Jižní Korea znovu otevírá debatu o zdanění kryptoměn. Hlavní opoziční strana totiž navrhla zrušit plánovanou daň z výnosů z digitálních aktiv ještě předtím, než má v roce 2027 vstoupit v platnost. Spor tak přichází ve chvíli, kdy se tamní úřady zároveň připravují na tvrdší dohled nad kryptoměnovými transakcemi a budují technologické nástroje pro jejich kontrolu.
Opozice chce vyškrtnout daň z digitálních aktiv
Hlavní jihokorejská opoziční formace People Power Party předložila návrh na úpravu zákona o dani z příjmů, který by odstranil ustanovení týkající se zdanění příjmů z digitálních aktiv. Cílem je zabránit zavedení plánované kryptoměnové daně, která má podle současného harmonogramu začít platit od 1. ledna 2027. Na krok opozice upozornil místní deník eDaily. Pokud by návrh prošel, znamenalo by to úplné opuštění modelu, s nímž jihokorejský stát počítal po několika předchozích odkladech. Téma je v zemi dlouhodobě citlivé, protože obchodování s kryptoměnami patří mezi populární investiční aktivity drobných investorů.
Podle stávajících pravidel by zisky z kryptoměn přesahující 2,5 milionu jihokorejských wonů podléhaly 20% dani z příjmu a dalším 2% místní daně. Celkové zdanění by tak dosáhlo 22 %. Zavedení této povinnosti ale nebylo jednoduché ani v minulosti. Opatření bylo od svého prvního představení již třikrát odloženo, což ukazuje, že kolem něj dlouhodobě nepanuje politická ani společenská shoda. Aktuální návrh opozice proto může znovu zásadně změnit podobu domácí kryptoregulace.
Argumenty proti: spravedlnost, dvojí zdanění i praxe
People Power Party podle místních médií tvrdí, že současný rámec trpí třemi zásadními problémy: nedostatečnou spravedlností, rizikem dvojího zdanění a složitou vymahatelností. Opozice upozorňuje, že většina drobných investorů do akcií v Jižní Koreji daň z kapitálových výnosů běžně neplatí, pokud nesplní podmínky pro významné akcionáře. Naproti tomu investoři do kryptoměn by byli podle navrženého systému zdaněni plošně. Právě rozdílné zacházení s různými typy investorů považuje opozice za problematické.
Dalším bodem kritiky je možné dvojí zdanění. Opozice argumentuje tím, že kryptoměnová aktiva jsou v rámci systému daně z přidané hodnoty posuzována jako zboží. Pokud by se na ně zároveň uvalila i daň z příjmu, mohlo by podle kritiků dojít k vytvoření dvou daňových vrstev nad jedním typem aktiva. Takový přístup by podle nich zvyšoval regulatorní nejasnost a mohl by poškodit domácí trh. V prostředí, kde se stát snaží balancovat mezi dohledem a podporou inovací, jde o citlivé téma.
Třetí oblastí jsou praktické potíže s výběrem daně. Opozice varuje, že úřady mohou mít problém přesně určit pořizovací cenu kryptoměn zejména u zahraničních investorů bez trvalého pobytu, kteří obchodují přes zahraniční platformy. Bez spolehlivých dat je přitom výpočet zisku a následné daňové povinnosti komplikovaný. Vymahatelnost pravidel tak nemusí být v praxi tak přímočará, jak se na první pohled zdá. To by mohlo vést jak k administrativním sporům, tak k nerovnému vymáhání zákona.
Vláda zatím definitivní podporu zrušení nepotvrdila
Vládnoucí Demokratická strana se zatím ke zrušení daně nestaví jednoznačně. Vysoce postavený představitel strany Kim Han-gyu podle místních médií uvedl, že vládní tábor dosud seriózně neprojednával úplné zrušení této daně. Zároveň ale připustil, že nový návrh opozice bude posouzen. To naznačuje, že politická debata zůstává otevřená a konečný výsledek není v tuto chvíli jistý.
Pro investory i firmy působící v kryptosektoru je důležité, že v Jižní Koreji stále neexistuje definitivní konsenzus o podobě daňového režimu. Nejistota kolem zdanění může ovlivňovat investiční rozhodování, plánování burz i chování zahraničních subjektů. Pokud by se návrh opozice setkal s podporou širší části parlamentu, mohlo by to znamenat další zásadní odklad nebo úplné přepsání daňové politiky vůči digitálním aktivům. V opačném případě může země pokračovat v přípravách na zavedení daně podle původního plánu.
Daňové úřady mezitím připravují technologický dohled
Debata o zrušení daně probíhá paradoxně ve chvíli, kdy jihokorejské daňové úřady již budují infrastrukturu pro její vymáhání. Národní daňová služba podle dřívějších informací otevřela výběrové řízení na platformu využívající umělou inteligenci, která má analyzovat obchodní data z kryptoměnového trhu a upozorňovat na možné daňové úniky. Systém má pomoci sledovat aktivitu v digitálních aktivech a zefektivnit kontrolní procesy. Stát se tedy připravuje na přísnější dohled, i když samotná daň zůstává politicky sporná.
Nasazení AI nástroje ukazuje, že jihokorejské úřady berou kryptoměnový sektor jako oblast vyžadující systematické monitorování. Moderní analytické platformy mohou usnadnit odhalování podezřelých převodů, porovnávání transakčních dat i identifikaci nesrovnalostí v přiznaných příjmech. Zároveň však jejich využití vyvolává otázky ohledně přesnosti dat, ochrany soukromí a schopnosti státu správně interpretovat složitou strukturu kryptoměnových transakcí. V praxi tak nepůjde jen o politickou debatu o samotné dani, ale i o širší spor o podobu dohledu nad digitální ekonomikou.
Co může spor znamenat pro kryptotrh
Vývoj v Jižní Koreji sleduje kryptoměnový sektor pozorně, protože země patří mezi významné asijské trhy s aktivní retailovou základnou. Změna nebo zrušení plánované daně by mohly být investory vnímány jako pozitivní signál pro další obchodní aktivitu. Naopak potvrzení 22% sazby by mohlo část účastníků trhu motivovat k přesunu obchodování na zahraniční platformy nebo k hledání jiných investičních struktur. Daňová pravidla mají v kryptosektoru přímý dopad na likviditu, transparentnost i ochotu investorů zůstávat v regulovaném prostředí.
Celý spor navíc dobře ilustruje širší problém, s nímž se potýká řada států: jak nastavit pravidla pro digitální aktiva tak, aby byla férová, technicky proveditelná a zároveň nebrzdila inovace. Jižní Korea nyní stojí před rozhodnutím, zda kryptoměny zatížit klasickým daňovým režimem, nebo přiznat, že současný model není dostatečně připravený pro realitu globálního a decentralizovaného trhu. Nejbližší měsíce tak mohou napovědět, zda se země vydá cestou tvrdšího výběru daní, nebo naopak zvolí opatrnější přístup.
