Jihokorejská vláda podpořila návrh na další odložení daně ze zisků z kryptoměn, tentokrát z ledna 2027 na rok 2029. Pokud změna projde, půjde už o čtvrtý posun její účinnosti. Plánovaná sazba činí celkem 22 % a vláda vedle odkladu připravuje také možnost převádět investiční ztráty do následujících let.
Nový termín musí vláda projednat s parlamentem
Ministr financí Lee Hyoung-il oznámil návrh ve čtvrtek 5. listopadu 2026. Vláda podle něj bude se zákonodárci jednat o tom, aby se začátek zdanění posunul o další dva roky. Rok 2029 tak zatím představuje navrhovaný termín, nikoli definitivně schválenou změnu. Dosavadní harmonogram počítá se spuštěním nového daňového režimu už v lednu 2027, takže oznámení přichází krátce před jeho plánovanou účinností.
Navržená daň má dopadat na roční zisky z kryptoměn přesahující 2,5 milionu jihokorejských wonů. Zdrojový článek tuto hranici přepočítává přibližně na 1 860 dolarů. Celkové zatížení se skládá z dvacetiprocentní daně z příjmů a dvouprocentní místní daně. Předmětem opatření jsou tedy zisky z kryptoměnových investic, nikoli samotná hodnota držených digitálních aktiv.
Klíčovým argumentem je výměna údajů se Spojenými státy
Jedním z hlavních důvodů dalšího odkladu je podle vlády načasování mezinárodní výměny informací. Jako důležitý milník uvádí rok 2029, kdy má začít výměna údajů se Spojenými státy podle rámce pro vykazování kryptoaktiv známého pod zkratkou CARF. Kabinet argumentuje tím, že zavedení daně ještě před zahájením této spolupráce by mohlo znevýhodnit domácí trh oproti zahraničním trhům. Odklad proto spojuje nejen s přípravou domácích pravidel, ale také s dostupností informací ze zahraničí.
Vláda chce současně zohlednit změny, které mají vyplynout z připravované legislativy pro digitální aktiva. Daňový režim tak podle jejího záměru nemá vznikat odděleně od širší regulace kryptoměnového sektoru. Podrobnosti o tom, jak přesně se plánované předpisy promítnou do jednotlivých daňových postupů, však oznámení neřeší. Pro investory i poskytovatele služeb proto zůstává důležité nejen datum účinnosti, ale také konečná podoba prováděcích pravidel.
Ztráty by nově mohlo být možné uplatnit v dalších letech
Součástí připravovaných úprav je také možnost převádět kryptoměnové ztráty do tří následujících let. Investoři by je díky tomu mohli započítat proti ziskům dosaženým v tomto období. Navržený mechanismus by umožnil při zdanění zohlednit i výsledek investování přesahující jediný rok. Konkrétní podmínky jeho využití ale budou záviset na výsledném znění příslušných předpisů.
Ministerstvo plánuje předložit změny směřující k úpravě daňového systému během řádného zasedání parlamentu v roce 2027. Podrobné daňové pokyny by následně měly být připraveny v první polovině roku 2028. Pokud by zdanění skutečně začalo až v roce 2029, tento harmonogram by ponechal prostor mezi zveřejněním detailních pravidel a jejich praktickým uplatněním. Jde však stále o plán, jehož uskutečnění bude záviset na dalším legislativním postupu.
Čtvrtý odklad znamená obrat proti jarnímu stanovisku
Původně měla jihokorejská daň ze zisků z kryptoměn vstoupit v účinnost už v lednu 2022. Její zavedení se následně přesunulo na rok 2023, poté na rok 2025 a nakonec na leden 2027. Případné schválení nového návrhu by znamenalo čtvrtý odklad a posun o sedm let oproti původnímu termínu. Současný postoj vlády je přitom změnou oproti květnu 2026, kdy představitel ministerstva financí uvedl, že se se spuštěním v roce 2027 nadále počítá.
Burzy upozorňují na nejasnosti i technickou přípravu
Novému návrhu předcházela jednání jihokorejských finančních úředníků s významnými kryptoměnovými burzami. Zástupci odvětví v době sílících výzev k odkladu upozorňovali na nevyřešená daňová pravidla pro různé typy transakcí. Zmiňovali také nedostatek času na vybudování potřebné infrastruktury. Debata se tak netýká pouze výše daně, ale rovněž schopnosti nová pravidla správně a včas zavést do praxe.
Pro další vývoj bude rozhodující, zda vláda pro dvouletý odklad získá podporu zákonodárců. Samotné oznámení zatím neznamená zrušení plánované daně ani potvrzení všech podmínek jejího budoucího výběru. Hlavními body nynějšího návrhu zůstávají začátek v roce 2029, návaznost na mezinárodní výměnu údajů a tříleté uplatňování ztrát. Investoři a burzy proto musí sledovat především konečné legislativní rozhodnutí a následné podrobné pokyny.
