Projekt Safe čelí nové vlně tlaku ze strany investora Greenfield Capital, který se obrátil na švýcarský dohled nad nadacemi. Důvodem mají být dlouhodobé výhrady k řízení Safe Ecosystem Foundation, slabší obchodní výsledky a podle investora také nedostatek nezávislých hlasů ve správní radě. Spor přichází v době, kdy se Safe snaží zvýšit tržby, dosáhnout bodu zvratu a do roku 2030 vybudovat byznys se stálými ročními příjmy na úrovni 100 milionů dolarů.
Greenfield Capital podává stížnost ke švýcarskému dohledu
Greenfield Capital, který patří mezi investory v ekosystému Safe, uvedl, že podal dohledovou stížnost u švýcarského Federálního dozorového úřadu pro nadace ESA. Firma tím završila měsíce jednání, během nichž se podle svých slov snažila dosáhnout změn ve správní radě Safe Ecosystem Foundation bez zásahu regulátora. Zakládající partner Greenfieldu Jascha Samadi v otevřeném dopise komunitě uvedl, že jeho společnost je od začátku roku 2025 stále znepokojenější stavem projektu. Kritika se týká jak výkonu Safe ve srovnání se širším kryptotrhem, tak i struktury vedení nadace. Podle Greenfieldu projekt za současného modelu řízení nedokáže naplnit svůj potenciál.
Mluvčí Safe Ecosystem Foundation Samuel Akpan podle dostupných informací sdělil, že nadace dosud neobdržela formální dotaz od úřadu ESA. Zároveň odmítl komentovat konkrétní detaily možné stížnosti. To znamená, že v tuto chvíli není zřejmé, zda a v jakém rozsahu švýcarský dohled skutečně zahájí další kroky. Už samotné podání však ukazuje, že spor mezi investorem a vedením ekosystému se posunul z interní debaty na regulatorní úroveň.
Spor přichází v citlivém období růstových plánů
Napětí kolem správy projektu přichází v okamžiku, kdy Safe veřejně komunikuje ambiciózní finanční cíle. V únoru projekt oznámil, že ke konci roku 2025 dosahoval anualizovaných příjmů přes 10 milionů dolarů v rámci celého ekosystému. Současně vytyčil plán na dosažení bodu zvratu a navýšení tržeb v roce 2026, přičemž dlouhodobou ambicí je 100 milionů dolarů v ročních opakovaných příjmech do roku 2030. Takto nastavené cíle mají potvrdit, že Safe nechce být jen technickou infrastrukturou pro správu kryptoměn, ale také ekonomicky udržitelným projektem s širším institucionálním dosahem.
Právě tato očekávání ale Greenfield zpochybňuje. Investor tvrdí, že reálný vývoj zaostává za tím, co bylo trhu prezentováno. Jako příklad uvádí tržby za druhé čtvrtletí ve výši 1,98 milionu dolarů, což podle něj odpovídá anualizovanému tempu kolem 8 milionů dolarů. To je výrazně pod hranicí 20 milionů dolarů, kterou Greenfield považuje za očekávanou úroveň pro rok 2026. Rozpor mezi ambicemi a skutečným tempem růstu je jedním z hlavních bodů celé kritiky.
Investor poukazuje na ztrátu podílu na trhu
Greenfield svou argumentaci neopírá jen o příjmy, ale také o širší ukazatele využití produktu. Samadi uvedl, že mezi lednem 2024 a srpnem 2026 klesla celková hodnota aktiv držených na účtech Safe z 66 miliard dolarů na 30 miliard dolarů. To představuje pokles o více než 50 procent. Ve stejném období přitom podle něj celková uzamčená hodnota v sektoru DeFi vzrostla přibližně o 40 procent. Jinými slovy, zatímco širší trh expandoval, Safe měl podle investora ztrácet půdu pod nohama.
Další kritika směřuje do oblasti stablecoinů, která patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty kryptoměnového trhu. Greenfield uvádí, že celková nabídka stablecoinů ve sledovaném období vzrostla zhruba o 135 procent. Objem stablecoinů držených v peněženkách Safe na síti Ethereum se však měl zvýšit pouze o 11 procent. Ještě výrazněji působí údaj o podílu Safe na oběhu USDC, který měl klesnout z 12,8 procenta na 2,5 procenta. Podle investora jde o signál, že Safe nevyužívá růst segmentu, pro který je infrastruktura self custody přirozeně dobře připravena.
