Kriminalita zaměřená na majetné držitele kryptoměn a vedoucí představitele oboru v posledních letech výrazně roste. Stále častěji nejde o kybernetické útoky, ale o fyzické nátlakové akce, únosy a vydírání, jejichž cílem je donutit oběti k rychlému převodu digitálních aktiv. Rostoucí počet těchto případů mění přístup firem, investorů i státních institucí k osobní bezpečnosti.
Proč jsou lidé z kryptoprůmyslu tak častým terčem
Útoky na bohaté držitele kryptoměn nejsou novým fenoménem, v posledních letech však nabraly na intenzitě. Dlouhodobě je dokumentuje například Jameson Lopp, jeden z raných podporovatelů Bitcoinu, jehož veřejně vedený seznam zaznamenal od roku 2014 nejméně 316 fyzických útoků souvisejících s kryptoměnami. Jen v roce 2025 se podle těchto záznamů objevilo 79 případů a v roce 2026 média informovala už o 27 dalších incidentech. Je zřejmé, že zločinci stále častěji vnímají kryptoměnové investory jako snadno identifikovatelné a potenciálně velmi výnosné cíle.
Specifická zranitelnost tohoto segmentu vychází z několika faktorů. Řada nově zbohatlých lidí z kryptoscény se dostala k velkému majetku velmi rychle, často bez odpovídajícího bezpečnostního zázemí, které je běžné u tradičně bohatých jednotlivců nebo manažerů velkých korporací. V klasickém finančním světě s růstem firmy obvykle přicházejí zkušení manažeři, právníci, specialisté na rizika i poradci pro osobní ochranu. V kryptu ale může někdo během měsíců přejít z téměř nulového majetku k obrovskému jmění, aniž by tomu přizpůsobil své návyky. Právě tato kombinace náhlého bohatství a podceněné ochrany vytváří nebezpečné prostředí.
Roli hraje i samotná kultura kryptoprůmyslu. Jde o poměrně otevřenou, společenskou a neformální scénu, kde se běžně setkávají i šéfové konkurenčních firem, navštěvují stejné konference a pohybují se v podobných kruzích. To sice podporuje networking, ale zároveň usnadňuje sledování pohybu konkrétních osob a mapování jejich návyků. Veřejně známé tváře krypta navíc často aktivně vystupují na sociálních sítích, konferencích či v médiích, čímž zvyšují svou viditelnost. Čím snazší je zjistit, kde se daný člověk pohybuje a jaký majetek pravděpodobně drží, tím atraktivnějším cílem se stává.
Dalším důvodem je vysoká likvidita digitálních aktiv. Přestože se dohled nad blockchainovými transakcemi zlepšuje a vlády i analytické firmy posilují monitoring, ukradené prostředky lze za určitých okolností stále relativně rychle přesunout a zpeněžit. Podle odborníků z pojišťovacího sektoru to platí i navzdory sankcím a sofistikovanějšímu sledování podezřelých toků. Pokud má pachatel správné kontakty a vhodnou výstupní cestu, může se k hotovosti dostat i po velkém útoku. Právě možnost rychlého převodu hodnoty dělá z kryptoměn pro vyděrače mimořádně lákavý nástroj.
Francie a Paříž jako ohnisko rizika
Zvláštní pozornost se v poslední době upírá k Francii, zejména k Paříži. Podle vyjádření zástupců pojišťoven právě tento region výrazně převyšuje ostatní části světa v počtu útoků na majetné lidi z kryptoscény. Důvody nejsou pouze ekonomické, ale i právní a kulturní. Vysoká koncentrace bohatých návštěvníků, podnikatelů a investorů vytváří prostředí, kde je možné oběti vytipovat relativně snadno, zejména během velkých akcí, jakou je Paris Blockchain Week.
Diskutuje se také o vlivu francouzského právního prostředí. Po únosu a vydírání spoluzakladatele Ledgeru Davida Ballanda v roce 2025 zazněla kritika směrem k pravidlům, která mohou podnikatele nutit zveřejňovat osobní údaje včetně adres. Takové informace mohou výrazně usnadnit práci zločincům, kteří hledají konkrétní osoby s vysokým majetkem. Ačkoli nejde o jediný faktor, podle některých představitelů odvětví právě dostupnost těchto údajů riziko zvyšuje. Ve chvíli, kdy se veřejná identita spojí s velkým kryptoměnovým majetkem a dohledatelnou adresou, vzniká mimořádně citlivá kombinace.
Paříž navíc přitahuje významné podnikatele, celebrity, investory i turisty z celého světa. Je to město prestižních restaurací, konferencí a společenských akcí, takže zde dochází k vysoké koncentraci movitých lidí na relativně malém prostoru. Pro organizované skupiny to znamená větší šanci na výběr vhodného cíle i lepší možnost sledování jeho pohybu. Kryptoměnoví manažeři se přitom často účastní stejných podnikových a networkingových aktivit jako lidé z bankovnictví nebo technologického sektoru. Právě spojení veřejného života, bohatství a předvídatelného pohybu dělá z podobných lokalit rizikové body.
