Stablecoiny se v posledních letech staly jedním z nejrychleji rostoucích segmentů kryptoměnového trhu a jejich role v platbách i onchain financích se postupně rozšiřuje. Podle analytika agentury Moody’s ale v nejbližším období nepředstavují pro bankovní sektor v USA zásadní hrozbu. Důvodem je jak silná domácí platební infrastruktura, tak i regulatorní omezení, která brání tomu, aby stablecoiny ve velkém nahrazovaly tradiční bankovní vklady.
Přesto se podle Moody’s nedá dlouhodobý tlak na banky vyloučit. Pokud bude pokračovat růst trhu se stablecoiny a zároveň se rozšíří tokenizace reálných aktiv, mohou banky časem čelit odlivu části depozit i omezení své úvěrové kapacity. Debata o tom, jak stablecoiny regulovat, se proto v USA dál zostřuje.
Moody’s: aktuální dopad na banky je omezený
Abhi Srivastava z digitální ekonomické skupiny Moody’s Investors Service uvedl, že dopad stablecoinů na bankovní sektor je v současné fázi adopce spíše omezený. Přestože využití stablecoinů zatím není masové, jejich celková tržní kapitalizace už podle dostupných dat na konci loňského roku překročila 300 miliard dolarů. To ukazuje, že nejde o okrajový jev, ale o segment, který si postupně buduje významné postavení ve finančním systému.
Srivastava upozorňuje, že využití stablecoinů roste zejména v oblasti plateb, přeshraničního obchodu a onchain financí. Současně ale připomíná, že ve Spojených státech už dnes fungují platební systémy, které jsou rychlé, levné a mezi uživateli dobře zavedené. Právě tato kombinace podle něj snižuje pravděpodobnost, že by stablecoiny v krátkém horizontu výrazně ukrajovaly bankám podíl na trhu.
Zásadní roli hraje také regulace. Americká pravidla v současnosti nepovolují stablecoinům nabízet výnos, a tím omezují jejich schopnost konkurovat běžným bankovním vkladům. Bez úročení nebo jiného výnosového mechanismu totiž stablecoiny pro většinu domácích střadatelů nepředstavují plnohodnotnou alternativu ke klasickým účtům.
Růst trhu může situaci časem změnit
I když je současné riziko pro banky podle Moody’s omezené, dlouhodobější výhled je méně jednoznačný. Pokud budou stablecoiny dál nabírat na významu a vedle nich poroste i trh s tokenizovanými reálnými aktivy, může se konkurenční tlak na tradiční finanční instituce postupně zvyšovat. Tokenizovaná reálná aktiva představují tradiční nebo fyzická aktiva převedená na blockchain do podoby tokenu, což může zjednodušit jejich obchodování i správu.
Takový vývoj by podle Srivastavy mohl vést k odlivu depozit z bank a následně i ke snížení jejich schopnosti poskytovat úvěry. Bankovní model je totiž do značné míry postaven právě na shromažďování vkladů, z nichž se financuje další úvěrová aktivita. Pokud by se část likvidity přesunula do blockchainového prostředí, banky by mohly čelit tlaku jak na marže, tak na svůj obchodní model.
Neznamená to však, že by takový scénář byl bezprostřední. Moody’s spíše upozorňuje, že dnešní relativní klid nemusí být trvalý. Stablecoiny zatím banky neohrožují ve velkém, ale jejich další rozmach by mohl rovnováhu v sektoru změnit.
Spor o výnosové stablecoiny brzdí americkou legislativu
Klíčovým bodem celé debaty jsou takzvané výnosové stablecoiny, tedy tokeny, které by držitelům nabízely nějakou formu zhodnocení. Právě tyto produkty vyvolávají mezi bankami největší obavy, protože by se mohly stát přímou konkurencí tradičních vkladových účtů. Kritici varují, že pokud by uživatelé mohli získat stabilitu dolaru a zároveň výnos mimo bankovní systém, banky by přišly o část své depozitní základny.
Toto téma se stalo jedním z hlavních sporných bodů při projednávání návrhu zákona CLARITY Act. Jde o širší regulatorní rámec pro kryptotrh, který má vymezit kategorizaci digitálních aktiv, určit dohledové pravomoci jednotlivých úřadů a nastavit pravidla fungování trhu. Záměrem je vytvořit jasnější prostředí pro firmy i investory, jenže právě otázka stablecoinů celý proces komplikuje.