Jádrem sporu je složení správní rady
Greenfield tvrdí, že podstatná část problémů souvisí s tím, jak je nastavena správa nadace. Podle Samadiho ve správní radě chybějí nezávislí členové s dostatečnými zkušenostmi v rozhodování, financích, řízení rizik a obchodní strategii. Investor se domnívá, že bez takových hlasů je obtížné dělat kroky, které by odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a potřebám růstového projektu. Kritika tedy nesměřuje jen na jednotlivé výsledky, ale na samotný mechanismus, kterým jsou uvnitř nadace přijímána klíčová rozhodnutí.
Součástí výhrad jsou i údajné střety zájmů. Greenfield poukázal na vazby člena správní rady Stefana George na Gnosis a na spojení dalšího člena rady Richarda Meissnera se společnostmi, které vyvíjejí a provozují produkty Safe. Investor tím naznačuje, že současné uspořádání nemusí zajišťovat dostatečnou nezávislost při dohledu nad směřováním nadace. V podobných strukturách bývá otázka oddělení ekosystémových zájmů od obchodních vazeb mimořádně citlivá, zejména pokud jde o projekt, který obsluhuje významnou část onchain infrastruktury.
Greenfield chtěl změny vyjednat interně
Podle vyjádření Greenfieldu nešlo o náhlý krok. Firma tvrdí, že po řadu měsíců žádala nadaci o restrukturalizaci řízení a snažila se dosáhnout dohody bez veřejné eskalace. Navrhované změny měly zahrnovat nahrazení Stefana George ve správní radě a její rozšíření o nezávislé externě vybrané členy. Tito lidé by podle investora měli přinést zkušenosti z financí, řízení rizik a tvorby obchodní strategie. Teprve poté, co se podle Greenfieldu nepodařilo dosáhnout uspokojivého výsledku, obrátila se firma na švýcarský dohled.
Tento postup je důležitý i z pohledu reputace. Ve světě kryptoměnových projektů se spory o governance často odehrávají přímo na fórech, v komunitních hlasováních nebo na sociálních sítích. V tomto případě však investor zvolil tradičnější právně institucionální cestu a požaduje, aby externí orgán posoudil, zda jsou nutná nápravná opatření. To naznačuje, že Greenfield považuje problém za systémový, nikoli pouze za běžný spor mezi akcionářem a managementem.
Co může spor znamenat pro Safe a celý ekosystém
Safe patří mezi známé poskytovatele peněženkové infrastruktury a nástrojů pro správu digitálních aktiv, zejména v oblasti multisig a pokročilé správy treasury. Právě důvěra v bezpečnost, neutrální správu a dlouhodobou stabilitu je u podobného projektu zásadní. Pokud se kolem nadace rozhoří vleklý spor o governance, může to ovlivnit vnímání projektu ze strany uživatelů, vývojářů i institucionálních partnerů. Na druhé straně platí, že tlak na lepší správu může být pro ekosystém i zdravým impulzem, pokud povede k větší transparentnosti a jasnějšímu rozdělení odpovědnosti.
Výsledek bude důležitý i pro širší kryptosektor. Mnoho projektů funguje prostřednictvím nadací, DAO struktur nebo kombinace obou modelů, přičemž otázka odpovědnosti a nezávislého dohledu bývá často nejasná. Případ Safe může posloužit jako precedens pro to, jak se investoři staví k projektům, které sice působí decentralizovaně, ale současně mají klíčové rozhodovací uzly soustředěné v relativně úzkém vedení. Debata tak přesahuje samotný Safe a dotýká se širší otázky, jak má v kryptu vypadat důvěryhodná správa infrastruktury.
Zatím bez závěru, ale s rostoucím tlakem
V tuto chvíli není jasné, zda švýcarský úřad ESA formálně zasáhne ani jak by případná opatření mohla vypadat. Jisté ale je, že Greenfield Capital své výhrady veřejně formuloval velmi ostře a opřel je o konkrétní čísla týkající se tržeb, hodnoty aktiv i podílu na stablecoinovém trhu. Safe naopak zatím drží zdrženlivější linii a upozorňuje, že žádné oficiální oznámení od regulátora dosud nedostal. Nejbližší období tak ukáže, zda se spor promění v regulatorní řízení, nebo zda obě strany ještě najdou prostor pro dohodu.
Pro investory i uživatele je nyní podstatné sledovat dvě roviny zároveň. První je čistě provozní a týká se toho, zda Safe dokáže zlepšit obchodní výsledky a potvrdit své růstové plány. Druhá je institucionální a souvisí s tím, zda se nadaci podaří přesvědčit trh, že její systém řízení odpovídá významu, který projekt v kryptoměnovém ekosystému má. Právě důvěra v governance může v dalších letech rozhodnout o tom, zda Safe svou pozici obhájí, nebo bude dál ztrácet podíl ve prospěch konkurence.
