Bitcoin se po nedávném odrazu drží nad hranicí 71 tisíc dolarů, analytici ale varují, že jeho zotavení je stále velmi nejisté. Na náladu investorů dál silně působí válka na Blízkém východě, růst inflačních tlaků i obavy, že americká centrální banka nebude se snižováním sazeb spěchat. Právě kombinace geopolitiky a makroekonomiky může podle trhu rozhodnout o tom, zda se BTC vrátí k vyšším úrovním, nebo znovu oslabí.
Křehký růst Bitcoinu naráží na makroekonomickou realitu
Podle Nica Puckrina, zakladatele mediální platformy Coin Bureau a tržního analytika, je současné oživení Bitcoinu stále křehké a vystavené celé řadě rizik. Upozorňuje, že i kdyby boje na Blízkém východě brzy skončily, jejich hospodářské následky se mohou propsat do trhů po značnou část roku 2026. Právě tyto dopady by podle něj mohly být hlavním tématem nejen druhého čtvrtletí, ale i širšího investičního výhledu na příští měsíce. Puckrin zároveň uvedl, že neočekává snížení úrokových sazeb dříve než ve třetím čtvrtletí roku 2026, spíše ale až ke konci roku, pokud vůbec. To je pro riziková aktiva nepříznivý signál, protože levnější peníze obvykle podporují růst cen akcií i kryptoměn.
Analytik zároveň nastínil, co by muselo nastat, aby se Bitcoin přiblížil k hranici 90 tisíc dolarů. Podle něj by trh potřeboval souběh několika pozitivních faktorů, tedy příměří vedoucí ke zmírnění geopolitického napětí, trvalejší pokles cen ropy zhruba k 80 dolarům za barel a ideálně také slabší ekonomická data, která by uklidnila obavy ze stagflace. Bez takové kombinace zůstává prostor pro výraznější růst omezený. Pokud by však Bitcoin uzavřel týden nad 71 tisíci dolary, mohlo by to podle Puckrina potvrdit pokračování růstového pohybu. Nejbližší významná rezistence se podle něj formuje kolem úrovně 74 tisíc dolarů.
Inflace a sazby zůstávají pro kryptotrh klíčovým problémem
Další komplikací pro Bitcoin je vývoj inflace ve Spojených státech. Nejnovější data amerického Úřadu pro statistiku práce podle článku ukázala, že pokračující konflikt přispěl k inflačnímu zrychlení, což ochladilo naděje trhu na další uvolnění měnové politiky v roce 2026. Investoři totiž dlouhodobě sledují, zda Federální rezervní systém přistoupí ke snižování sazeb, případně k širšímu uvolnění úvěrových podmínek. Takový krok by byl pro trhy obvykle pozitivní, protože zvyšuje chuť investorů podstupovat riziko a podporuje příliv kapitálu do volatilnějších aktiv. V prostředí vyšší inflace však centrální banka zůstává opatrná.
Zápis z březnového zasedání Federálního výboru pro operace na volném trhu ukázal, že představitelé Fedu nejsou v otázce sazeb jednotní. Důvodem jsou právě obavy, že válečný konflikt bude nadále tlačit ceny vzhůru a oddálí návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. Fed navíc nevyloučil ani možnost zvýšení sazeb, pokud by inflace zůstala příliš vysoká. To představuje pro Bitcoin nepříjemný scénář, protože vyšší sazby obecně zvyšují atraktivitu konzervativnějších investic a snižují ochotu investorů vstupovat do spekulativnějších trhů. Kryptoměny tak zůstávají velmi citlivé nejen na samotnou geopolitiku, ale i na reakci centrální banky.
Podle nástroje CME FedWatch trh v nejbližších měsících s výraznou změnou politiky Fedu příliš nepočítá. Pravděpodobnost, že sazby zůstanou v současném cílovém pásmu 350 až 375 bazických bodů na dalších dvou zasedáních, tedy 29. dubna a 17. června, přesahuje 98 procent. U červencového zasedání už očekávání mírně slábnou, přesto trh stále dává poměrně vysokou šanci stabilitě sazeb. Možnost snížení o 25 bazických bodů je podle těchto dat zhruba třetinová. Pro Bitcoin to znamená, že rychlá měnová úleva zřejmě nepřijde, a trh tak zůstane odkázán hlavně na vlastní technickou sílu a geopolitický vývoj.
Selhání jednání s Íránem poslalo trhy zpět do nejistoty
Bitcoin od 6. dubna posílil přibližně o 5,8 procenta a krátce se dostal nad 73 tisíc dolarů. Tento růst ale nevydržel dlouho. Po zprávách o neúspěšných jednáních mezi Spojenými státy a Íránem se cena vrátila přibližně k 71 tisícům dolarů. Tržní komentátor Kobeissi Letter uvedl, že mírové rozhovory se prakticky zastavily a jejich výsledek lze považovat za jeden z nejhorších možných scénářů. Takový vývoj znovu zvýšil nervozitu napříč finančními trhy a připomněl, jak citlivě kryptoměny reagují na mezinárodní napětí.
Dalším impulsem byla vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle článku nařídil armádě vytvořit námořní blokádu kolem Hormuzského průlivu. Současně uvedl, že americké námořnictvo má vyhledávat a zastavovat plavidla v mezinárodních vodách, pokud zaplatila Íránu poplatek za průjezd. Tato rétorika posílila obavy z další eskalace konfliktu a z možného narušení energetických toků. Právě Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější dopravní uzly pro globální obchod s ropou. Jakékoli omezení provozu v této oblasti by mohlo dál tlačit ceny energií vzhůru a zvyšovat inflační rizika po celém světě.
Ropa, inflace a technické úrovně budou rozhodovat o dalším směru
Aktuální vývoj tak staví Bitcoin do složité pozice. Na jedné straně se největší kryptoměna světa snaží stabilizovat po nedávném propadu a hledá oporu nad 71 tisíci dolary. Na straně druhé se stále obchoduje pod svým 200denním exponenciálním klouzavým průměrem, což technicky signalizuje, že trh dosud nepřešel do jednoznačně silné růstové fáze. Rezistence kolem 74 tisíc dolarů proto zůstává klíčovou hranicí, kterou bude nutné překonat, aby se otevřel prostor pro výraznější posun vzhůru. Bez toho může být každý růstový pokus jen dočasným odrazem v širším nejistém prostředí.
Investoři budou v příštích týdnech sledovat především tři proměnné. První je další vývoj konfliktu mezi Íránem, Spojenými státy a širším regionem Blízkého východu. Druhou jsou ceny ropy, které mohou rychle proměnit geopolitické napětí v nový inflační šok. Třetím faktorem zůstávají americká makrodata a signály Fedu, jež určí, zda se vůbec otevře prostor pro uvolnění měnové politiky. Pokud se tyto oblasti nezačnou vyvíjet příznivěji, bude podle analytiků obnova Bitcoinu i celého kryptotrhu nadále velmi zranitelná.
