního období, zbývá podle dostupných informací méně než 36 jednacích dnů. To výrazně snižuje pravděpodobnost, že se zákon do konce roku ještě vrátí na pořad dne. Prakticky to znamená, že CLARITY Act může na delší dobu uvíznout v legislativním limbu. Pro kryptoprůmysl v USA je to nepříjemná zpráva, protože sektor dál zůstává bez komplexního federálního rámce.
Co měl CLARITY Act přinést
Smyslem návrhu bylo vytvořit jasnější pravidla pro digitální aktiva a vymezit kompetence klíčových federálních institucí. Ve středu pozornosti stála především otázka, jak si mají dohled nad kryptoměnami rozdělit Komise pro cenné papíry a burzy SEC a Komise pro obchodování s komoditními futures CFTC. Právě nejednoznačnost mezi tím, kdy je token považován za cenný papír a kdy spíše za komoditu, dlouhodobě komplikuje podnikání kryptofirem ve Spojených státech. Zastánci zákona tvrdili, že by přinesl větší právní jistotu, podpořil inovace a omezil regulatorní spory. Kritici naopak upozorňovali, že některé formulace mohou oslabit ochranu investorů nebo příliš svázat ruce jiným úřadům.
Sporným bodem byla etická omezení
Jedním z důvodů, proč zákon ztratil tempo už před srpnovou kongresovou přestávkou, byly návrhy na zpřísnění etických pravidel. Diskuse se vedla o ustanoveních, která by omezila možnost vládních představitelů a jejich rodinných příslušníků vydávat digitální aktiva nebo z nich během výkonu funkce profitovat. Tato pasáž byla politicky citlivá a vyvolala rozsáhlá jednání mezi oběma stranami. Podle dostupných informací prezident Donald Trump před úterním hlasováním souhlasil s většinou bodů bipartistního návrhu na zpřísnění těchto omezení. Ani tento ústupek však nestačil k zajištění potřebné podpory.
Do debaty vstoupili i generální prokurátoři států
Další komplikace přišla těsně před samotným hlasováním. Nový odpor se objevil v pondělí, kdy 18 generálních prokurátorů jednotlivých států vyjádřilo obavy, že by zákon mohl oslabit schopnost států zasahovat proti kryptopodvodům a dalším formám pochybení na trhu. Podle jejich názoru by federální rámec v navržené podobě mohl omezit pravomoci států při ochraně spotřebitelů a při vymáhání práva. Tento argument zřejmě přispěl k oslabení podpory zákona v rozhodujících hodinách před hlasováním. V americkém regulatorním systému přitom státy tradičně hrají významnou roli a jejich postoj může mít na osud podobné legislativy zásadní dopad.
Trh reagoval poklesem cen
Neúspěch procedurálního hlasování se rychle promítl i na kryptoměnovém trhu. Bitcoin po oznámení výsledku krátce klesl pod hranici 75 tisíc dolarů a podle dat CoinMarketCap během dne odepsal více než 5 procent. Pokles cen naznačuje, že část trhu vnímala CLARITY Act jako potenciálně pozitivní impuls směrem k větší regulatorní jistotě. Investoři často reagují citlivě právě na vývoj kolem americké legislativy, protože Spojené státy zůstávají jedním z nejdůležitějších trhů pro institucionální i retailové hráče. Slabší výhled na rychlé přijetí pravidel tak přirozeně zvýšil nervozitu.
Nejistota kolem SEC a CFTC pokračuje
Jedním z největších praktických dopadů neúspěchu CLARITY Act je pokračující nejasnost ohledně rozdělení pravomocí mezi SEC a CFTC. V posledních letech se kryptosektor opakovaně potýkal s tím, že různé tokeny i služby mohou spadat do šedé zóny mezi oběma režimy. To vede k právním sporům, vyšším nákladům na compliance a opatrnějšímu přístupu podniků k americkému trhu. Bez nové legislativy zůstává pravděpodobné, že regulace bude i nadále vznikat spíše prostřednictvím vymáhání práva a jednotlivých správních kroků než díky jasně definovanému zákonnému rámci. Takový stav zpravidla nahrává nejistotě, nikoli dlouhodobému plánování.
Co může následovat dál
Vzhledem k omezenému počtu jednacích dnů do konce letošního roku se další významný posun jeví jako málo pravděpodobný. Je možné, že se téma vrátí až v novém legislativním období a v pozměněné podobě, která bude více reflektovat výhrady kolem etiky i pravomocí jednotlivých států. Pro kryptofirmy to znamená pokračující období vyčkávání a přizpůsobování se fragmentovanému regulatornímu prostředí. Neúspěch CLARITY Act neznamená konec snah o kryptoregulaci v USA, ale ukazuje, jak obtížné je dosáhnout kompromisu mezi inovacemi, dohledem nad trhem a politickou odpovědností. Právě další měsíce napoví, zda se podaří připravit návrh, který získá širší podporu napříč americkou politickou scénou.
