Asijský kryptoměnový trh vysílá v posledních dnech několik důležitých signálů najednou. Zatímco Čína dál přitvrzuje rétoriku vůči digitálním aktivům a propojuje je s riziky špionáže a kyberkriminality, Singapur potvrzuje pozici regionálního centra díky prudkému růstu institucionální aktivity. Významné posuny ale přicházejí i z Jižní Koreje, Japonska a Hongkongu, kde se mění pravidla, platební infrastruktura i dohled nad trhem.
Čína spojuje kryptoměny se špionáží a připomíná dohled nad blockchainem
Čínské ministerstvo státní bezpečnosti znovu zpřísnilo veřejnou komunikaci kolem kryptoměn a označilo je za nástroj, který může sloužit praní peněz, kybernetickým útokům i špionážním operacím. Podle informací zveřejněných v čínských médiích úřad uvedl, že digitální aktiva fungují jako spolupachatelé špionáže a že je využívají zahraniční protičínské síly k narušování finančního pořádku a ohrožování národní bezpečnosti. Nejde přitom jen o obecné varování před kriminalitou, ale i o jasný politický vzkaz směrem k lidem, kteří by mohli věřit, že přes blockchain lze převádět prostředky bez odhalení. Čínské úřady tím znovu zdůrazňují, že většina transakcí na veřejných sítích zůstává dohledatelná.
Podle ministerstva mohou zahraniční zpravodajské služby potenciální spolupracovníky uklidňovat tvrzením, že převody ve virtuálních měnách je obtížné vystopovat. Právě proti této představě se čínská strana ostře vymezila. Praktický význam takového sdělení je zřejmý: Peking dává najevo, že blockchain sleduje a považuje jej za forenzně analyzovatelný prostor. To platí zejména pro sítě typu Bitcoin a Ethereum, kde lze při dostatečných analytických kapacitách sledovat pohyb prostředků mezi adresami. Na druhé straně je třeba dodat, že soukromě orientované kryptoměny, jako jsou Monero nebo Zcash, mohou při správném použití poskytovat výrazně vyšší úroveň anonymity.
Čínský postoj zapadá do dlouhodobé linie restrikcí, které země vůči kryptosektoru zavedla v minulých letech. Peking opakovaně omezoval obchodování s kryptoměnami, v roce 2017 zakročil proti burzám a v roce 2021 zakázal těžbu. Následně označil veškeré kryptoměnové podnikání za nelegální. Současná rétorika proto není náhlým obratem, ale spíše dalším stupněm v budování narativu, podle něhož jsou digitální aktiva nejen finančním, ale i bezpečnostním rizikem.
Singapur roste navzdory ochlazení regionu
Zcela odlišný obrázek nabízí Singapur, který podle dat společnosti Chainalysis zaznamenal za rok končící červnem 2026 nárůst kryptoměnové ekonomické aktivity o 55,4 procenta na 284 miliard dolarů. Městský stát tak znovu získal pozici největší kryptoměnové ekonomiky v regionu střední a jihovýchodní Asie a Oceánie. Tento výsledek je o to výraznější, že širší region ve stejném období naopak klesl o 6,8 procenta. Singapur tak potvrzuje, že i v době regionálního útlumu může těžit z dobré infrastruktury, regulatorní čitelnosti a vysoké koncentrace profesionálních finančních hráčů.
Hlavním motorem růstu byla institucionální aktivita. Objem na institucionálních platformách vzrostl o 94 procent na 60 miliard dolarů, přičemž se soustředil především mezi menší skupinu velkých market makerů, OTC firem a institucionálních brokerů. To naznačuje, že singapurský růst není výsledkem masivního přílivu nových retailových uživatelů nebo rozmachu desítek nových služeb. Spíše jde o prohlubování aktivity již etablovaných subjektů, které v zemi operují ve velkých objemech. Růst je tedy silný, ale zároveň velmi koncentrovaný.