Podle dostupných informací narazil zákon v Kongresu na odpor poté, co skupina kryptofirem v čele s burzou Coinbase veřejně vystoupila proti dřívějším verzím návrhu. Mezi nejčastěji zmiňované výhrady patřil zákaz výnosových stablecoinů a také nedostatečná právní ochrana pro vývojáře open source softwaru. Výsledkem je, že se legislativní proces zpomalil a návrh zůstává zablokovaný.
Banky a kryptoprůmysl hledají kompromis
Američtí zákonodárci i Bílý dům se podle zpráv pokoušejí najít podobu zákona, kterou by akceptoval jak kryptoprůmysl, tak bankovní lobby. To ale není jednoduché, protože obě strany sledují odlišné priority. Kryptosektor požaduje prostor pro inovace a méně restriktivní pravidla, zatímco banky se snaží zabránit tomu, aby nově vznikající digitální platební nástroje narušily jejich dominantní pozici.
Senátor Thom Tillis ze Severní Karolíny už dříve naznačil, že chce představit aktualizovanou verzi návrhu, která by mohla být přijatelnější pro obě strany. Podle mediálních informací ale i tato iniciativa naráží na odpor a upravený návrh dosud nebyl veřejně představen. To ukazuje, jak citlivé téma stablecoinů a jejich možné konkurence vůči bankám v americké politice je.
Debata přitom není jen technická nebo legislativní. Jde také o širší střet mezi zavedeným finančním systémem a novými blockchainovými modely převodu hodnoty. Stablecoiny se staly symbolem tohoto střetu, protože propojují svět kryptoměn s hodnotou navázanou na tradiční fiat měny, a tím oslovují uživatele i instituce mimo úzký okruh kryptonadšenců.
Nepřijetí zákona může přinést další nejistotu
Zatímco část trhu kritizuje návrh CLARITY Act jako příliš omezující, jiní zástupci kryptoprůmyslu a analytici upozorňují na opačné riziko. Pokud by se zákon nepodařilo přijmout, mohlo by to podle nich otevřít prostor pro budoucí regulatorní zásahy ze strany politiků nebo úředníků, kteří jsou vůči kryptoměnám méně vstřícní. Jinými slovy, nejasná pravidla sice dávají krátkodobě větší volnost, dlouhodobě ale mohou znamenat větší nejistotu.
Právě regulatorní nejistota je pro stablecoiny i širší digitální ekonomiku zásadní problém. Instituce obvykle nevstupují naplno do sektorů, kde není jasné, jaká pravidla budou platit za rok nebo za dva. Pokud tedy USA chtějí podpořit inovace a zároveň chránit bankovní stabilitu, budou muset najít vyvážený rámec, který obě tyto priority skloubí.
Moody’s tímto pohledem připomíná, že současný stav nemusí být definitivní. V krátkém období stablecoiny banky výrazně neohrožují, ale jejich rostoucí význam nelze podceňovat. Budoucí dopad bude záviset nejen na tempu adopce, ale i na tom, zda americká regulace umožní vznik konkurenceschopnějších stablecoinových produktů.
Co z toho plyne pro trh
Současná situace naznačuje, že stablecoiny jsou už příliš velké na to, aby je tradiční finance ignorovaly, ale zároveň ještě nejsou v pozici, kdy by mohly bankovní sektor přímo destabilizovat. Silná americká platební infrastruktura a zákaz výnosových stablecoinů zatím fungují jako bariéra proti rychlému přesunu vkladů mimo bankovní systém. To dává bankám čas přizpůsobit se a regulatorům prostor pro přípravu jasnějších pravidel.
Na druhé straně je zřejmé, že trh se stablecoiny dál roste a jejich využití se rozšiřuje. Pokud se přidá i rychlejší rozvoj tokenizovaných reálných aktiv, může se z dnešního doplňkového nástroje stát významnější součást finanční infrastruktury. V takovém případě už nepůjde jen o otázku kryptosektoru, ale o širší proměnu způsobu, jakým lidé a firmy drží, převádějí a využívají digitální dolary.
Pro investory, banky i kryptofirmy je proto klíčové sledovat nejen velikost trhu, ale především vývoj americké legislativy. Právě ta rozhodne, zda stablecoiny zůstanou hlavně prostředkem pro převody a onchain operace, nebo zda se časem posunou blíž k produktům, které mohou reálně konkurovat bankovním vkladům.