Bezpečnostní rozpočty prudce rostou
Reakce trhu je jednoznačná, výdaje na osobní ochranu mezi kryptoměnovými manažery rychle rostou. Výrazným příkladem je americká burza Coinbase, která v roce 2024 vynaložila 6,2 milionu dolarů na ochranu svého generálního ředitele Briana Armstronga. Podle dřívějších informací šlo o částku vyšší než souhrnné bezpečnostní náklady vrcholových manažerů firem JP Morgan, Goldman Sachs a Nvidia. Tento údaj dobře ilustruje, jak vážně dnes velké kryptofirmy osobní bezpečnost vedení berou.
Podobně razantní opatření přijímají i jednotlivci. Eric Larchevêque, spoluzakladatel Ledgeru, podle dostupných informací platí za bezpečnost sebe a své rodiny více než 50 tisíc dolarů měsíčně. Jeho domácnost má být vybavena kamerovým systémem i prostředky pro obranu a veřejně se hovořilo také o snaze prosadit možnost, aby vedoucí představitelé kryptofirem mohli za určitých podmínek nosit střelnou zbraň. Ještě před několika lety by podobná úroveň ochrany působila v kryptu přehnaně, dnes se však stává novým standardem pro nejviditelnější osobnosti oboru.
Zvýšená bezpečnost se neomezuje jen na soukromé rezidence. Na velkých konferencích je patrný silnější dohled policie a soukromých ochranek, někde dokonce i doprovod vybraných účastníků. Právě Paris Blockchain Week letos upozornil na to, jak rychle se situace mění. Přítomnost policejních složek byla podle účastníků výrazná a některé známé osobnosti z odvětví se po městě pohybovaly s doprovodem. Kryptokonference se tak postupně mění z neformálních komunitních setkání na akce, kde je fyzická ochrana nedílnou součástí organizace.
Pojišťovny reagují novými produkty
Na změněné prostředí už reaguje i pojišťovací sektor. Specializovaní brokeři a pojišťovny zaznamenávají skokový růst zájmu o pojistky typu kidnap and ransom, tedy krytí pro případy únosu a vydírání. Zatímco ještě před několika lety šlo podle trhu o okrajové téma, dnes se na něj ptá prakticky každý významnější klient z kryptoprůmyslu. To ukazuje, že hrozba už není vnímána jako výjimečná, ale jako reálné podnikatelské i osobní riziko.
Například společnost Relm Insurance uvedla, že podobný produkt spustila právě kvůli silné poptávce klientů. Taková pojistka může zahrnovat nejen finanční náhradu či pomoc v případě zaplacení výkupného, ale také přístup ke specialistům na krizové řízení, vyjednávání a prevenci. Významnou součástí těchto služeb je školení, jak se rizikovým situacím vyhnout ještě předtím, než nastanou. Pojištění tedy neslouží jen jako záchranná síť, ale i jako nástroj pro systematické snížení pravděpodobnosti útoku.
Praktická doporučení bývají překvapivě jednoduchá, ale velmi důležitá. Patří mezi ně opatrnost při sdílení informací, omezení veřejných detailů o majetku, kontrola pohybu po městě, vyhýbání se rizikovým trasám a důslednější práce s osobním i rodinným soukromím. Experti klienty školí také v tom, co říkat na veřejnosti, s kým navazovat kontakt a jak rozpoznat varovné signály sledování nebo impersonace. V mnoha případech totiž nejde o sofistikovanou technologii, ale o základní pravidla osobní bezpečnosti, která byla v kryptu dlouho podceňována.
Do hry vstupují i státní instituce
Rostoucí počet incidentů přiměl k reakci také francouzské politiky. Na Paris Blockchain Week byla oznámena preventivní platforma, která má pomoci s koordinací bezpečnostních opatření a zvýšit připravenost lidí z oboru. Podle vyjádření francouzských představitelů už o ni projevily zájem tisíce uživatelů. Cílem je zlepšit komunikaci, prevenci i spolupráci mezi státní správou a kryptoměnovou komunitou.
Takový krok je důležitý nejen symbolicky, ale i prakticky. Pokud stát uzná, že útoky na držitele digitálních aktiv představují specifický bezpečnostní problém, může tomu přizpůsobit policejní práci, pravidla ochrany osobních údajů i krizové postupy. Vzhledem k mezinárodní povaze kryptoprůmyslu ale bude podobná koordinace potřeba i v dalších zemích. Únosy a nátlakové útoky na kryptoinvestory už nejsou okrajovým jevem, ale tématem, které si vyžaduje systémovou reakci.
Nová realita pro kryptoměnový sektor
Současný vývoj ukazuje, že bezpečnost v kryptu už nelze chápat jen jako ochranu privátních klíčů, hardwarových peněženek nebo firemní infrastruktury. Stejně důležitá je fyzická bezpečnost konkrétních lidí a jejich rodin. Útočníci si uvědomili, že přímý nátlak může být v některých případech rychlejší než komplikovaný hack, zvlášť pokud oběť drží značné prostředky a je veřejně známá. Nejslabším článkem tak často není software, ale samotný člověk.
Pro vedoucí představitele firem, investory i veřejně známé držitele kryptoměn z toho plyne jasné poučení. Ochrana dnes musí zahrnovat kombinaci diskrétnosti, profesionálního zabezpečení, školení a krizového plánování. To, co bylo donedávna vnímáno jako nadstandard, se rychle stává běžnou součástí fungování v odvětví. Kryptoprůmysl tak vstupuje do fáze, kdy vedle technologické inovace řeší i velmi tradiční problém, jak ochránit lidi a majetek před fyzickým násilím.