Právě tato koncentrace může být vnímána dvojím způsobem. Na jedné straně potvrzuje, že Singapur zůstává důvěryhodným uzlem pro profesionální kapitál a sofistikované obchodní operace. Na straně druhé ukazuje, že dynamika trhu může stát na poměrně úzké bázi několika dominantních hráčů. Pro regulátory i investory to znamená nutnost sledovat, zda se trh dlouhodobě rozšiřuje a diverzifikuje, nebo zda je jeho růst závislý hlavně na aktivitě omezeného počtu velkých institucí. Bez ohledu na tuto debatu však platí, že Singapur momentálně působí jako nejsilnější kryptoměnové centrum širšího asijského prostoru.
Jižní Korea zvažuje legalizaci market makerů
Jižní Korea se mezitím přibližuje změně, která by mohla výrazně zlepšit fungování místních kryptotrhů. Komise pro finanční služby oznámila, že zvažuje zavedení systému pro market making u digitálních aktiv. Impulzem se stal nedávný případ stablecoinu JPYC navázaného na japonský jen, který se na jedné z hlavních korejských burz obchodoval až za čtyřnásobek své cílové hodnoty. Takto extrémní cenový výkyv znovu otevřel otázku, zda místní trh netrpí nedostatečnou likviditou a absencí mechanismů, které by pomáhaly držet cenu aktiv v rozumném pásmu.
Burza Upbit spustila obchodování JPYC 17. září, přičemž trh otevíral na úrovni 12 jihokorejských wonů za token. Během jediné hodiny se ale cena vyšplhala až na 37,6 wonu, tedy více než čtyřnásobek běžné tržní hodnoty. Za prudkým pohybem podle dostupných informací stála omezená likvidita. Právě zde vstupují do hry market makeři, kteří na tradičních i kryptoměnových trzích pomáhají zajišťovat plynulé obchodování, užší spready a stabilnější cenotvorbu. Korejské úřady tak nyní řeší, zda bez této skupiny profesionálních účastníků nelze vytvořit efektivní digitální trh.
Současná legislativa na ochranu uživatelů virtuálních aktiv totiž neobsahuje výjimku, která by market making odlišila od zakázané manipulace s trhem. To v praxi brání tomu, aby market makeři v Jižní Koreji legálně poskytovali likviditu podobně jako v jiných jurisdikcích. Pokud by regulátor pravidla upravil, mohlo by to přinést vyšší stabilitu zejména u nově zalistovaných tokenů a méně likvidních párů. Zároveň ale půjde o citlivé nastavení, protože úřady budou muset rozlišit legitimní podporu trhu od aktivit, které by skutečně deformovaly cenu.
MoonPay vstupuje do Jižní Koreje
Další zpráva z Koreje se týká expanze americké platební a infrastrukturní společnosti MoonPay. Firma spustila jihokorejskou pobočku, která má spolupracovat s místními finančními institucemi na remitencích, platbách, vypořádání a distribuci digitálních aktiv. Jde o součást širšího růstu v Asii a signál, že i přes přísnější regulatorní prostředí zůstává korejský trh pro zahraniční hráče atraktivní. Zároveň je ale důležité dodat, že společnost dosud nezískala všechna potřebná povolení.
V praxi tak jde spíše o strategické zakotvení než o plnohodnotný rozjezd služeb v plném rozsahu. Pokud MoonPay získá regulatorní souhlas, může těžit z technologicky vyspělého trhu a vysoké digitální gramotnosti korejských uživatelů. Korejské prostředí je známé aktivním retailovým obchodováním i rychlou adopcí nových finančních nástrojů, což z něj činí přirozený cíl pro firmy zaměřené na krypto platby a infrastrukturu. Úspěch však bude záviset především na souladu s místními pravidly, která patří v regionu k přísnějším.
Japonsko otevírá dveře kryptoplatbám přes Binance Pay
V Japonsku se pozornost soustředí na oblast praktického využití kryptoměn v každodenních platbách. Služba Binance Pay umožní vybraným zahraničním návštěvníkům země utrácet více než 100 kryptoměn u většiny obchodníků podporovaných systémem PayPay. Technicky bude řešení fungovat prostřednictvím rámce HIVEX, který propojuje zahraniční QR platební služby s japonskou sítí PayPay. Binance Pay přitom využívá jako vypořádací vrstvu stablecoin USDT, zatímco HIVEX vypořádává platby s PayPay a samotní obchodníci dostávají prostředky v jenech.
Pro koncového uživatele je podstatné, že obchodníci nemusí zavádět samostatnou integraci specificky pro kryptoplatby. Pokud už podporují PayPay v rámci napojení přes HIVEX, služba se na jejich straně aktivuje bez potřeby zvláštního přihlášení. To významně snižuje bariéru přijetí a zvyšuje šanci na reálné využívání v terénu. Jde o zajímavý model, kdy kryptoměna funguje na pozadí, zatímco obchodník i zákazník používají známou platební infrastrukturu.
PayPay patří v Japonsku mezi nejrozšířenější bezhotovostní platební služby a je přijímán v milionech míst po celé zemi. Patří sem velké obchodní řetězce, menší prodejci, automaty, taxislužby i veřejná doprava. Pokud se projekt osvědčí, může posílit obraz kryptoměn jako použitelného platebního nástroje alespoň pro návštěvníky ze zahraničí. Zároveň ukazuje, že adopce nemusí vždy znamenat přímé placení onchain, ale může probíhat přes hybridní modely, které propojují blockchainové vypořádání s běžnou fiat infrastrukturou.
Hongkong zpřísňuje dohled a připravuje stablecoin RedCoin
Hongkong pokračuje v budování regulovaného kryptoměnového centra, tentokrát posílením dohledu nad účetním výkaznictvím a audity licencovaných firem. Komise pro cenné papíry a futures a Rada pro účetnictví a finanční výkaznictví uzavřely dohodu o užší spolupráci v oblasti auditu a ověřovacích procesů. Nový rámec zahrnuje sdílení informací, předávání případů, vzájemnou asistenci a koordinované kontroly i vyšetřování. Pro trh je to důležitý signál, že regulace se neposouvá jen směrem k vydávání licencí, ale také k hlubší průběžné kontrole fungování firem.
Pro licencované kryptospolečnosti to znamená vyšší tlak na kvalitu účetnictví, interních procesů i transparentnost vůči úřadům. V prostředí, kde důvěra investorů často závisí na reputaci custodial služeb, burz a emitentů tokenů, může být právě kvalita finančního reportingu významnou konkurenční výhodou. Hongkong tak vysílá zprávu, že chce být otevřený inovacím, ale současně trvá na standardech známých z tradičních financí. Tento přístup může být lákavý pro institucionální kapitál, který hledá prostředí s jasnými pravidly a silným dohledem.
Vedle regulatorních novinek zaujal i plán HSBC na postupné spuštění stablecoinu RedCoin navázaného na hongkongský dolar. Banka chce začít s platbami mezi jednotlivci a obchodníky a teprve poté rozšířit využití do firemní a institucionální sféry. Součástí projektu má být také vzdělávací kampaň, jejímž cílem je snížit riziko podvodů a ochránit uživatele před zneužitím nového produktu. To je důležitý detail, protože adopce stablecoinů v bankovním prostředí nebude záviset jen na technologii, ale i na schopnosti vysvětlit veřejnosti princip fungování a základní bezpečnostní pravidla.
Asie hledá rovnováhu mezi růstem, dohledem a využitím v praxi
Souhrn posledních událostí ukazuje, že Asie není z pohledu kryptoměn jednolitým regionem, ale mozaikou velmi odlišných přístupů. Čína sází na bezpečnostní rétoriku a odstrašení, Singapur těží z institucionální síly, Jižní Korea řeší tržní strukturu a likviditu, Japonsko testuje praktické platební scénáře a Hongkong dál buduje regulovaný rámec pro licencované hráče i stablecoiny. Každá z těchto jurisdikcí přitom řeší jinou fázi vývoje trhu a jinou sadu priorit. Výsledkem je pestré, ale zároveň velmi poučné prostředí pro sledování budoucího směru celého odvětví.
Pro investory, firmy i uživatele z toho plyne jasný závěr. Úspěch v kryptosektoru už dávno nestojí jen na ceně bitcoinu nebo spekulaci na růst tokenů, ale stále více na infrastruktuře, likviditě, auditu, compliance a schopnosti integrovat digitální aktiva do reálné ekonomiky. Právě Asie dnes nabízí několik modelových příkladů toho, jak se mohou kryptoměny vyvíjet pod tlakem státu, trhu i technologické inovace. Region tak zůstává jedním z nejdůležitějších bojišť o podobu budoucí kryptoměnové ekonomiky.
